KOMENTÁŘ: Rušení poplatků? Opozice předvedla sedm lží, píše Babiš

Stačí sáhnout na koncesionářské poplatky a najednou slyšíme výkřiky o konci demokracie, zestátnění médií a nástupu cenzury. Člověk by skoro nabyl dojmu, že se nemění jen způsob, jakým se média financují, ale samotné základy demokratického státu, píše v komentáři pro MF DNES a iDNES.cz premiér a předseda ANO Andrej Babiš.

Místo věcné debaty o financování veřejnoprávních médií se opozice, aktivisté i někteří novináři rozhodli pro hysterické výkřiky, vyvolávání strachu a řadu nepravdivých tvrzení, která je třeba uvést na pravou míru.

Lež 1: Jde o útok na demokracii a nezávislost médií. Jediné, co měníme, je způsob financování veřejnoprávních médií. Místo, aby ČT a ČRo platili lidé, budou financovány ze státního rozpočtu, jako je tomu v 17 z 27 zemí EU. Nezávislost médií zůstane zachována, v žádném případě nebudeme zasahovat do redakční práce. Kdo mluví o zestátnění, vědomě lže.

Stávka pracovníků ČT a ČRo je u konce. Podívejte se na souhrn celého dne

Lež 2: Hlasovalo se pokoutně za tmy. Noční hlasování není v Poslanecké sněmovně ničím novým. Za Fialovy vlády se hlasovalo nad ránem například o pandemickém zákonu (3:24), o prezidentském vetu novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (3:59) nebo o přistoupení Švédska a Finska k NATO (4:18).

Lež 3: Občané vše stejně zaplatí na daních. Kvůli rušení poplatků daně zvyšovat určitě nebudeme. Dnes občané platí daně a navíc ještě koncesionářské poplatky, celkem 2 460 Kč ročně, velké firmy platí stovky tisíc ročně. Zrušením koncesionářských poplatků naopak lidé ušetří. Kdo bude ale chtít poplatky dál platit, bude moci je platit dobrovolně.

Moje demonstrace byly také fajn, reagoval Okamura na stávku. Zrušení poplatků prosadí

Lež 4: O penězích budou rozhodovat politici. Právě naopak. Politici dnes ostatně rozhodují o výši poplatků, nový model omezí jejich přímý vliv. Navrhujeme mandatorní výdaje ze státního rozpočtu s automatickou valorizací podle inflace. Způsob financování se ještě navíc může změnit během druhého čtení ve Sněmovně. Naším cílem je zajistit stabilní a předvídatelné financování, které veřejnoprávním médiím umožní plánovat činnost i investice na několik let dopředu.

„Budeme bojovat dál.“ Za poplatky ČT a ČRo demonstrovaly na Václaváku tisíce lidí

Lež 5: Opozice nechtěla rušit poplatky. V roce 2009 předložila návrh na zrušení poplatků ODS, totéž v roce 2017 navrhovali Piráti. Člen vedení ODS dokonce letos mluvil o výhradně dobrovolném placení poplatků. Dnes obě strany podobnou změnu kritizují jako ohrožení demokracie. Co se tedy změnilo? Princip financování, nebo jen to, kdo s ním přichází?

Lež 6: O změně se vůbec nediskutovalo. Opakovaně jsme toto téma otevírali už v opozici a zrušení poplatků jsme měli ve volebním programu. Debata probíhala také o původním návrhu ministerstva kultury, který byl nakonec změněn a stávající návrh ve Sněmovně leží od června. Jeho projednávání bude pokračovat ve druhém i třetím čtení, kde bude na debatu dost času. Tvrdit, že jde o nečekanou změnu bez předchozí debaty, může jen člověk, který nesleduje politiku.

Lež 7: Zrušení poplatků zvýší státní dluh. Samotný přesun financování do státního rozpočtu automaticky neznamená vyšší státní dluh. Ten závisí na celkovém rozdílu mezi příjmy a výdaji státu. Rozhodující proto je, jak bude nový výdaj zahrnut do rozpočtu a jak bude financován. O tom má smysl vést konkrétní debatu.

Dlažební kostka nemá být program. Taťána Malá o financování ČT a ČRo i protestech

Kdo tvrdí, že změna financování automaticky znamená zestátnění médií, měl by vysvětlit, na základě čeho k takovému závěru dochází. Kdo varuje před politickým tlakem, by se měl vypořádat s návrhem na mandatorní financování a automatickou valorizaci. A kdo dnes hájí koncesionářské poplatky jako jedinou záruku nezávislosti, by měl vysvětlit, proč jejich zrušení v minulosti sám navrhoval. Pokrytectví má opozice v této debatě na rozdávání.

Není sporu o tom, že veřejnoprávní média jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Právě proto si debata o jejich financování zaslouží věcné argumenty, nikoli nepodložená tvrzení a strašení veřejnosti. Protože příště toto nezodpovědné hecování společnosti nemusí skončit „jen“ pokusem hodit dlažební kostku…