Pacient nemá obíhat ordinace. Budoucností je propojená péče, říká lékař
Obíhání specialistů, dlouhé čekací lhůty a neustálé předávání výsledků vyšetření. Česká medicína disponuje špičkovými diagnostickými i léčebnými metodami, jejich vzájemné propojení však stále pokulhává. Změnit to chce nová NEOKLINIKA, která vzniká v pražských Stodůlkách. Detaily popisuje v rozhovoru docent Jan Hajer, vrchní ředitel pro zdravotní péči zdravotnického holdingu AKESO.
Podle Hajera budoucnost zdravotnictví nespočívá pouze v dokonalejších léčebných metodách, ale především v proměně samotného přístupu k pacientovi – od řešení už vzniklých onemocnění k systematické a dlouhodobé péči o jeho zdraví.
V pražských Stodůlkách vzniká nové zdravotnické zařízení NEOKLINIKA. Co vás vedlo k rozhodnutí vybudovat právě tento projekt a v čem by se měl odlišovat od tradičních poliklinik?
Impulzem byla zkušenost, že současný zdravotnický systém je velmi dobrý v poskytování jednotlivých odborných vyšetření a léčebných výkonů, ale pacient v něm často musí sám zajišťovat jejich návaznost. Obíhá ambulance, hlídá termíny, přenáší výsledky a mnohdy ani neví, jaký má být další krok.
Chtěli jsme proto vytvořit zařízení, které nebude pouze souborem ambulancí pod jednou střechou, ale vstupní a koordinační branou do celého ekosystému péče AKESO. Za NEOKLINIKOU stojí propojená síť nemocnic, specializovaných pracovišť, diagnostiky, onkologie, rehabilitace i péče o duševní zdraví. Podle potřeb pacienta tak může na prevenci a ambulantní vyšetření navázat specializovaná léčba, operace nebo hospitalizace a následně rehabilitace a dlouhodobé sledování. Pacient přitom nebude muset tuto cestu organizovat sám. Bude mít svého koordinátora a jeden průběžně aktualizovaný NEOPLÁN, do kterého se budou vracet výsledky a doporučení z jednotlivých pracovišť. Změnou lékaře nebo propuštěním z nemocnice tedy péče nekončí, ale pokračuje podle společného plánu. Naším cílem je, aby se člověk neobracel na zdravotnický systém pouze ve chvíli, kdy onemocní, ale měl partnera také pro dlouhodobé řízení svého zdraví.
Proč jste pro výstavbu zvolili právě Prahu 13? Jak hodnotíte současnou dostupnost zdravotní péče v této lokalitě a co by se mělo s otevřením nového zařízení změnit?
Prahu 13 jsme zvolili z několika důvodů. Navazujeme zde na péči naší POLIKLINIKY AKESO a chceme rozšířit možnosti, které pacientům v této lokalitě nabízíme. Vnímáme také potřebu posílit dostupnost zdravotní péče, aby lidé mohli potřebná vyšetření a léčbu získat včas a blízko svého bydliště.
Důležitá je i poloha Prahy 13 na spojnici mezi Prahou a Plzní a přímé dálniční napojení na naše hlavní pracoviště v Berouně a Hořovicích. Díky tomu můžeme péči jednotlivých zařízení lépe propojit a zajistit pacientům plynulou návaznost diagnostiky a léčby. Otevřením NEOKLINIKY chceme zpřístupnit kvalitní zdravotní péči obyvatelům Prahy 13 i širšího regionu.
Naše zdravotnictví je na vysoké úrovni, ale musí se změnit, shodují se experti![]() |
Jaké lékařské specializace a služby budou pacientům k dispozici?
Pacient bude moci vstoupit do systému prostřednictvím lékaře, koordinátora péče nebo digitálního nástroje Symptom Checker, který pomůže strukturovat jeho obtíže a zdravotní historii. Součástí projektu budou i programy zaměřené na prevenci v jednotlivých etapách života, péči o pacienty s chronickými onemocněními a prediktivní a personalizovanou medicínu. Z konkrétních odborností počítáme například s gastroenterologií a endoskopií, chirurgií, gynekologií, urogynekologií, urologií, ortopedií a mammologií. Důležitou součástí bude také laboratorní a zobrazovací diagnostika, nutriční péče, pohybová medicína, péče o spánek, regeneraci a duševní zdraví.
Jedním z deklarovaných cílů projektu je propojení jednotlivých odborností. Jak by měla taková spolupráce fungovat v praxi a jaké konkrétní výhody může přinést pacientům?
Představte si pacienta, u kterého preventivní vyšetření odhalí několik zdravotních rizik. V tradičním systému často dostane doporučení k návštěvě několika specialistů a další postup už závisí do značné míry na jeho vlastní aktivitě. My chceme, aby to fungovalo jinak.
Pacient bude mít svého koordinátora péče, který mu pomůže zajistit návaznost jednotlivých vyšetření a bude hlídat, aby se důležité informace neztratily. Lékaři různých odborností budou mít k dispozici společné informace o jeho zdravotním stavu a podle potřeby budou moci společně rozhodovat o dalším postupu.
Základem bude také Neoplán, tedy průběžně aktualizovaný plán péče, který propojí výsledky vyšetření, doporučení, termíny i odpovědnost za jednotlivé kroky. Výhodou je, že pacient nemusí opakovaně vysvětlovat svou zdravotní historii a především ví, co má následovat. Nejde tedy jen o propojení ambulancí, ale především o propojení lidí, informací a procesů.
Opakovaně upozorňujete, že pacient by neměl být organizátorem vlastní zdravotní péče. Proč je dnes pro mnoho lidí stále tak složité zorientovat se ve zdravotnickém systému a co by se podle vás mělo změnit?
Zdravotnictví je dnes vysoce specializované. Jednotlivé obory disponují obrovským množstvím odborných znalostí a možností diagnostiky i léčby. To je samozřejmě pozitivní, současně to ale znamená, že péče o jednoho pacienta může vyžadovat spolupráci několika pracovišť a odborníků. Problém nastává ve chvíli, kdy mezi nimi chybí dostatečná koordinace.
Změna musí spočívat především v tom, že zdravotnická zařízení začnou více přemýšlet o pacientovi jako o člověku s komplexními zdravotními potřebami, nikoliv jej vnímat pouze optikou jednotlivých diagnóz. Potřebujeme lépe propojit odbornosti, informace a odpovědnost za návaznost péče. Právě na tomto principu stavíme NEOKLINIKU.
Po útoku hackera vše ukryjeme a znovu oživíme. Nemocnice moderně uchová data![]() |
Současná medicína dokáže stále účinněji léčit řadu závažných onemocnění, přesto přibývá lidí s chronickými zdravotními problémy. Nezaměřuje se české zdravotnictví příliš na léčbu a příliš málo na prevenci?
Jedním z největších úkolů současného zdravotnictví je posunout těžiště péče více směrem k prevenci a včasnému zachytávání zdravotních rizik. Medicína dnes disponuje velmi pokročilými diagnostickými a léčebnými možnostmi, ale stále se setkáváme s pacienty až ve chvíli, kdy se jejich zdravotní problém plně rozvine.
Prevence přitom nemůže znamenat pouze pravidelnou kontrolu nebo několik laboratorních odběrů. Důležité je riziko včas rozpoznat, pochopit, co znamená pro konkrétního člověka, a především na něj navázat odpovídajícím opatřením.
Jak by měla v ideálním případě vypadat preventivní péče o člověka, který se cítí zdravý a nemá žádné výraznější obtíže? Dokážeme dnes zdravotní rizika odhalovat dostatečně včas?
Ideální preventivní péče by měla začínat ještě předtím, než se objeví první zdravotní obtíže. Zároveň by neměla být pro všechny stejná. Jiná rizika má člověk ve třiceti letech, jiná senior a jiná například člověk s významnou rodinnou zdravotní zátěží.
Při hodnocení zdravotního stavu bychom proto měli zohledňovat nejen aktuální výsledky vyšetření, ale také zdravotní historii, rodinnou anamnézu, životní styl, pohybové návyky a celkový funkční stav člověka.
Stále častěji se hovoří o personalizované medicíně, která zohledňuje individuální zdravotní rizika, životní styl nebo rodinnou anamnézu. Nakolik je tento přístup už součástí běžné lékařské praxe a co brání jeho širšímu využití?
Personalizovaná medicína je jedním ze směrů, které považuji za nejdůležitější pro budoucnost zdravotnictví. V určité podobě už je součástí dnešní medicíny. Lékaři samozřejmě pracují s anamnézou, věkem, zdravotní historií i individuálními rizikovými faktory pacienta. Výzvou je ale propojit všechny tyto informace a využívat je systematicky v dlouhodobém řízení zdravotního stavu. K tomu potřebujeme nejen kvalitní diagnostiku, ale také dostupná a propojená zdravotní data, multidisciplinární spolupráci a dlouhodobý vztah mezi pacientem a zdravotnickým zařízením.
Soukromí zdravotníci se starají o dva miliony lidí ročně. Jejich role poroste![]() |
Umělá inteligence postupně proniká také do zdravotnictví. V jakých oblastech podle vás přinese nejvýraznější změny a kde by měl naopak zůstat rozhodující lidský úsudek a osobní kontakt s lékařem?
Umělá inteligence může výrazně pomoci především při práci s velkým množstvím zdravotních informací. Dokáže vyhledávat souvislosti, sledovat vývoj hodnot v čase a upozorňovat na změny, které mohou vyžadovat pozornost lékaře. Velký potenciál vidím také v oblasti administrativy a přípravy podkladů pro vyšetření.
Je ale důležité zdůraznit, že technologie mají být nástrojem podpory, nikoliv náhradou lékaře. Odborné posouzení, klinické rozhodování i odpovědnost za léčbu musí zůstat v rukou zdravotníků. Stejně tak osobní kontakt a důvěra mezi lékařem a pacientem zůstávají nenahraditelné.
Jedním z největších problémů českého zdravotnictví zůstávají dlouhé čekací lhůty na odborná vyšetření. Je podle vás hlavní příčinou nedostatek lékařů, nebo spíše způsob, jakým je zdravotní péče organizována?
Nedíval bych se na tento problém pouze optikou počtu lékařů. Dostupnost péče ovlivňuje také to, jak efektivně dokážeme organizovat práci jednotlivých pracovišť, jak spolu zdravotníci komunikují a zda mají k dispozici potřebné informace. Pokud pacient absolvuje několik vyšetření, ale jejich výsledky nejsou vzájemně propojené nebo na sebe jednotlivá pracoviště nenavazují, vznikají zbytečné prodlevy a opakované návštěvy. Část kapacity zdravotnického systému tak může být využívána neefektivně. Větší koordinace péče, lepší sdílení informací a správné nasměrování pacienta k odpovídajícímu odborníkovi mohou pomoci celý proces zefektivnit.
Dvě třetiny nemocnic využívají umělou inteligenci, Vojtěch chystá novou strategii![]() |
Individuální přístup k pacientům bývá často zmiňovaným cílem moderní medicíny. Jak jej ale zajistit v situaci, kdy jsou lékaři přetížení a na jednoho pacienta mají mnohdy jen několik minut? Mohou právě nové technologie pomoci vrátit medicíně její lidský rozměr?
Individuální přístup nezačíná až v ordinaci při samotném rozhovoru s lékařem. Začíná už tím, jakým způsobem zdravotnické zařízení pracuje s informacemi o pacientovi a jak dokáže připravit jednotlivé kroky péče.
Právě zde mohou technologie výrazně pomoci. Pokud má lékař před vyšetřením k dispozici přehlednou zdravotní historii, výsledky předchozích vyšetření a informace o dosavadním vývoji zdravotního stavu, nemusí velkou část času věnovat opakovanému zjišťování základních informací.
Jak si představujete ideální podobu ambulantní zdravotní péče za deset let? Mohou se zařízení, která propojují prevenci, diagnostiku a dlouhodobé sledování zdravotního stavu, stát běžným standardem českého zdravotnictví?
Budoucnost ambulantní péče bude stále více založena na propojení jednotlivých odborností, práci se zdravotními daty a dlouhodobém sledování zdravotního stavu. Zdravotnictví by se mělo postupně posunout od modelu, kdy pacient přichází až s konkrétním problémem, k modelu, ve kterém se jeho zdraví sleduje a řídí průběžně.
Další zprávy
Prodává suvenýry s Putinem, inspekce našla drogy. Nic nevím, reaguje knihkupec
Příští týden propukne zima. Nasněží až 15 centimetrů, bílo může být i v nížinách



