Jak na chytrý týdenní nákup bez plýtvání a náporu na rodinný rozpočet

Vyhazujeme více, než si myslíme

Většina z nás věří, že jídlem neplýtváme. Nakupujeme přece ekonomicky, sledujeme každý akční leták a myslíme i na přírodu a ekologii. Skutečnost je však jiná.

Unikátní terénní výzkum Mendelovy univerzity v Brně ukázal, že průměrný Čech vyhodí ročně 37,4 kg zbytečného jídla. V panelových domech je to dokonce 53,6 kg. Když se výzkumníci pak ale ptali obyvatel na jejich vlastní odhad, výsledek byl násobně nižší, pouhých 12,3 kg ročně. A co to v praxi znamená pro rodinný rozpočet? Podle průzkumu agentury Ipsos a platformy Nesnězeno toto plýtvání průměrnému Čechovi ročně spolkne rovných 4 636 Kč.

Znát pravdu a řídit se jí je přitom důležitější než si chránit ego. Určité množství jídla občas vyhodíme všichni. Klíčové je ale naučit se, jak toto plýtvání postupně srazit na minimum.

Jak si správně sepsat nákupní seznam a držet se ho

Dobře sepsaný nákupní seznam dělá divy, ale jen pokud se ho budete skutečně držet. Každá zbytečná zastávka v obchodě pro pár drobností vás ve výsledku stojí stovky korun navíc za věci, které ve skutečnosti nepotřebujete.

První fáze nákupu přitom začíná už v lednici a ve spíži. Udržujte si přehled o tom, co doma opravdu máte. Bez toho se snadno stane, že nakoupíte potraviny, které už v zásobách jsou, a ty starší skončí v koši jen proto, že projde datum jejich spotřeby.

Nákupní seznam si rozdělejte do logických bloků, nejlépe podle toho, jak je rozvržený obchod, do kterého nejčastěji chodíte. Omezíte tím zbytečné přebíhání z jednoho konce prodejny na druhý, při kterém vám do oka padne spousta neplánovaných lákadel.

A aby byl seznam vůbec k něčemu, potřebujete mít jasno v tom, co budete celý týden jíst. Vyberte si 3–4 jídla, která lze navařit ve větším množství a která chutnají skvěle i druhý den. Bez plánu budete ztrácet čas každodenním vařením a navíc hrozí, že v nouzi sáhnete po objednání jídla z restaurace, které vás vyjde podstatně dráž.

Mražené neznamená špatné ani nezdravé

Mrazák není strašák. Naopak, mražené jídlo má někdy stejnou, nebo dokonce vyšší nutriční hodnotu než čerstvé. Neohrnujte proto nos nad mraženou zeleninou a ovocem. Tyto potraviny se většinou zamrazují bezprostředně po sklizni, díky čemuž si udrží maximální množství vitaminů a dalších cenných živin. Pokud nemáte v plánu sníst čerstvé ovoce či zeleninu v nejbližších dnech, sáhněte po mražené variantě, která vydrží výrazně déle.

Mrazák je skvělý pomocník i v případě uvařených jídel, která se rychle kazí a nestíháte je sníst. Aby si zmražené potraviny zachovaly co nejvyšší kvalitu, dodržujte tato základní pravidla:

• Odstraňte přebytečný vzduch z obalů: Vzduch v obalu způsobuje takzvané spálení mrazem, které vysušuje povrch potravin a zhoršuje jejich chuť.
• Mrazte po menších porcích: Velké kusy jídla rozdělte, aby promrzly co nejrychleji. Pomalé mrazení vytváří velké ledové krystaly, které trhají buněčné stěny, a jídlo má pak po rozmrazení kašovitou strukturu.
• Rozmrazujte v lednici, nikoli na lince při pokojové teplotě: Mráz bakterie pouze uspí, ale nezabije. Při pokojové teplotě se bakterie na povrchu jídla začnou velmi rychle množit. Pokud nechcete čekat přes noc, bezpečnou alternativou je rozmrazování pod studenou tekoucí vodou nebo vaření rovnou ze zmrazeného stavu.

„Spotřebujte do“ vs. „Minimální trvanlivost“

Vyhazujete jídlo okamžitě po dosažení data trvanlivosti, protože máte pocit, že už musí být zkažené? Tak to je chyba, ale nejste v tom sami. Většina lidí považuje označení „Spotřebujte do" a „Minimální trvanlivost do" za to samé. Ve skutečnosti mezi nimi leží zásadní rozdíl:

„Spotřebujte do" = BEZPEČNOST. Toto označení najdete na čerstvých potravinách podléhajících rychlé zkáze, například na čerstvém mase, rybách, jogurtech nebo lahůdkových salátech. Po uplynutí tohoto data může být konzumace zdravotně nebezpečná, a to i v případě, že jídlo na pohled i přičichnutí vypadá zcela v pořádku.

„Minimální trvanlivost do" = KVALITA. Toto datum se týká trvanlivých potravin, jako je rýže, těstoviny, konzervy, čokoláda, sušenky, káva, mouka nebo mražené výrobky. Výrobce tímto datem garantuje nejlepší chuť a texturu. Po jeho uplynutí je potravina zpravidla stále naprosto bezpečná ke konzumaci. Může sice mírně ztratit na chuti či křupavosti, ale zdravotní riziko nepředstavuje.

Spíž je někdy lepší volbou než lednice

Chodíme kolem ní každý den, a tak se může zdát obyčejná. Lednice ale patří k nejdůležitějším vynálezům historie lidstva. Z hlediska plýtvání jídlem představuje neocenitelného pomocníka a chlazení potravin zásadně přispívá ke zdraví populace.

Ale pozor! Ne všechno jídlo se do lednice hodí a některé potraviny se v ní dokonce kazí rychleji. Patří mezi ně:

• Rajčata – Chlad poškozuje jejich buněčné membrány, kvůli čemuž ztrácejí chuť a získávají moučnatou strukturu.
• Brambory – Nízká teplota mění škrob na cukr. Brambory pak získávají nepřirozeně nasládlou chuť a při smažení se rychle připalují.
• Cibule – Vlhkost a chlad vedou k jejímu měknutí a rychlému vzniku plísní. (Pozor: Neskladujte cibuli společně s bramborami, navzájem urychlují své kažení).
• Česnek – V lednici ztrácí pevnost, podléhá plísním a začíná předčasně klíčit.
• Chléb a pečivo – Chlad urychluje krystalizaci škrobu, kvůli čemuž pečivo tvrdne a ztrácí vláčnost rychleji než při pokojové teplotě.
• Med – V chladu rychleji krystalizuje, což zhoršuje jeho roztíratelnost. Jde sice o přirozený proces, lednice ho ale zbytečně urychluje.
• Káva – Natahuje do sebe pachy ostatních potravin z lednice a vlhký vzduch urychluje její oxidaci a ztrátu aromatu.
• Bazalka – Nízké teploty ji ničí – její lístky v chladu rychle černají a vadnou.
• Olivový olej – V lednici se zakaluje, tuhne a přichází o své aromatické složky.
• Avokádo (nezralé) – Chlad zastavuje proces zrání, takže avokádo nikdy nedosáhne požadované krémové konzistence.

Malý tip navíc: Klíčí vám brambory ve spíži? Přidejte k nim jedno zralé jablko! Jablka vylučují do vzduchu plyn etylen, který přirozeně potlačuje růst klíčků a udrží brambory déle tvrdé a čerstvé.

Věrnostní programy se vyplatí

Kdo chce nakupovat chytře, měl by využívat výhody věrnostních programů, které obchody nabízejí. Každý měsíc v supermarketech utratíme tisíce korun, tak proč neodměnit vlastní peněženku a nevyužít výhody, které máte na dosah ruky?

Příkladem je mobilní aplikace Tesco Clubcard. Základní princip je jednoduchý: za každých 10 Kč utracených v prodejnách nebo na e-shopu získáváte 1 bod. Jakmile nasbíráte alespoň 300 bodů, můžete si je v aplikaci proměnit na peněžní poukázku v hodnotě 30 Kč pro váš příští nákup.

Tím to nekončí. Aplikace totiž analyzuje vaši nákupní historii a pravidelně vám připravuje slevové kupóny přímo na produkty, které kupujete nejčastěji. Kupóny přitom platí i na prémiový sortiment, jako jsou luxusní potraviny Tesco Finest, takže si výjimečnou kvalitu můžete dopřát za ještě výhodnější cenu.

Jako člen Clubcard získáte přístup ke speciálně sníženým cenám na stovky oblíbených produktů v celém obchodě. Výhodné ceny poznáte snadno, protože jsou označeny žlutým štítkem. Platí v kamenných prodejnách i při online nákupech a uplatní se automaticky po načtení vaší karty nebo aplikace. Aktivní zákazníci s Clubcard ušetří v průměru 5 279 Kč ročně, a to už je opravdu chytré nakupování. Tesco navíc pravidelně připravuje zajímavé soutěže, do kterých se lze snadno zapojit přímo v mobilní aplikaci Clubcard.