I ve volbách v Česku rozhoduje los. Kdy na něj skutečně dojde?
Výsledky komunálních voleb nejsou vždy pouze o vůli občanů. O tom, kdo nakonec skutečně získá mandáty v obecních zastupitelstvech, může rozhodnout i losování. Dochází k němu ale jen výjimečně, pokud voliči stranám odevzdají stejný počet hlasů. Tahání „kratší sirky“ však neřeší všechny sporné výsledky – u senátních voleb je to jinak.
Losování je posledním nástrojem pro zvládání patových situací, ke kterým může během voleb dojít. Zákony s ním počítají jako s řešením v případě, kdy kandidátky dvou nebo i více stran, hnutí či nezávislých kandidátů od voličů získají naprosto stejný počet hlasů.
Volby 2026Kandidáti: Kdo chce být primátorem? Velký přehled Senátní: Kde se volí senátor a kdo kandiduje Slováci a další cizinci: Kdo smí volit v komunálních volbách? Kalkulačka: S jakým volebním programem nejvíce souzníte? Jak správně volit? Kolik křížků platí a jak je dávat |
Vítěze ovšem los nemůže určit ve všech typech voleb. Rozhodnout může například v nadcházejících komunálních, pravidla pro shodu hlasů při volbách do Senátu se liší.
Volby budou v pátek 9. a v sobotu 10. října 2026.
Losování do Senátu
Při volbách do Senátu může dojít k patové situaci v prvním kole, pokud kandidují jen dva kandidáti, a ve druhém kole, pokud oba dostanou stejný počet hlasů.
Postup v patové situaci během voleb do Senátu určuje zákon o volbách do Parlamentu České republiky (247/1995). Ten stanovuje, že při absolutní rovnosti hlasů ve druhém kole není vítězem žádný z kandidátů.
Ovšem třetí kolo senátních voleb se podle zákona nikdy nekoná a vítěze ani neurčuje los, ač to uvádí například metodika na stránkách Českého statistického úřadu. V daném senátním obvodě naopak prezident do deseti dnů vyhlásí opakované volby. Konat se dle zákona musí nejpozději devadesát dní od oznámení výsledků druhého kola.
Kandidáti a výsledky voleb 2026 |
Losování v komunálních volbách
Výpočet zisku mandátů patří u komunálních voleb, obdobně jako samotný způsob hlasování, k těm složitějším. Patovou situaci, kdy na jeden mandát mají nárok dvě strany, pak řeší právě losování.
Losování ve volbáchStrany, hnutí, ale i samostatní kandidáti se losování u voleb nikdy nevyhnou. Nejpozději 45 dní před volbami je totiž nutné určit čísla jednotlivých subjektů a tím i pořadí hlasovacích lístků. Rozhoduje losování zaručující náhodné očíslování. Tahání losu u republikových (sněmovních a evropských) voleb je v gesci státní volební komise. Do Senátu či zastupitelstev obcí jej mají na starosti příslušné obecní úřady. Losování určuje také rozdělení funkcí mezi členy okrskových volebních komisí, jak uvádí zákon 88/2024 o správě voleb. |
K tahání losu se přistupuje v celkem ojedinělých případech, kdy dvě strany získají stejný počet hlasů, ale musí mezi sebe rozdělit nedostatečný počet křesel.
Jde však až o krajní metodu, která může následovat až po převedení hlasů na počet mandátů.
Teprve v případě rovnosti podílů je rozhodující celkový počet hlasů, který daná strana získala. Až poté přichází na řadu losování, které tak není příliš běžné.
V praxi k tomu dochází v menších obcích s nízkým počtem hlasů, a i tam jen zřídka – například v roce 2014 ve Voděradech na Blanensku.
Podle metodiky ČSÚ nejde o tahání papírků z klobouku – losování provede počítač pomocí generování náhodných čísel.
U dvou kandidátů téže strany je to jinak. Pokud oba překročí hranici potřebnou pro posun na kandidátce a získají stejný počet hlasů, nelosuje se, ale rozhodne jejich původní pořadí na kandidátní listině. Stejné pravidlo platí při určování pořadí náhradníků.
Další zprávy
Právě vysíláme
