Expert popisuje, co může Rusko provést v Česku. Cílem je vyvolat nejistotu, říká

Bezpečnostní situace v Evropě se zhoršuje. Ukazují na to třeba slova polského předsedy vlády Donalda Tuska, který varoval před možným hybridním útokem Ruska. Premiér Andrej Babiš pak prohlásil, že Česko je s Ruskem v hybridní válce. Expert Zdeněk Kříž pro iDNES.cz vysvětluje, jaké akce by se už mohly dostat nad práh „ozbrojeného útoku“ podle článku 5 nebo co konkrétně může být cílem ruského útoku.

Kříž, který působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě v Brně, v návaznosti na Tuskova slova upozornil, že může docházet k rozsáhlejším sabotážím, útokům na kritickou infrastrukturu nebo incidentům s drony.

„Neznamená to však, že máme informace o konkrétně připravovaném velkém útoku proti České republice. Tusk hovořil obecně o zemích podporujících Ukrajinu,“ vysvětlil. Upozornil také na incident z roku 2014, tedy výbuch v muničních skladech ve Vrběticích, do něhož byli zapojeni agenti ruských tajných služeb a při kterém zahynuli dva lidé.

Tusk minulý týden varoval, že Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu. Šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka pak v nedělním rozhovoru s listem The Guardian uvedl, že možný ruský útok, včetně omezené invaze na území některého z členských států Aliance, by mohl přijít nikoli v řádu let, nýbrž měsíců.

Podle Kříže je jedním z možných cílů hybridního útoku kritická infrastruktura. „Nepovažoval bych ale za správné vytvářet dojem, že bezprostředně hrozí nějaký rozsáhlý útok na elektrárny nebo jiné strategické objekty,“ zdůraznil.

Pro hybridní působení jsou podle něj typičtější hůře chráněné a „měkčí“ cíle. „Například logistika, doprava, komunikační systémy, kybernetické cíle nebo jednotlivé sabotážní akce. Smyslem bývá spíše vyvolat nejistotu a zvýšit náklady státu než způsobit katastrofické škody,“ popsal s tím, že Tuskovo varování je proto vhodné brát vážně, nikoli však jako důvod k panice.

Kdo hájí ruské zájmy, není vlastenec. Pavel znovu tepe do Fica kvůli výroku o NATO

Podle Kříže může být cílem hybridního útoku také oslabování soudržnosti společnosti. „Nejde nutně o to jednorázově ‚rozvrátit‘ společnost, ale spíše prohlubovat už existující konflikty, oslabovat důvěru občanů ve stát a demokratické instituce a zvyšovat pocit nejistoty,“ podotkl. Připomněl, že právě na takové cíle dlouhodobě upozorňuje i BIS v souvislosti s ruskými informačními a hybridními aktivitami v Česku.

Vedle hybridních útoků se také mluví o možnosti útoku drony či raketami. „I omezené použití dronu nebo rakety může teoreticky sloužit jako nástroj zastrašování a testování reakce napadeného státu i NATO. Jeden izolovaný incident by ale ještě nemusel automaticky znamenat aktivaci článku 5. NATO vždy posuzuje konkrétní okolnosti, rozsah škod či úmysl,“ sdělil.

Rusko chystá útoky na státy podporující Ukrajinu, varoval polský premiér Tusk

Naopak systematické a úmyslné útoky proti území členského státu, zejména pokud by způsobovaly oběti nebo významné škody, by se už mohly dostat nad práh „ozbrojeného útoku“ podle článku 5.

Právě článek 5 je zásadním ustanovením alianční smlouvy o tom, že útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny. V takovém případě mají ostatní členské země v součinnosti podniknout takovou akci, jakou budou považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly.

Největší bezpečností riziko

Mluvčí BIS Ladislav Šticha pro iDNES.cz uvedl, že varování před hrozbou je třeba především vnímat jako výzvu k připravenosti.

„V současné chvíli nedisponujeme žádnými informacemi o přímém a konkrétním ohrožení bezpečnosti Česka. Rusko pro nás nicméně představuje dlouhodobě největší bezpečnostní riziko, a proto musíme být připraveni okamžitě a adekvátně reagovat,“ vysvětlil.

Doplnil, že probíhá spolupráce na národní i mezinárodní úrovni. „Všechny informace pečlivě a okamžitě vyhodnocujeme, sdílíme s partnery a průběžně informujeme naše zákonné adresáty,“ doplnil Šticha.

Špionáž i kybernetické útoky

To, zda je Česko připraveno na případné hybridní útoky, nechtěl blíže komentovat. „Za naši službu však můžu jednoznačně říci, že pracujeme s maximálním nasazením a děláme vše pro to, abychom naši zemi před hybridními útoky ochránili,“ reagoval.

Rusko může napadnout NATO v řádu měsíců, řekl šéf BIS Koudelka britskému listu

Mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera pro iDNES.cz uvedl, že úřad konkrétní informace o aktuálních hrozbách, operativních opatřeních nebo připravovaných útocích zpravidla z bezpečnostních důvodů nekomentuje.

„Odolnost České republiky proti hybridním hrozbám je společnou odpovědností celé řady institucí a celé společnosti. V oblasti kybernetické bezpečnosti dochází dlouhodobě k posilování schopností státu, kritické infrastruktury i dalších významných organizací,“ doplnil mluvčí NÚKIB s tím, že významnou roli hraje také mezinárodní spolupráce či pravidelné testování připravenosti na krizové situace.

„Slova, která zaznívají z úst evropských představitelů, včetně premiéra Babiše, jsou vážným varováním, že proti evropským zemím vede Ruská federace hybridní válku,“ doplnil za BIS Šticha.

Poté vysvětlil, že laicky řečeno jde o kombinaci řady nepřátelských prostředků používaných útočníkem, aniž by došlo k přiznanému vojenskému konfliktu s napadenou zemí.

Rusko vede proti Česku hybridní válku, uvedl Babiš. Zpravodajci jsou na pozoru

„Patří sem klasická špionáž, kybernetické útoky, sabotáže, ruské kognitivní operace v kyberprostoru a další prostředky. Tomu všemu aktuálně Evropa i Česko čelí a musíme být připraveni rychle, adekvátně a nekompromisně reagovat na jakékoli další zhoršení bezpečnostní situace,“ dodal.