Hlavně karton a vrstvy igelitu. Reportérka strávila noc v parku s bezdomovci

Přespávání venku na zkoušku v Praze v nechvalně proslulém parku před hlavním...
Přespávání venku na zkoušku v Praze v nechvalně proslulém parku před hlavním...
Foto: Anna Kristová, MAFRA

Osm stupňů nad nulou, pocitově sotva dva. Do toho déšť a silný vítr, který zalézal pod oblečení. Na travnaté ploše ve Vrchlického sadech v Praze se v polovině listopadu uložilo ke spánku zhruba patnáct dobrovolníků a několik lidí bez domova. Přespání venku si vyzkoušela i reportérka iDNES.cz.

Pokud jste někdy byli v Praze, pak asi potvrdíte, že poslední místo, kde by chtěl člověk zůstat v noci, je právě park před hlavním nádražím. Travnatá plocha kousek od tramvajové zastávky patří k těm, kde se většina lidí nechce příliš zdržovat ani za denního světla. Právě tady se konala Noc venku, která upozorňuje na život lidí bez střechy nad hlavou. Přespání venku si mohli vyzkoušet také zájemci v dalších osmi městech napříč republikou.

„Člověk, který žije na ulici, musí být smířený s tím, že do rána může přijít o všechno.“ S těmito slovy nás přivítal Jakub, který žije na ulici asi sedm let. Přesnou dobu už si bohužel nepamatuje. Ve Vrchlického sadech vyhrazené místo pro improvizované přespání v praxi představuje malá cedule zapíchnutá do země. Žádné připravené zázemí ani dozor. O pohodlí se musí každý postarat sám. Základem je správné vrstvení.

Lidem bez domova chybí zdravotní péče i lékaři. Změňte zákon, volají ošetřovatelé

Úplně dospod přijde karton, který překvapivě dobře izoluje od studené země. Na něj několik rozřezaných velkých černých pytlů. Ty s sebou přivezl asi pětašedesátiletý Jan, který na akci dorazil poprvé. Pracuje jako projektant a s manželkou už několik let tráví různá výročí a narozeniny pomocí druhým. „Místo toho, abychom si dávali dárky, raději věnujeme čas nebo peníze tam, kde jsou potřeba,“ popsal svou motivaci. Do Prahy přijela také Anna, o něco mladší účastnice z České Lípy. Ve volném čase tam dobrovolničí v organizaci, která pomáhá mimo jiné lidem bez domova. I pro ni byla letošní Noc venku první zkušeností.

Nováčkem naopak nebyla sociální pracovnice Lucie. Listopadové přespání na ulici si vyzkoušela už při předchozím ročníku. Ten letošní podle ní proběhl výrazně klidněji. „Loni byla spousta lidí hodně opilá a podle toho to taky vypadalo. Pokaždé, když jsem otevřela oči, schylovalo se k jiné rvačce mezi jinými lidmi,“ vzpomínala.

Jedna noc k pochopení nestačí

Může ale taková zkušenost skutečně přiblížit, co znamená strávit listopadovou noc na ulici? Upřímně se obávám, že pouze velmi omezeně. Pokud vám alespoň trochu záleží na vlastním zdraví, strávíte přípravou minimálně několik dní. Musíte promyslet, jak správně navrstvit oblečení, které materiály kombinovat, jaké cennosti nechat doma a kam během noci schovat nezbytnosti, jako jsou mobilní telefon nebo peněženka.

Dali pražským bezdomovcům 100 tisíc a sledovali, jak je využijí. Výsledek překvapil

Pak si lehnete do vlastního, čistého spacáku, pod sebou máte připravený karton a několik vrstev igelitu. Pokud nepřijde průtrž mračen, máte poměrně dobrou šanci, že noc zvládnete bez větších potíží nebo následků. A ráno? Sbalíte si věci a odejdete domů, kde na vás čeká teplá sprcha, suché oblečení a postel.

Právě v tom je ale rozdíl mezi zkušeností dobrovolníků a každodenní realitou lidí bez domova. Ti si nemohou vybírat, kdy a kde budou spát, nemají vždy možnost připravit se na počasí ani si bezpečně uložit své věci. A především nevědí, zda budou mít kde přespat následující noc.


Podle údajů neziskové organizace Naděje žije v Praze více než pět tisíc lidí bez domova. Přesný počet magistrát nezná. Problém se navíc zdaleka netýká jen těch, kteří přespávají přímo na ulici. Podle závěrečného sčítání ministerstva práce a sociálních věcí žije v různých formách bytové nouze v Česku přibližně 160 tisíc lidí. Patří mezi ně také lidé v azylových domech, ubytovnách nebo ti, kterým hrozí ztráta bydlení.

Pomoc nekončí u teplého noclehu

Právě s příchodem chladnějších měsíců nabývá na významu pomoc neziskových organizací a charit. Jednou z možností, jak lidem bez domova zajistit bezpečné přenocování, je například projekt Nocleženka Armády spásy. Za stokorunový poukaz mohou lidé získat noc v teple, přístup k hygienickému zázemí a teplé jídlo. Součástí pomoci je také kontakt se sociálním pracovníkem, který může člověku pomoci řešit další problémy, například vyřizování dokladů, dluhy nebo hledání stabilnějšího bydlení. Jeden poukaz tak může být prvním krokem ke změně.

Armáda spásy provozuje také noclehárny, azylové domy a další sociální služby. Lidé v nich mohou najít nejen dočasné zázemí, ale také podporu při hledání cesty z ulice. Podobnou pomoc poskytují i další organizace, například Naděje nebo Charita České republiky. Vedle ubytování nabízejí terénní sociální práci, základní materiální pomoc, poradenství nebo možnost využít hygienické služby.

Populace stárne, věk bezdomovců klesá, upozorňuje nový šéf olomoucké charity

Když se nad ránem ve Vrchlického sadech začínáme probouzet, déšť a vítr nepolevují. Dobrovolníci postupně balí spacáky, skládají kartony a odnášejí své věci. Pro většinu z nás tím Noc venku končí. Pro lidi, kteří na ulici skutečně žijí, ale žádné ráno neznamená návrat do bezpečí vlastního domova. Čeká je další den, během kterého musí znovu řešit, kde se najíst, umýt, odpočinout si a především kde přečkat další noc.

Noc venku tak možná nedokáže zprostředkovat skutečný život bez domova. Může ale alespoň na několik hodin narušit pohodlí těch, kteří se mají kam vrátit, a připomenout, že pro tisíce lidí není střecha nad hlavou samozřejmostí.

Právě hrajeme Právě vysíláme

Večerní Impuls

18.00-20.00
Přehrát rádio Pozastavit rádio

JELEN

VŠUDEZDEJŠÍ

Následuje 20.00-05.00

Noční Impuls