O vyvlastnění haldy usiluje DIAMO. Účet Kašpara za sanaci přitom stále roste

Heřmanická halda už v územním plánu Ostravy není skládkou odpadu, ale územím určeným k asanaci v režimu prospěšné stavby. Přelomová změna územního plánu, kterou včera schválili zastupitelé Ostravy, má otevřít efektivnějšímu řešení roky doutnajícímu ekologickému problému. Státnímu podniku DIAMO umožní vyvlastnění pozemků, které jsou nyní v soukromých rukou. Jednoduché řešení na papíře, v praxi se ale státu může prodražit ještě víc, než tomu bylo dosud.

Státní podnik DIAMO chce tímto krokem po letech jednání odblokovat sanaci ekologické zátěže. Změna územního plánu je však jen první krok, zatímco sanace haldy se mezitím zastaví. Proces vyvlastnění by pravděpodobně trval roky, na jeho konci by přitom stát mohl za pozemky stejně zaplatit.

Ostrava kvůli heřmanické haldě mění územní plán, umožní vyvlastnit pozemky

Současným vlastníkem pozemků je přitom soukromá společnost OKK Koksovny. Ta dříve Diamu odkup dotčených pozemků nabízela za cenu 360 milionů korun. Nyní varuje, že nucený výkup přijde daňové poplatníky na dvojnásobek. Kolik by stát za pozemky koksovnám zaplatil, teď podle Diama není jasné. Podnik by chtěl podle informací serveru iRozhlas.cz vyvlastnit pouze pozemky, na kterých mají vyrůst oddělovací stěny. Tedy jen zlomek z celkové rozlohy heřmanické haldy.

„To je vlamování se do otevřených dveří, které stát vyjde mnohem dráž než se s námi nyní dohodnout. Protože my nabízíme státu tyto pozemky za 360 milionů korun. A pokud stát přistoupí k vyvlastnění, tak nás bude vyvlastňovat za úplně jinou cenu znaleckých posudků,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz mluvčí OKK Koksoven Jindřich Vaněk.

Spíše než řešením situace, je záměr vyvlastnit pozemky vyústěním dlouhodobé neschopnosti Diama adekvátně řešit sanaci odvalu, kterou má na starost už více než dvě dekády. Posledních šest let pak pod vedením současného ředitele Ludvíka Kašpara. Nezvládnutá sanace Heřmanické haldy přitom není jen ekologickým problémem, ale také ekonomickým.

Státní podnik dosud za sanaci odvalu utratil přes 300 milionů korun, stanovenému cíli ale není o nic blíž než v roce 2002. Zhruba 118 milionů z této částky přitom představuje investice do samotných strojů, se kterými měl prohořívající haldu sanovat. Kromě pár drobných zásahů však k žádnému posunu v řešení doutnajícího problému nedošlo. DIAMO tím mimo jiné nerespektuje závazné rozhodnutí o rozebrání haldy, o kterém rozhodl Obvodní báňský úřad v roce 2012.

Ridera chce ukončit soudní spory ohledně heřmanické haldy

Důsledkem je další plýtvání veřejných prostředků a ohrožení životního prostředí, přičemž termika dále postupuje i do míst, kde má podle platného plánu v budoucnu vybudovat ochranné vzdušné stěny B a C. Státní podnik DIAMO pod vedením současného ředitele Kašpara přitom neučinil žádný významný krok směřující k sanaci odvalu a zamezení postupující termiky.

Příležitost odkoupit pozemky, které nyní čeká vyvlastnění, přitom DIMAO v minulosti opakovaně nevyužilo. Za poslední roky totiž hned několikrát změnily vlastníka. V roce 2022 společnost Asental pozemky prodala do rukou Cresco&Finance za přibližně 46 milionů korun.

Současný vlastník OKK Koksovny pak pozemky získal teprve v minulém roce za zhruba 60 milionů. Státní podnik se v tomto případě neúspěšně a opožděně pokoušel uplatnit předkupní právo u Okresního soudu v Ostravě. Prohraný spor pak DIAMO stál jen na nákladech protistrany přibližně 670 tisíc korun.

27 miliard v soudních sporech

V souvislosti se spory, které s Diamem kvůli jeho postupu na haldě vede hned několik subjektů, je státní podnik žalován souhrnně o téměř 27 miliard korun. Asi nejvýraznějším příkladem je investice do speciální třídící linky, která měla haldu postupně rozebrat a roztřídit na hlušinu a zbytkové uhlí. Pro svou ekonomickou nerentabilnost skončila zcela mimo provoz.

Tento spor dnes představuje naprostou většinu z celkové částky – přes 26 miliard korun. DIAMO v něm stojí proti společnosti Ostravská těžební, která linku vybudovala. S uzavřením linky přitom skončil další z mnoha pokusů o rekultivaci haldy.

Dalším nerealizovaným pokusem o sanaci pak měl být ochranný sarkofág, který měl stát minimálně 2,3 miliardy korun a pokrýt asi 30 procent území haldy. Během této snahy o změnu způsobu sanace navíc termická aktivita postoupila směrem k rizikovým částem odvalu, zejména nedaleké skládce chemického odpadu.

DIAMO může čelit miliardovým poplatkům. Stát je zatím nevymáhá

Letos v březnu se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, Diama, města Ostravy a Moravskoslezského kraje dohodli na tom, že sarkofág se stavět nebude a sanace haldy bude pokračovat zejména budováním vzdušných oddělovacích stěn.

Za účelem vyhotovení projektové dokumentace sarkofágu státní podnik DIAMO na konci roku 2024 vyhlásil veřejnou soutěž na dodavatele projektu sarkofágu a následně zahájil přípravné práce pro jeho realizaci. Za konzultantské služby spojené se zbytečnou veřejnou soutěží utratil přes 600 tisíc. Veřejnou soutěž následně státní podnik zrušil a oznámil, že projekt sarkofágu zpracuje sám vlastními kapacitami.

Celkovou míru nezvládnuté rekultivace pak už jen doplňují pokuty, které byly v průběhu let státnímu podniku uloženy státními orgány, jako inspekce životního prostředí a báňský úřad.