Ferdinanda V. Češi milovali. Zato ve Vídni mu říkali trotl a snažili se ho ovládat
Když se 7. září 1836 – tedy před 190 lety – rozezněly nad Prahou zvony a dělové salvy, nikdo netušil, že Svatováclavská koruna spočine na hlavě českého krále naposledy. Rakouský císař Ferdinand I. vešel do dějin jako poslední korunovaný český král Ferdinand V., navíc s přízviskem Dobrotivý. Historie mu nespravedlivě přisoudila roli slabomyslné loutky. Skutečnost ale byla mnohem barvitější.
Samotná korunovace nebyla „jen“ potvrzujícím náboženským obřadem. Fyzické přijetí české koruny v Praze dalo Čechům jasný důkaz o důležitosti a existenci Českého království. Návaznost na odkaz svatého Václava měla podle Ondřeje Stříteského z Metropolitní kapituly u sv. Víta mimořádný přesah. „Korunovace doslova ztělesňovala identitu naší země a její spojení s věčným vládcem. Připomíná nám, že naše státnost kontinuálně existuje přes tisíc let,“ říká Stříteský.
Svatovítská katedrála tehdy vypadala jinak než dnes. Nebyla dostavěná, chyběla jí ikonická novogotická loď i barevné vitráže. „Západně od chóru se do výšky 15 metrů tyčily zchátralé pilíře zamýšlené barokní dostavby,“ popisuje Stříteský tehdejší kulisy.
„Metternich věděl, že s nemocným Ferdinandem bude moci snáze manipulovat.“
Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz