Extrémních jevů je více, obětí ubylo. Unikátní studie zkoumala přírodní katastrofy

Jsou moderní přírodní katastrofy, kterých přibývá i díky klimatické změně, v Česku tragičtější než ty v minulosti? Byla povodeň se sesuvy půdy v Krkonoších z července 1897, povodeň na Vltavě v září 1890, která smetla Karlův most, a letecká katastrofa v pražském Suchdole, při níž v říjnu 1975 zahynulo 80 lidí a jež byla způsobena mlhou, horší než různé orkány a povodně, které přicházejí nyní?

Odpověď přinesli vědci z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s meteorology z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a jejich kolegy z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

V prestižním časopise Natural Hazards and Earth System Sciences publikovali unikátní studii, ve které zkoumali třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. „Analýza ukazuje, že navzdory stále častějším extrémům počasí umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii,“ vysvětlil jeden z autorů studie, meteorolog Miloslav Müller z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Povodně 2024: Ničivé, ale nejlépe předpovězené. Začaly dešti horšími než v roce 1997

Mezioborový výzkum vědců se soustředil na náhlé události v českých zemích od roku 1851 do současnosti, u nichž počasí přímo či nepřímo způsobilo smrt nejméně dvaceti osob. „Takových tragédií bylo v historii celkem třináct. Co se týče přírodních katastrof, jednoznačně největší počet obětí způsobily v šesti případech povodně, dvakrát zabíjel silný vítr, jednou blesky,“ dodal Müller.

Studie směřovala k tomu, zda rostoucí závažnost a častější výskyt meteorologických extrémů vlivem změny klimatu znamená i více obětí. Výzkum přinesl podle vědců důležité zjištění – přestože podobných jevů přibývá, schopnost moderní vědy předpovídat a včas varovat veřejnost dramaticky snížila počet hromadných neštěstí i obětí. Vědci upozorňují, že po roce 2000 již u nás nedošlo k žádné události, která by hranici 20 obětí dosáhla. Poslední byla povodeň na Moravě a ve Slezsku z července 1997, která měla celkem 61 obětí.

Jediná bouře vyvolala extrémní povodeň

Shodou okolností na toto pondělí připadá výročí té nejtragičtější, ale dnes už pozapomenuté bleskové povodně v západních Čechách v květnu 1872, která měla 244 obětí. Jedná se o největší známou povodeň, která řádila nejen na malých tocích, ale také na řece Berounce.

Povodeň zničila rybník a vytvořila jezero, rok 1872 připomínají stezky

„Nešlo o klasickou povodeň, při níž se řeka vylévá z břehů několik dní. Šlo o extrémní přívalovou povodeň vyvolanou jedinou, neuvěřitelně silnou a přitom rozsáhlou bouří. Například v Mladoticích tehdy spadlo 237 milimetrů srážek asi za hodinu a půl – to je množství, které v této oblasti obvykle spadne za celé čtyři měsíce. K rozsahu katastrofy přispělo i protržení mnoha rybníků,“ popsal meteorolog Müller.

V Berouně dosáhl průtok Berounky dosud nepřekonaných 2 500 metrů krychlových za sekundu, jen pro srovnání minulý týden se pohyboval zhruba na šestnácti metrech krychlových za sekundu.

Voda tehdy zdevastovala železniční trať Praha–Beroun i několik navazujících regionálních tratí, strhla několik velkých železničních mostů. Rozsáhlý sesuv půdy způsobil přehrazení Mladotického potoka a vytvořil nejmladší přírodní jezero u nás – Odlezelské jezero.

Zapomenutá povodeň. Některé nikdy nenašli, říká odborník o běsnění Blšanky

Velké neštěstí způsobily bouřky také při bleskových povodních na jihovýchodní Moravě v červnu 1970. Ty vedly ke katastrofě v lignitovém dole Dukla v Šardicích. V zaplaveném dole zahynulo 34 horníků.

„Extrémní objem vody vytvořil u dolu velké jezero, které způsobilo, že do důlních chodeb náhle vnikla voda, bahno a písek. Celkem bylo zaplaveno 32 kilometrů chodeb a šachet,“ popsal Müller.

Věděl, že letadlo padá, do kabiny už nedoběhl. 37 let od největší havárie

Při bouřkách ale nezabíjela jen voda. Müller připomíná náhlou bouřku z května 1906 u Těšína, při které zemřelo 20 lidí v důsledku úderu blesku. „Celkem 13 obětí tvořili lidé, kteří se před bouřkou na hřbitově v Koňákově ukryli v tamní zvonici, kterou zasáhl blesk. Dalších sedm lidí zahynulo tentýž den na dalších místech při práci na poli nebo v lese,“ vypočítává.

Katastrofu může způsobit i „nevinná“ mlha

Ničivá síla vody, blesku nebo větru nikoho nepřekvapí. Vědci ale upozorňují, že zejména s rozvojem dopravy patří k nejnebezpečnějším i na první pohled nevinná mlha.

Trosky letadla YU-AJO po nehodě v pražském Suchdole.

Roku 1975 přízemní mlha způsobila naši nejhorší leteckou katastrofu v pražském Suchdole, při které zahynulo 80 lidí. Mlha může i za největší železniční neštěstí způsobené počasím u nás. Stalo se v listopadu 1960 ve Stéblové na Pardubicku. Kvůli velmi husté mlze se tu srazily vlaky a zemřelo 118 lidí.