Dvě třetiny Čechů nechtějí ČT a ČRo pod kontrolou státu, placení z rozpočtu nevadí

Příprava transparentů na odpolední stávku studenty Jihočeské univerzity. (3....

Foto: Petr Lundák, MAFRA

Více než dvě třetiny Čechů si přejí, aby Česká televize a Český rozhlas zůstaly nezávislé na státu i soukromých vlastnících. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro ČT. Více než polovina dotázaných podporuje financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. Zaměstnanci obou institucí v úterý 3. listopadu stávkují kvůli obavám o jejich nezávislost.

Podle průzkumu souhlasí 68 procent respondentů s tím, že by média veřejné služby měla zůstat mimo kontrolu státu nebo soukromého vlastníka. Výsledky přicházejí v době, kdy se diskutuje o zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Právě kvůli obavám z ohrožení nezávislosti obou institucí se jejich zaměstnanci rozhodli v úterý stávkovat.

Převedení financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet podporuje 54 procent dotázaných. Pouze 23 procent všech respondentů však prosazuje uskutečnění této změny co nejdříve v současné návrhu zákona. Dalších 31 procent by změnu podpořilo za předpokladu, že bude současně zajištěno stabilní financování a zachování nezávislosti obou médií.

Pro zachování současného systému poplatků se vyslovilo 34 procent dospělých Čechů, zbývajících 12 procent nemá na způsob financování jednoznačný názor.

Téměř polovina respondentů se zároveň domnívá, že vládní koalice veřejnosti dostatečně nevysvětluje navrhované změny ani jejich dopady na veřejnoprávní média a státní rozpočet. S postupem vlády v této oblasti plně souhlasí pouze 16 procent dotázaných.

Podpora protestů rozděluje voliče vlády a opozice

Průzkum se zaměřil také na postoje veřejnosti k protestním akcím na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podíl jejich příznivců a odpůrců je přibližně vyrovnaný. Výrazně častěji protesty podporují voliči opozice, mezi nimiž dosahuje souhlas 88 procent.

Vyšší podporu mají akce také mezi obyvateli Prahy (69 procent), studenty (67 procent), vysokoškolsky vzdělanými lidmi (64 procent) a mladými lidmi (60 procent).

Naopak největší nesouhlas s protesty vyjadřují voliči vládních stran, z nichž je proti 72 procent. Podobný postoj zastává 60 procent lidí starších šedesáti let a 55 procent těch, kteří se o současné dění kolem veřejnoprávních médií příliš nezajímají.

Přibližně 54 procent dospělých Čechů považuje protesty na podporu ČT a ČRo za legitimní či nenásilné. Opačný názor zastává 22 procent respondentů. Vyšší míra nesouhlasu se objevuje především mezi voliči vládních stran (42 procent) a lidmi nad šedesát let (33 procent). I v těchto skupinách však větší část dotázaných protesty považuje za legitimní nebo k nim zaujímá neutrální postoj.