Jsme průmyslová země s řadou náročných profesí, hájí Juchelka důchodový strop

„V dosavadním nastavení nemůžeme pokračovat,“ shodli se v debatě na ČT na téma důstojného stáří Marian Jurečka (KDU-ČSL) a bývalý premiér, ministr financí a guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Oba kritizovali zejména plánovaný jednorázový příspěvek pro seniory i zastropování věku odchodu do penze. „Nůžky se rozevírají,“ hájí naopak kroky vlády ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Průměrný důchod plánuje vláda v následujícím roce zvýšit o 304 korun měsíčně. Po valorizaci tak celková výše průměrné starobní penze dosáhne 22 196 korun. Zároveň však důchodci obdrží jednorázový dvoutisícový příspěvek.

V lednu se změní výplata důchodů. Valorizační doplatek bude naposledy

„Valorizujeme pouze o inflaci, ne o reálné mzdy. Proto je potřeba důchodce podpořit,“ obhajuje jednorázový přídavek Juchelka. „Reálná hodnota důchodu v příštím roce klesne a proto musíme důchodce sanovat, aby nám nepadali do jiných systémů, například do superdávky,“ uvedl dále ministr práce a sociálních věcí.

Očekává se, že poměr průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě v roce 2027 klesne z 41,9 na 40,2 procenta. „Ekonomicky aktivní budou seniorům odbíhat a nůžky se nám rozevírají,“ dodal Juchelka.

Podle Jurečky je však zachování kupní síly důchodců garantováno vzorcem, který valorizuje důchod plně o inflaci a dále o třetinu růstu reálné mzdy. „Je to jeden z nejštědřejších systémů,“ míní.

Za populistické gesto označil počínání současné vlády i Jiří Rusnok. „Potřebujeme nevydávat peníze tam, kde to není potřeba. Situace českých důchodců není nijak dramatická,“ řekl s tím, že Česká republika patří k zemím s nejnižší mírou chudoby u seniorů.

Důchody stoupnou v průměru o 304 korun. K tomu stát vyplatí penzistům dva tisíce

Peníze by spíše než do navyšování důchodů samotných investoval do potřebné infrastruktury. „Za ty peníze by se daly například postavit domovy pro seniory, které v republice chybí a chybět budou,“ uvedl Rusnok a dodal, že výši důchodů se lidé na rozdíl od chybějících služeb dokážou přizpůsobit.

Za nedostatečnou výstavbu a odkládání problému Babišův kabinet zkritizoval i Jurečka. „Během příštím patnácti let budeme potřebovat dvojnásobek kapacit sociálních a zdravotních služeb, které už nyní nestačí,“ upozorňuje Jurečka s tím, že se bude jednat o 180 miliard investovaných prostředků. „Problém je tak naléhavý, že nemůžeme s výstavbou čekat,“ dodal.

„Sociálně zdravotnické pomezí bude diametrálně dražší, než samotné důchody,“ souhlasil následně také Juchelka. „Musíme připravit terénní služby, protože pobytové nebudou stačit,“ říká dále s tím, že novelu zákona aktuálně ve spolupráci s ministrem zdravotnictví připravuje. Podle Juchelky však vláda na projektech pracuje a připravené by měly být v letech 2028-2034.

Peníze se navýší taktéž pracovníkům v sociálních službách. „Udělali jsme revoluční změnu u tabulek financování pracovníků, aby žádná z nich nezačala pod minimální mzdou, což tady bylo 15 let,“ uvedl Juchelka.

Superdávka pro 238 tisíc domácnosti je tady. Třetina si polepší, polovina pohorší

Shodu debata přinesla ohledně systému Nové penzijko, které je jednou z možností, jak si mohou lidé zajistit finanční rezervu na penzi s podporou státu i s možností získat daňovou úlevu a příspěvek zaměstnavatele. „Lepší penzijko podpoříme. Pár drobných věcí, například doplnění příspěvku v období péče o děti, chceme ještě s ministryní financí probrat,“ uvedl Jurečka.

Zavést by chtěl i to, aby lidé do systému při příchodu na pracovní trh vstoupili automaticky, s možností v případě zájmu po čase vystoupit. „Za mě dává povinné spoření částečně smysl, vzhledem ke stárnutí populace,“ souhlasil s ním v tomto ohledu Juchelka.

Rekvalifikace jen pro někoho

Naopak neshody mezi hosty vyvolalo témata důchodového věku. Navzdory tomu, že státy Evropy věk odchodu do penze zvyšují, Česko se ho chystá zastropovat. „Se zastropováním důchodového věku na hranici 65 let chci přijít v příštím roce,“ řekl Juchelka, který Českou republiku vnímá jako průmyslovou zemi s řadou pracovníků v náročných profesích.

S tímto argumentem však zásadně nesouhlasil Rusnok, podle něhož se počet zaměstnanců v těžkém průmyslu i bezpečnost práce radikálně mění. „O kompenzaci za práci v takovém prostředí se má navíc postarat podnikatel, který lidi zaměstnává,“ myslí si bývalý premiér.

Problémem je podle diskutujících i to, že senioři často pracovní příležitosti nedostávají. „Je nutné motivovat zaměstnavatele, aby zaměstnávali lidi v důchodovém věku,“ myslí si Jurečka, podle kterého je vhodnou cestou poskytnutí rekvalifikací a podpora celoživotní vzdělávání.

S tím souhlasil také Juchelka, který nicméně dodal, že je potřeba se v této souvislosti soustředit i na potřeby zaměstnavatelů. „Nebudeme rekvalifikovat střihače psů nebo tatéry,“ uvedl. Motivaci pak plánuje i pro samotné pracující seniory. „Ke každé valorizaci přičteme i to, co si odpracovali v důchodovém věku,“ dodal.

Nad změnami daní uvažujeme, připustil Juchelka

Valorizace důchodů s sebou samozřejmě přináší tlak na již tak napjatý rozpočet. Nabízí se tudíž otázka, zda na takové výdaje stát nebude muset prostředky sehnat například zvýšením daní.

„Je nutné mluvit o celkové revizi daňové soustavy,“ myslí si Jurečka. „Máme tady mít rozumnou míru progresivního zdanění. Podívat se musíme na otázku většího zdanění bytů využívaných na krátkodobé pronájmy,“ uvádí několik příkladů.

S nutností změny souhlasí i Rusnok. „Společnost se mění a současná daňová struktura odpovídá 90. létům. Jsou jiné toky peněz i struktura zaměstnanosti. Potřebujeme ulevit nízkopříjmovým osobám, potřebujeme zvýšit (daně) u jedné třetiny vysokopříjmových osob a změna se bude muset týkat i majetkových daní nebo daní z příjmů právnických osob,“ uvedl.

Zdrženlivější je v tomto ohledu nicméně Juchelka. „Daň z příjmů měnit nechceme. Ale nad určitým daňovým mixem uvažujeme a na příjmové stránce se něco změnit musí,“ řekl bez popsání podrobnější formy případných změn.