Děti narozené v roce 2025 čeká jiná Evropa. Počasí přinese tři roky extrémů navíc

Nová studie varuje Evropu před hmatatelnými dopady klimatické změny, kterým se nevyhnou už dnešní děti. Rostoucí průměrné teploty a dlouhá období sucha vedou k rostoucímu celoživotnímu riziku požárů. Podle výzkumníků dopadnou už na děti narozené v loňském roce – ponesou následky životního stylu svých předků a v souhrnu prožijí průměrně přes tři roky extrémů navíc.

Osm autorů v článku uveřejněném koncem září ve vědeckém časopise Environmental Research Letters upozorňuje na hrozící dopad změn klimatu na nejmladší generaci. Studie varuje, že globální oteplování u ní povede k násobně vyšší expozici extrémním podmínkám a požárům.

Války a sucho zvedají ceny potravin po celém světě. Drahota přetrvá i příští rok

Studie propočítává růst množství dnů, které jedinec prožije v extrémním počasí – pracuje s termínem „fire weather,“ který lze přeložit jako požární klimatické podmínky či meteorologické riziko požárů.

Jde o souběh několika faktorů – velmi vysokých teplot, nízké vlhkosti vzduchu, silných poryvů větru a dlouhotrvajícího sucha, jejichž výsledkem je vysušená vegetace. Růst délky života má dle autorů jen malý vliv na počet těchto prožitých rizikových dnů – většinu nárůstu (86 procent) způsobí změna klimatu.

Dvojnásobné riziko požárů

Výzkum počítá se současnými výhledy růstu průměrných teplot o 2,6 stupně Celsia do roku 2100. V tomto scénáři předpokládá velký růst rizik v oblasti Středozemního moře, které je už dnes těžce zasažené lesními požáry.

60 fotografií

Například v Chorvatsku by se počet rizikových dní v životě lidí narozených v roce 2025 měl dle studie zvýšit až 2,5krát oproti těm narozeným v roce 1950. Za celý život tedy zažijí celkem přes pět rizikových let.

Globální oteplování však ještě drastičtěji dopadne na jihozápad Evropy. V Portugalsku počet rizikových dní vzroste více než dvojnásobně – ze 14 dní ročně v letech 1950–1970 na 32 každý rok do počátku příštího století. Tamní děti narozené v loňském roce tak za svůj život v souhrnu prožijí přibližně šest a půl roku v těchto podmínkách.

Extrémnost dopadů se přímo odvíjí od oteplování planety – s každým stupněm Celsia, o který stoupnou průměrné teploty, se zvyšuje počet extrémních dnů na celý lidský život. Pro Chorvatsko je to zhruba 410 dnů za každý stupeň Celsia, v Portugalsku 272 dní a v Česku 270 dní.

Český hasič z Francie: Požár byl jako velký západ slunce, kouřem se nesmí proletět

Rychlé omezení využívání fosilních paliv by vystavení nebezpečnému počasí za život člověka snížilo, uvádí studie. V Evropě průměrně o 1,3 roku a v nejvíce postižených oblastech jižní Evropy dokonce o více než 2 roky.

Nespravedlnost ničivých požárů

Náčrtem nepříjemných scénářů studie podle portálu sdružujícího vědecké práce EurekAlert poukazuje i na mezigenerační nespravedlnost. Dnešní mladí a děti, kteří k emisím skleníkových plynů přispěli nejméně, ponesou budoucí rizika – jednak v řešení nebezpečí, ale i při snižování emisí.

Důsledky, před kterými studie varuje, jsou v Evropě jasně patrné už nyní. Od začátku roku do konce letošního září podle systému EFFIS (evropský informační systém pro lesní požáry) shořelo přes 686 tisíc hektarů půdy napříč kontinentem.

Ve Španělsku shořelo území třikrát větší než Praha. Požáry sužují i Portugalsko

Letošní rozsah spálenišť v Evropské unii, mírně převyšující rozlohu kraje Vysočina, téměř dvojnásobně překonal průměr za posledních dvacet let. Požáry v roce 2026 tak patří k nejničivějším v historii měření. Zatím však nepřekonaly loňský rekordní rok, během něhož shořelo v zemích EU 1 079 538 hektarů půdy, tedy plocha téměř o rozloze Středočeského kraje.