Kdo chce Čechy na Ukrajině, může tam jít jako první, odmítl Okamura výtky opozice

Tématem úvodu Nedělní debaty na ČT se stala neúčast českých vojáků na spojeneckém cvičení v Polsku, které simuluje dohled nad budoucím mírem na Ukrajině. Zatímco někdejší premiér Petr Fiala (ODS) a Matěj Havel (TOP 09) mluví o ohrožení bezpečnosti, Tomio Okamura vyslání vojáků kategoricky odmítá a zastáncům doporučil, aby šli ostatním příkladem.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) odmítl, že by čeští vojáci působili na Ukrajině byť jen v mírových silách. „Nechceme, aby se český občan jakkoliv přímo zapojoval do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl s tím, že ministerstvo obrany vedené SPD takové akce ze zahraničních cvičení vyškrtlo. Každý, kdo chce, aby Češi na Ukrajině bojovali, „má možnost nám to ukázat jako první a přihlásit se tam a jít do první linie,“ dodal Okamura.

Cvičení v Polsku se neúčastní většina koalice ochotných, hájí se resort obrany

Někdejší předseda ODS a premiér Fiala takový postup označil za chybu, která poškozuje důvěryhodnost Česka u spojenců. „Na Ukrajině jde o naši bezpečnost,“ zdůraznil Fiala s tím, že cvičení v Polsku se netýká bojů na frontě, ale přípravy na garance míru po uzavření příměří.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) spory v koalici mírnil s tím, že Česko je do akce zapojeno alespoň na velitelské úrovni. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel naopak varoval, že neúčastí vojáků se země v zahraniční politice propadá „do druhé třídy“.

Obavy vyjadřovat své názory má 63 procent lidí, připomněl sociolog Buchtík

Někdejší místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová upozornila na nárůst agresivity v komunikaci i ve veřejném prostoru. „Začíná být trend, že kdo víc a hůř řve, ten má víc pravdu v očích řady lidí,“ uvedla Jourová s tím, že společnost musí takové projevy brzdit. „Dneska ta nenávist kape na každém kroku,“ zhodnotil politický analytik Lukáš Jelínek současnou parlamentní kulturu.

Okamžitě se omluvte a vzdejte se, nic se vám nestane. Milion chvilek chce řídit a úkolovat vládu

Komentátor Lidových novin Martin Zvěřina vidí za příklonem veřejnosti k protestním stranám i hospodářský vývoj v celé Evropě, kde už podle dat nelze zbohatnout samotnou prací. V oblasti svobody slova pak varoval před přílišným postihováním slovních excesů. „Dneska vidíme snahu ty extrémní názory nějakým způsobem napasovat do trestněprávní odpovědnosti, což si myslím, že není šťastné. A té demokracii to neprospívá,“ uvedl Zvěřina.

Sociolog Martin Buchtík připomněl výsledky říjnového průzkumu, podle kterého má 63 procent lidí alespoň mírné obavy vyjadřovat své názory. Zatímco v 90. letech lidé vnímali možnost mluvit svobodně nejvýše, dnes podle něj rozmach sociálních sítí vede k tomu, že každý názor čelí kritice a téměř cokoli se stává politickým tématem.