Mladých přichází málo. Nemocnice hlásí výrazný úbytek prvodárců krve

Počet lidí, kteří chtějí darovat krev, v Česku klesá. Největší propad hlásí nemocnice u lidí, kteří přicházejí darovat poprvé. Lékaři varují, že bez nové generace dárců může být stále těžší zajistit transfuze nejen pro oběti nehod, ale také pro pacienty s rakovinou krve.

Světový den dárcovství krve, který připadá na 14. června, letos provázejí nepříznivá čísla. Podle údajů ministerstva zdravotnictví klesá nejen počet lidí evidovaných v dárcovských registrech, ale také počet těch, kteří se rozhodnou darovat krev poprvé.

Zatímco v roce 2024 bylo v Česku evidováno 446 634 dárců krve, o rok později jejich počet klesl na 430 088. Ubylo také lidí, kteří skutečně absolvovali odběr. Z 362 638 v roce 2024 jich v roce 2025 bylo už jen 348 265.

Transplantovaná ledvina vydrží i přes dvacet let. Česku chybí živí dárci, říká nefrolog

Nejvýraznější pokles se ale týká prvodárců. Do nemocničních registrů jich v roce 2024 vstoupilo celkem 86 474. V roce 2025 už jen 61 088. To představuje meziroční propad téměř o 30 procent. Právě získávání nových dárců je přitom pro transfuzní stanice zásadní.

„Počet prvodárců meziročně klesá a dlouhodobě se potýkáme s tím, že dárců, které musíme vyřadit z důvodu vyššího věku nebo závažných zdravotních komplikací, je více než nově registrovaných. Jde o alarmující skutečnost, kterou nelze přehlížet,“ potvrzuje primářka Transfuzního a tkáňového oddělení Fakultní nemocnice Brno Hana Lejdarová.

Podle statistik je průměrný věk dárců 39 let a nejpočetnější skupinu tvoří lidé mezi 46 a 50 lety. Mladších dárců, kteří by stávající základnu postupně nahrazovali, přichází méně, než zdravotnický systém potřebuje. Transfuzní stanice se proto snaží oslovovat nové zájemce.

„Organizujeme různé náborové a osvětové akce, motivační kampaně i hromadné odběry. Velmi přínosné jsou například společné odběry složek integrovaného záchranného systému, které každoročně přivádějí k dárcovství řadu nových zájemců a zároveň upozorňují na význam pravidelného darování krve,“ popisuje Lejdarová.

Výroba umělé krve je v nedohlednu. Mladí radši darují plazmu, léto je krizové

Nedostatek dárců je navíc citlivým tématem i před letními prázdninami. V tomto období bývá vyšší spotřeba transfuzních přípravků, zatímco řada pravidelných dárců odjíždí na dovolené.

„V létě bývá dostupnost dárců nižší, a proto se na toto období pravidelně předzásobujeme. Vytváříme tak větší zásoby, než je běžné,“ vysvětluje Lejdarová. Letní komplikací jsou podle ní i zahraniční cesty. Po návratu z některých destinací, zejména tropických oblastí nebo zámoří, totiž mohou být lidé z dárcovství na určitou dobu vyřazeni kvůli možnému riziku infekčních onemocnění.

Nejvíce krve nespotřebují oběti nehod

Podle odborníků významná část transfuzních přípravků míří k lidem, kteří se léčí se závažnými onemocněními krve. „Mnohé překvapí, že největšími příjemci transfuzních přípravků nejsou pacienti po vážných dopravních nehodách či jiných úrazech. Téměř polovina naší produkce je určena pacientům Interní hematologické a onkologické kliniky, kteří se léčí s nádorovými onemocněními krve. Teprve na druhém místě jsou pacienti s mnohočetnými poraněními a třetí místo ve spotřebě transfuzních přípravků tvoří pacienti dětské onkologie,“ říká Lejdarová.

Darovaná krev je pro pacienty s leukémiemi, lymfomy nebo mnohočetným myelomem často nezbytnou součástí léčby. Nemoc i náročná chemoterapie totiž poškozují krvetvorbu a organismus není schopen vytvářet dostatek červených krvinek ani krevních destiček.

Pacienti pak trpí těžkou chudokrevností, vyčerpáním nebo jim hrozí život ohrožující krvácení. Zcela závislí na transfuzích jsou také lidé podstupující transplantaci kostní dřeně.

Dlouho jsem daroval krev. Při jubilejním odběru mi lékaři odhalili leukemii

„V hematologické onkologii nepracujeme jen s léky, ale i s časem. Transfuze pro naše pacienty nejsou jen pouhá podpůrná terapie, je to nástroj, který nám dává možnost podat intenzivní a kurativní léčbu. Bez dostatečného množství darované krve bychom nebyli schopni udržet pacienty v kondici pro podávání náročné chemoterapie či biologické léčby, nebo bychom museli léčbu přerušovat, což by mohlo mít fatální dopad na prognózu,“ vysvětluje přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Michael Doubek.

Podle něj krevní přípravky nepředstavují pouze náhradu chybějících krvinek. „Jsou nezbytnou součástí celého léčebného plánu a umožňují, aby léčba probíhala bez zbytečných přerušení,“ dodává.

Jeden odběr pomůže až třem pacientům

Darovat krev může zdravý člověk ve věku od 18 do 65 let s hmotností alespoň 50 kilogramů. Samotný odběr trvá přibližně osm až dvanáct minut a odebere se při něm zhruba 450 mililitrů krve.

Muži mohou krev darovat maximálně čtyřikrát ročně, ženy třikrát. Mezi jednotlivými odběry musí být odstup nejméně deset až dvanáct týdnů.

Podle ministerstva zdravotnictví může jeden odběr pomoci až třem pacientům. Darovanou krev přitom během života potřebuje až 80 procent lidí. Právě na získání nových dárců se letos zaměřuje celostátní kampaň První kapka, která probíhá do konce června v jedenácti transfuzních centrech po celé republice.