Podzim v Česku El Niño neovlivní, ale zimu ano. Meteorolog řekl, jak
Letošní silné El Niño zvýší globální teplotu a už nyní ovlivňuje počasí v řadě oblastí světa. Co to znamená pro Česko? Velmi pravděpodobně teplejší zimu. A pro zmírnění sucha bude důležité, kolik srážek podzim a zima přinesou.
El Niño je přirozený klimatický jev, který je ovšem letos nepřirozeně silný a bude mít vliv na globální teplotu. Očekávaná silná epizoda podle odborníků přispěje k oteplení na úroveň, jakou planeta nezažila nejméně 120 000 let.
Jev zároveň zvyšuje pravděpodobnost povodní, sucha, lesních požárů a vln veder. Ještě větší roli však často hraje změna klimatu. Jejich společné působení může vést k extrémům, které překonají dosavadní rekordy. Rychlé snižování emisí z fosilních paliv by pomohlo omezit změnu klimatu, a tím i možné dopady budoucích epizod El Niña.
Jak se El Niño projevuje v Evropě
Evropa bývá El Niñem obvykle ovlivněna méně, pokud není jev mimořádně silný. Dopady se však často přenášejí přes globální dodavatelské řetězce, zejména u plodin, které se v Evropě ve velkém nepěstují, jako jsou rýže, káva, kakao a palmový olej, a u kovů, například mědi z Chile.
El Niño obvykle přináší teplejší léto do severozápadní Evropy a Spojeného království, zatímco silné El Niño může do stejné oblasti přinést více zimních bouří. Jižní Evropa mívá obvykle vlhčí léto.
Nová studie o El Niñu přináší katastrofická čísla, kolik lidí kvůli němu zemře |
Dopad El Niña na Českou republiku
Zatímco na podzim není vliv El Niña na počasí v Česku jednoznačný, v zimě se podle Martina Pecha z Českého hydrometeorologického ústavu určité souvislosti projevují. „Jednoznačně převažují teplejší zimní měsíce. Srážkově jsou nejčastěji zimní období jako celek průměrné nebo nadprůměrné,“ vysvětluje.
El Niño
|
Více srážek však nemusí znamenat dostatek sněhu. Slabinou těchto zim bývají právě zásoby vody ve sněhové pokrývce, které zpravidla zůstávají pod průměrem, nanejvýš dosahují běžných hodnot. Zejména v nižších a středních polohách bývají minimální. Na horách bývá podprůměrná především první polovina zimy, zatímco druhá je proměnlivější.
A jak by mohla vypadat nadcházející zima? „Velmi pravděpodobně můžeme očekávat teplotně nadprůměrnou zimní sezonu jako celek. Je možné, že trochu chladnější bude alespoň druhá polovina zimního období,“ uvádí Pecha.
Úhrn srážek by mohl být průměrný až nadprůměrný. Zásoby vody ve sněhu však podle něj zřejmě zůstanou podprůměrné, nanejvýš průměrné. I tak by srážky mohly krajině pomoci. „Pokud bude zimní sezona alespoň srážkově nadprůměrná, mohlo by dojít k doplnění vody do krajiny,“ dodává.
Pomůže zima zmírnit sucho v Česku?
Česko se od června 2026 potýká s výrazným suchem, které v létě zasáhlo půdu, povrchové i podzemní vody. Podle Martina Pecha z ČHMÚ jde o důsledek dlouhodobého vývoje. Přestože zářijové povodně v roce 2024 doplnily zásoby vody v krajině, od té doby převažují teplotně nadprůměrné a srážkově podprůměrné měsíce. Situaci nezlepšily ani poslední dvě zimy a svůj podíl má také dlouhé suché období z let 2015–2020.
Pomoci by mohla zima bohatá na sníh, která se však podle Pechy zatím nerýsuje. Nadějí tak zůstává alespoň nadprůměrné množství srážek ve druhé polovině podzimu a především v zimě. „Pokud se vodní zásoby v krajině a ve vodních dílech nedoplní, příští rok bude situace se suchem ještě mnohem horší a začne už v průběhu jarního období,“ varuje Pecha.
Jaká bude zima? Modely počasí se shodují na jednom, ale rozhodne polární vortex![]() |
Počasí dopadne i na potraviny
Prognózy z května 2026 naznačovaly, že El Niño v letech 2026–2027 bude silné až velmi silné. To znamená, že teplota povrchu moře ve sledované oblasti Tichého oceánu překročí průměr o 1,5 až 2 °C, případně o více než 2 stupně Celsia. Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) očekává odchylku kolem 3 °C. Také výhled Mezinárodního výzkumného ústavu pro klima a společnost (IRI) při Kolumbijské univerzitě v USA překračuje hranici 2 °C.
Dopady El Niňa se mohou projevit i na světových trzích s potravinami. Výkyvy počasí mohou poškodit úrodu některých plodin, omezit jejich dodávky a zvýšit ceny. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) jsou však světové trhy s potravinami dobře zásobené. Rizika se týkají především vybraných plodin a citelnější mohou být v nejzranitelnějších zemích a regionech.




