Poušť po téměř 170 letech opět vydala své tajemství. Češi odkryli zapomenuté hrobky

Čeští egyptologové působící na pohřebišti v egyptské Sakkáře odkryli hrobky ze Staré říše, mezi nimi hrobky velekněží boha Ptaha a vysokých státních úředníků.

Tyto hrobky už kdysi objeveny byly. Zasloužil se o to v letech 1858–1860 Auguste Mariette, slavný francouzský egyptolog a zakladatel egyptské Správy starožitností. Tehdy objevil přibližně 160 hrobek z různých fází Staré říše. Jenomže jeho vykopávky se omezovaly jen na určité části hrobek, zejména obětní kaple, chodby a některé pohřební komory, aniž by byly odkryty a komplexně zdokumentovány ostatní architektonické prvky.

Ze žďárského muzea se do konce letních prázdnin stala faraonova hrobka

To nyní učinili čeští egyptologové, kteří však museli hrobky nejdříve znovuobjevit, protože po Mariettovi je po čase znovu ukryl pouštní písek a jejich stopy na dlouho zmizely. Stalo se tak v rámci dlouhodobého výzkumného projektu, jehož cílem je znovuobjevit a důkladně zdokumentovat památky, které byly částečně odkryty již v 19. století.

K nejvýznamnějším hrobkám, na nichž česká mise pracovala, patří hrobky Sabua a jeho syna Ptahšepsese, kteří zastávali vysoké funkce během Staré říše. Podle dostupných písemných pramenů byl Ptahšepses prvním úředníkem mimo královskou rodinu, který se oženil s egyptskou princeznou. Jmenovala se Chamaat a byla dcerou krále Veserkafa, zakladatele 5. dynastie.

Objev českého vědeckého týmu ocenili i vysocí představitelé Egypta. „Odhaluje další z pokladů Egypta, které stále ukrývají mnohá tajemství staroegyptské civilizace,“ uvedl ministr cestovního ruchu a památek Šerif Fathí.

Vyzdvihl také slibný potenciál egyptských archeologických lokalit pro další objevy, jež obohatí poznání dějin a civilizace Egypta a ocenil spolupráci mezi Nejvyšší radou pro památky a zahraničními archeologickými misemi působícími v Egyptě, což významně přispívá k ochraně egyptského kulturního dědictví, zdůrazňuje jeho historickou a kulturní hodnotu a posiluje postavení Egypta na mapě světového cestovního ruchu. Archeologická lokalita, na níž dlouhodobě pracují čeští egyptologové, patří k největším, kterou kdy Egypťané propůjčili zahraniční expedici ke zkoumání.

Neznámá kaple a výzdoba královských rozměrů

Generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Hišám al-Laithy k novému úspěchu uvedl, že význam práce české expedice spočívá v opětovném odkrytí hrobek, jejichž výzkum nebyl od 19. století dokončen, což umožňuje jejich studium a dokumentaci nejmodernějšími vědeckými metodami a odhalení nových podrobností o pohřební architektuře stejně jako o náboženských představách a společenském životě vysoce postavených hodnostářů Staré říše.

Práce české expedice odhalily důležité architektonické a umělecké detaily v Sabuově hrobce, která leží severně od hrobky jeho syna a měří 54 × 28 metrů. Její původní výška se odhaduje na zhruba pět metrů. Její vnější zdi nesou architektonickou výzdobu napodobující průčelí královských paláců, zatímco obětní kaple obsahuje dobře zachované reliéfy zobrazující Sabua a jeho syna Ptahšepsese, jak dohlížejí na průvody nosičů obětin. Reliéfy se vyznačují přesným provedením a vysokou uměleckou kvalitou.

Čeští egyptologové vykopali ztracenou hrobku starověkého dvořana

„K nejvýznamnějším výsledkům výzkumu patří poprvé odkrytá obětní kaple Sabuovy manželky Ichetnefret, kterou Mariette při svých dřívějších vykopávkách nenalezl. V kapli byly odkryty nepravé dveře se scénami zobrazujícími ji po boku manžela a jejich dvou synů, Ptahšepsese a Ranefera, což přináší nové informace o členech rodiny a příbuzenských vztazích,“ vysvětlil vedoucí české expedice Miroslav Bárta.

Mumie dvořana a počátky starověkého lobbingu

„Mise také znovu určila polohu Ptahšepsesovy hrobky s využitím satelitních snímků a terénního průzkumu. Ukázalo se, že se rozkládá na ploše větší než 900 metrů čtverečních a zahrnuje obětní komoru a vstup zdobený malbami znázorňujícími průvody nosičů obětin a scény porážky obětních zvířat,“ uvedl Miroslav Bárta.

K nejdůležitějším výsledkům výzkumu této hrobky patří odkrytí pohřební komory. Uvnitř byl nalezen vápencový sarkofág s ostatky Ptahšepsese, který zastával vysoké funkce za vlády čtyř králů 5. dynastie - Sahurea, Neferirkarea, Raneferefa a Niuserrea. Přestože byla komora ve starověku vyloupena a zmizely šperky a cenné předměty, dochovaly se pozůstatky Ptahšepsesovy mumie, které tak mohl prozkoumat tým egyptských antropologů. Studie ukázala, že Ptahšepses zemřel ve věku přes šedesát let, což odpovídá údajům v nápisech zachycujících jeho biografii a na poměry tehdejšího starověkého Egypta představuje vysoký věk.

Česká expedice pokračuje ve studiu a restaurování obou hrobek a zároveň v navazujícím výzkumu, jehož cílem je odkrýt další hrobky zapomenuté nekropole v Sakkáře. Výsledky přispějí k hlubšímu pochopení dějin, života hodnostářů a kněží Staré říše a k dokumentaci důležitých architektonických a uměleckých prvků i nápisů.

„Odkryli jsme velkolepé nové památky, včetně Ptahšepsesovy hrobky, které poskytly mimořádné množství historicky jedinečných informací,“ dodává Miroslav Bárta. „Ačkoli se to může zdát nepravděpodobné, náš archeologický výzkum v posledních několika letech přinesl zcela nové důkazy týkající se historického pozadí 5. dynastie. Patří sem nové poznatky o počátcích nepotismu a lobbingu v historii civilizací, stejně jako inovace v procesu mumifikace,“ shrnuje význam těchto objevů.