I když trpí bolestí, na pomoc musejí čekat měsíce. V Česku chybí revmatologové

Začíná to bolestivým otokem jednoho místa, třeba prstu. Později bolesti sílí a zánět se šíří do dalších kloubů v těle. Ty se časem deformují. Dřív lidé rychle ztráceli pohyblivost a končili v invalidním důchodu. Někteří umírali předčasně. Mohla za to revmatoidní artritida. Dnes už následky nemusí být tak dramatické, pokud se však podaří nemoc zachytit v začátcích.

„Moderní léčba dokáže těžkému poškození kloubů zabránit. Podmínkou je včas nemoc diagnostikovat a zahájit léčbu. Bohužel s tím bývá problém, protože je málo specialistů,“ říká šéf České revmatologické společnosti Ladislav Šenolt.

Dnes je Světový den artritidy. Odborníci připomínají, že skupina revmatických onemocnění postihujících klouby, svaly, kosti i další části pohybového ústrojí nebo vnitřní orgány zahrnuje přes 200 chorob, které jen v Česku sužují statisíce lidí.

K nejčastějším autoimunitním nemocem v této skupině patří revmatoidní artritida, kterou trpí okolo 100 tisíc dospělých, ale vzácněji i děti. A každý rok přibývají další přibližně tři tisíce nových pacientů.

Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé onemocnění, při kterém obranný systém těla napadá vlastní tkáně. Obvykle se problém objeví nejdříve v drobných kloubech, nejčastěji prstů rukou či nohou, které otékají, bolí a tuhnou, hlavně po ránu. Přidat se může výrazná únava. Pokud se nepodaří zánět včas potlačit, postupně klouby trvale poškodí a omezí jejich pohyblivost. U části pacientů postihuje také plíce, kůži či oči, navíc zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév.

Sedm let trápení, než mi lékaři oznámili diagnózu. Mám revmatoidní artritidu

Při podezření na artritidu odborníci doporučují zajistit rychlé revmatologické vyšetření a zahájit léčbu. Problém je, že mimo velká města je specializovaná péče obtížně dostupná a pacienti dlouho hledají revmatologa.

Například třiašedesátiletá Eva Vlastníková z České Lípy čekala na diagnózu a zahájení léčby přes rok. Důvodů bylo víc. První potíže, které ji postihly před dvěma lety, si ona ani praktická lékařka s revmatoidní artritidou nespojily. A později žena nemohla najít revmatologa, který by ji přijal do péče.

Prst mi otekl jako buřt a bolel jako čert

„Předloni v létě jsem si užívala klidnou dovolenou. Žádný stres, námaha ani úraz. Přesto mě jednou po probuzení ukazováček pravé ruky bolel jako čert a oteklý byl jako buřt. Moje praktická lékařka mi tehdy chtěla předepsat jen lék proti bolesti a zánětu, který špatně snáším. Zvolila jsem proto jiné analgetikum a na noc přidala tvarohový zábal. Otok do rána splaskl a bolest ustoupila,“ vzpomíná žena.

Ruku se pak snažila šetřit, ale dál pracovala. Prst už tolik neotékal. Potíže se však v různé intenzitě vracely. Už dříve ženu pobolívaly i jiné klouby, což přičítala věku. Když se však loni na jaře bolesti výrazně zhoršily, chtěla od své lékařky žádanku k revmatologovi. „Napadlo mě, že může jít o revmatoidní artritidu, kterou máme v rodině. Trpěla jí i moje máma,“ říká Eva Vlastníková.

Diagnózu specialista potvrdil, ale až koncem loňského roku. V Libereckém kraji totiž revmatologa hledala obtížně. Obvolala několik ambulancí v různých místech. Nakonec získala termín ve vzdálenějším městě, ale i přes akutní potíže musela na první vyšetření včetně odběrů krve čekat čtyři měsíce. A pak další měsíce na kontrolní návštěvu a nasazení léčby podle výsledků.

Revmatoidní artritida? Rizikovým faktorem je kouření, nadváha či infekce, říká revmatolog

Ani poté to ale neměla jednoduché. První dvoje léky musela žena po krátké době vysadit kvůli nepříjemným vedlejším účinkům. Dočasně skončila na opiátech tlumících silné bolesti. Teď udržuje stav jen kortikoidy, což není ideální. Patrně ji čeká biologická léčba. To zjistí na další kontrole, kterou má však kvůli vytíženosti ambulance až na konci roku.

Potíže s dostupností specializované péče mají nejen lidé s revmatoidní artritidou, ale i další pacienti se zánětlivým revmatickým onemocněním. Všem může prodlení uškodit. Podle profesora Šenolta, který řídí českou revmatologickou společnost i Revmatologický ústav v Praze, je přitom včasné rozpoznání nemoci a nasazení léčby pro pacienta zásadní.

Vyšetření má být do šesti týdnů

„Pokud chceme zabránit nevratnému poškození kloubů, měl by se člověk s nově vzniklým otokem kloubu a podezřením na artritidu dostat k revmatologovi do šesti týdnů od prvních příznaků. Mluvíme o takzvaném okně příležitosti, kdy je ideální zahájit léčbu. Bohužel se to často neděje,“ říká Ladislav Šenolt.

I podle Davida Kříže, vedoucího projektů v české pacientské organizaci Revma Liga, čeká většina lidí na diagnózu déle, průměrně tři měsíce, ale výjimečně až osm měsíců či víc. „Rádi bychom to změnili, proto spolupracujeme s odborníky. Problém je v tom, že v Česku chybějí specialisté. Potřebovali bychom jich dvojnásobek, aby se noví pacienti dočkali léčby včas,“ říká čtyřicetiletý Kříž, který onemocněl už v dětství.

Ve dvanácti letech se jednoho rána probudil s oteklým, zavodněným kolenem. Po dvou dnech mu nateklo i druhé. Během následujících dvou měsíců mu lékaři injekcí odsáli tekutinu z obou kolen asi čtyřicetkrát. Poté mu v pražské motolské nemocnici diagnostikovali dětskou formu revmatoidní artritidy. Ta je vzácnější než nemoc dospělých. Častější bývá v období nástupu puberty, ale objevit se může v každém věku.

Podle odborníků jsou potřební asi čtyři revmatologové na každých sto tisíc obyvatel. Jenže v některých regionech je sotva jeden. „Nejhorší situace je v krajích Středočeském, Královéhradeckém, Pardubickém a na Vysočině. Asi v desítce okresů není žádný specialista,“ popisuje David Kříž.

Neléčená artritida zvyšuje riziko nádorů. Předejít jí nelze, líčí profesor Šenolt

Potvrzuje to i profesor Šenolt. V Česku je podle něj 316 atestovaných revmatologů, ale s pojišťovnami mají nasmlouvaných pouze 220 přepočtených úvazků. „K zajištění dostupné péče potřebujeme ideálně 400 plných úvazků. Ve velkých městech je sice lékařů víc, ale protože tam jezdí i lidé z jiných regionů, ani jejich kapacity nestačí. Snažíme se pro tuto zajímavou specializaci získávat studenty vyšších ročníků lékařských fakult a podporujeme vzdělávání mladých lékařů, ale potřebujeme pro ně také vhodné pracovní podmínky a odpovídající úhradu odborné péče,“ líčí lékař.

Vše, co by mohlo situaci v zemi zlepšit, shrne Ladislav Šenolt v návrhu Národního strategického plánu pro revmatologii a muskuloskeletální zdraví, který právě dokončuje. „Společnosti se zdraví lidé vyplatí, protože mohou pracovat, přispívat do systému daněmi či odvody a méně často potřebují nemocenskou nebo invalidní důchod,“ míní odborník.

Lidem, u nichž se objeví bolestivý otok kloubu, doporučuje nečekat a obrátit se na svého praktického lékaře. Ten by měl zajistit základní vyšetření, včetně krevních testů, z nichž lze obvykle rozpoznat zánět a přítomnost protilátek spojených s revmatoidní artritidou.

„Při podezření na zánětlivé onemocnění kloubů by měl praktický lékař pomoci zajistit včasný termín u revmatologa. Pokud pacient nemůže najít dostupnou ambulanci, může se obrátit také na svou zdravotní pojišťovnu,“ radí Šenolt.