Češi žijí déle, ale přibývá nemocných. Lékaři varují před obezitou

Polovina českých žen a dvě třetiny mužů se potýkají s nadváhou nebo obezitou. S rostoucí hmotností přitom stoupá také riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku a srdečně-cévních onemocnění. Jak jejich rozvoji předcházet a jaké možnosti přinášejí nové léky na obezitu? Také o tom diskutovalo více než 700 zdravotnických odborníků z Česka a Slovenska na XIX. Sympoziu AGEL, které se 9. a 10. listopadu uskutečnilo v Praze.

Přestože se průměrná délka lidského života prodlužuje, stále větší výzvou pro zdravotnictví zůstávají chronická onemocnění spojená s životním stylem. Obezita, diabetes 2. typu, vysoký krevní tlak nebo nemoci srdce a cév se navíc často vyskytují současně a vzájemně zhoršují svůj průběh. Právě jejich společným příčinám, možnostem včasné diagnostiky a moderním způsobům léčby se věnovalo letošní Sympozium AGEL s podtitulem Civilizační onemocnění – priorita medicíny 21. století.

Na rozsah problému upozornil předseda Vědecké rady AGEL profesor Roman Prymula. „Dnes vidíme, že polovina žen a dvě třetiny mužů jsou v kategorii nadváhy a obezity. To je obrovské číslo a pokud s tím nebudeme něco dělat, tak nepochybně budeme mít problém,“ uvedl na úvod odborného setkání.

Nadváha a obezita přitom nepředstavují pouze samostatný zdravotní problém. Nadměrné množství tělesného tuku může přispívat k rozvoji inzulinové rezistence, poruch metabolismu a dalších komplikací, které významně zvyšují riziko chronických onemocnění. Jejich rostoucí výskyt zároveň znamená vyšší nároky na zdravotní péči a dlouhodobou léčbu pacientů.

Nové léky rozšiřují možnosti léčby obezity

Jedním z hlavních témat dvoudenního sympozia byl rychlý rozvoj farmakologické léčby obezity. Moderní přípravky umožňují u vhodně vybraných pacientů dosahovat výraznějšího snížení tělesné hmotnosti a mohou přispívat také ke zlepšení některých metabolických ukazatelů. Jejich využití však vyžaduje odborné posouzení zdravotního stavu, možných nežádoucích účinků i dlouhodobého přínosu léčby.

„Zároveň je v tuto chvíli obrovský boom různých farmakologických preparátů, které nám dávají určité šance, nicméně nic není bez rizika,“ upozornil Prymula.

Odborníci proto diskutovali nejen o účinnosti nových léčiv, ale také o jejich bezpečnosti, dostupnosti a postavení v komplexní péči o pacienty s obezitou. Farmakologická léčba totiž nenahrazuje význam správné výživy, pravidelného pohybu a dlouhodobého sledování zdravotního stavu.

Aktuální poznatky z vývoje léčiv zaměřených na obezitu a kardiometabolické zdraví představil také zahraniční host profesor Imre Pavo, viceprezident pro vývoj produktů v oblasti kardiometabolického zdraví farmaceutické společnosti Eli Lilly and Company v americkém Indianapolis.

Prevence musí začínat už v dětství

Samostatnou pozornost věnovali účastníci sympozia dětské nadváze a obezitě. Právě v raném věku se formují stravovací a pohybové návyky, které mohou významně ovlivnit zdravotní stav v dospělosti. Děti s obezitou navíc mohou již v mladém věku vykazovat metabolické změny, které zvyšují riziko pozdějších komplikací.

Včasné rozpoznání nadměrného přibývání na váze a podpora zdravého životního stylu proto patří mezi důležité nástroje prevence. Odborníci se zabývali také souvislostmi mezi obezitou, inzulinovou rezistencí, diabetem a kardiovaskulárními onemocněními. Důraz kladli na včasné odhalování rizikových faktorů, které mohou předcházet rozvoji závažnějších zdravotních potíží.

Delší život automaticky neznamená více let ve zdraví

Vedle moderních léčebných postupů zaznívala na konferenci také potřeba změnit přístup k prevenci. Současná medicína dokáže účinněji zvládat řadu akutních onemocnění a prodlužovat život pacientů. Samotná délka života však podle odborníků není jediným měřítkem úspěchu zdravotní péče. Podstatné je také to, kolik let člověk prožije bez závažných zdravotních omezení.

„Dvacáté století prodloužilo život díky antibiotikům, hygieně a očkování. Bohužel se ukázalo už ke konci dvacátého století, že ty zevní příčiny jsme eliminovali, ale úplně jsme zapomněli na to, čím si sami sobě škodíme,“ uvedla místopředsedkyně dozorčí rady společnosti AGEL Marie Marsová.

Podle ní by se zdravotnictví mělo více zaměřovat na předcházení nemocem namísto řešení jejich následků. Důležitou roli přitom nehrají pouze lékaři, ale také zdravotní sestry, fyzioterapeuti, nutriční specialisté a další zdravotničtí pracovníci. Právě mezioborová spolupráce může pomoci zachytit rizikové faktory dříve, než se projeví závažným onemocněním.

Umělá inteligence i digitalizace zdravotnictví

Vedle přednášek zaměřených na civilizační onemocnění nabídlo XIX. Sympozium AGEL také program věnovaný novým technologiím a dalším přístupům ve zdravotnictví. Specializované workshopy se zabývaly digitalizací, využitím umělé inteligence v medicíně, dlouhověkostí i čínskou medicínou.

Mezi přednášejícími byli kromě Romana Prymuly a Imreho Pava také profesoři Štěpán Svačina a Tomáš Zima či docent Jiří Votruba. Do programu se zapojili rovněž lékaři a další zdravotničtí pracovníci ze zařízení skupiny AGEL v České republice a na Slovensku.

Dvoudenní setkání tak propojilo diskusi o nových možnostech léčby s otázkou, jak rostoucímu výskytu chronických onemocnění předcházet. Právě včasná diagnostika, účinnější prevence a dostupnost odpovídající léčby patří podle účastníků sympozia mezi zásadní úkoly současného zdravotnictví.