Při snížení rozpočtu o miliardu by ČT musela propustit až šestinu lidí, říká Fridrich

Česká televize by v případě snížení rozpočtu o zhruba miliardu korun, jak navrhuje vládní návrh od příštího roku, musela propustit přibližně 300 až 500 zaměstnanců. Na konferenci Digimedia to uvedl zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich. „Miliarda, kterou jsme loni získali navíc, v podstatě jen zachránila službu, na kterou byli diváci zvyklí,“ řekl v souvislosti s loňským zvýšením televizních poplatků.

Vedle hromadného propouštění a s tím spojených nákladů na odstupné by podle Fridricha musela televize zastavit i některé již rozjeté projekty, včetně dramatické tvorby. To by podle něj znamenalo další výdaje v podobě smluvních sankcí. Není proto vyloučeno, že by ČT měla problém plnit své závazky.

„Miliarda by byla tvrdý zásah. Loni se zvýšily koncesionářské poplatky. Ty ale neměly nijak zvýšit rozpočet. Pouze se zvedl tam, kde měl být již v minulých letech. Rozpočet postupně klesal tak, že měl nižší než padesátiprocentní nominální hodnotu oproti začátku,“ uvedl Fridrich v debatě se zástupci veřejnoprávních i soukromých médií.

Můj návrh mediálního zákona ze stolu nepadá, pouze se využije jiný, míní Klempíř

V roce 2028 navíc podle něj veřejnoprávní televize může přijít o dalších 400 až 450 milionů korun ročně, které nyní získává díky výjimce na odpočet DPH. Ta má skončit na konci příštího roku. Televizní poplatek se přitom loni po 17 letech zvýšil ze 135 na 150 korun měsíčně.

Česká televize má v současnosti téměř 3000 zaměstnanců a hospodaří s rozpočtem přibližně 8,5 miliardy korun.

K vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby, který před více než měsícem předložil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy sobě), se sešlo více než 400 připomínek. Vládní koalice proto rozhodla, že jej nahradí jednodušší normou, která by změnila financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na příspěvek ze státního rozpočtu. Stávající zákony o ČT a ČRo by měly zůstat zachovány. Nový návrh zatím ministr nepředložil, vláda by se jím měla zabývat v polovině června.

Klempířův nový mediální zákon vláda ani neprojedná. Poplatky se zruší jednodušeji

Klempíř se měl zúčastnit i následné politické debaty spolu s bývalým ministrem kultury Martinem Baxou (ODS), místopředsedou sněmovního mediálního výboru Ondřejem Babkou (ANO) a předsedou senátní komise pro sdělovací prostředky Davidem Smoljakem (STAN). Ze zástupců vládní koalice ale nakonec nedorazil nikdo. Klempíř se omluvil ze zdravotních důvodů, Babka uvedl, že má povinnosti v Poslanecké sněmovně.

Ve Finsku se na změnách shodli všichni politici

Debaty se účastnila také Marit af Björkesten, generální ředitelka finské veřejnoprávní rozhlasové a televizní společnosti. Ta byla původně financovaná z koncesionářských poplatků, v roce 2014 ale po dlouhých debatách a shodě napříč politického spektra přešlo financování na speciální veřejnoprávní daň. Ta je valorizovaná a finská média se mají každoročně zajištěný mnohem stabilnější zdroj příjmu.

Klempíř nedopadne jako Pirát Bartoš. Šťastný o ČT, fotbale i pražských volbách

„Ve Finsku je nutné, aby se všechny politické strany dohodly na společném postupu. Není to nikde vepsáno, žádný zákon to nenakazuje, ale v historii se vždy strany na společném postupu dohodly. Není to tak, že by o změně ve veřejnoprávních médiích rozhodovala pouze vládní koalice,“ vysvětlila Björkesten přeměnu financování ve Finsku.

Ve Finsku se o změně vedli dlouhé debaty. „Změna financování by určitě nepřišla v půlce roku. Ty debaty se vedou roky. Při poslední změně financování se sešli zástupci politických stran a médií k 33 jednáním, zdrželo se to také kvůli neustálým změnám návrhu zákona,“ řekla při debatě.

Podle Björkesten se oproti Česku vůbec neřešila změna financování kvůli tomu, že by někdo odmítal platit veřejnoprávní poplatky. Ten první popud byl kvůli stabilizaci financování médií. „Někteří lidé neplatili a nebylo jisté, kolik peněz z rozpočtu dostaneme,“ doplnila.

Neřekl jsem, že ČT a ČRo nefungují, chceme ale lidem zrušit daň, prohlásil Klempíř

V rámci debat o veřejnoprávních médiích se často zmiňuje to, že by neměli přecházet na digitální platformy a například vytvářet podcasty, aby tím podle kritiků nebrali prostor komerčním médiím. Taková debata je podle finské novinářky ale nesmyslná. „Digitální platformy už součástí debat nejsou, je jasné, že veřejnoprávní média musí být na všech platformách a z průzkumů navíc vyplývá, že kvalitní obsah veřejnoprávních médií zlepšuje kvalitu těch komerčních,“ zakončila.

Finský model a debata se líbila také zástupci generálního ředitele ČT Fridrichovi, který by podle svých slov ocenil podobnou debatu a shodu na změnách napříč politickým spektrem.