Začátek konce trumpismu? Analytici se ohlédli za výsledky amerických midterms
Analytici, kteří působí v Centru transatlantických vztahů (PCTR) univerzity CEVRO, rozebírali výsledky amerických voleb do Kongresu. Někteří nevnímají za poražené přímo republikánskou stranu, ale samotného prezidenta Donalda Trumpa. Hlavní příčina tkví v ekonomických problémech, které u Američanů vyvolal svou válkou na Blízkém východě.
Ředitelka PCTR Kateřina Weissová, která před univerzitou mnohokrát působila v česko-amerických diplomatických misí, se zdráhá midterms označit za výhru demokratických kandidátů. Spíše podle ní „dramaticky zkolabovala republikánská strana, která dostala strašlivý výprask“. Samotní demokraté neměli zvlášť velkou podporu, podle jejích údajů ještě nedávno kolísala kolem 29 procent. Obdobná je i míra prezidentovy popularity.
Také bezpečnostní analytik a poradce ministerstva obrany Jan Jireš si myslí, že výhru demokratů v jednotlivých státech lze nanejvýš číst jako obrovskou numerickou změnu. Stranu teď provází euforie, která ale zůstává právě jen vlnou euforie typickou po konci každých voleb do Kongresu.
Demokraté našli nového Obamu. V euforii po midterms už myslí na Bílý dům |
„Bylo to referendum o Donaldu Trumpovi. Vyhrotil ty volby na sebe, proto víc lidí volilo demokraty,“ tvrdí vystudovaný politolog a někdejší poradce expremiéra Petra Fialy pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Přestože zastává názor, že ekonomika je tématem každých voleb do Kongresu, Trump se běžných Američanů dotkl válkou v Íránu, která jim vyšvihla ceny paliv a bezprostředně tak změnila každodenní život. Vedle toho si začínají všímat očividné korupce a nepotismu v nejvyšších politických sférách, jako třeba u rodiny Trumpových či rodiny vyslance Steva Witkoffa.
Konec Trumpovy epochy
Také pro bývalého mluvčího prezidenta Václava Havla a velvyslance v USA, Velké Británii a Izraeli Michaela Žantovského jsou výsledky snad nejvýraznější za posledních 40 let. „Je v tom velké vítězství a velká prohra. A to prohra Donalda Trumpa.“
Izrael je přítěž i pro republikány. Trumpovo „ne“ ohrozí objednané zbraně za miliardy |
Souhlasí s Pojarem, že trumpismus jako forma vládnutí nebo nahlížení na svět končí a že hnutí MAGA (Make America Great Again – v překl. Udělejme Ameriku znovu velkou) se rozpadá. „Staří Řekové tomu říkají hybris – vzpoura proti bohům, za kterou se tvrdě zaplatí.“ Weissová zato začátek konce vnímá už v zavedení tarifové politiky na začátku loňského roku. Data ukazují, že od té doby republikáni v očích Ameriky prudce klesali.
Jan Jireš uznává, že běžný volič válku v Íránu ze svého amerického domova skoro nezpozoruje. Současně ale nemůžou zapomenout na jistý sebevědomý „mírový narativ“, jakým se vládnoucí republikáni chlubili. Z jejich strany se jedná o velkou zradu svých MAGA fanoušků.
Republikáni opouští loď
I když přední republikáni jako viceprezident J. D. Vance či dosavadní guvernér Floridy Ron DeSantis výsledky shazují na dopady války na Blízkém východě, čeští experti se domnívají, že se už jedná o snahu emancipovat se od Donalda Trumpa a hledat příležitost jinde.
Weissová to dokonce i vzhledem k úspěchům demokratických kandidátů přirovnala k začátku kampaně do úřadu prezidenta USA. Tvrdí, že Trump není žádný ideově naladěný republikán a jde mu spíš o to zapsat se do učebnic dějepisu.
Odvolat ho? Odvádí dobrou práci. Trump se po volebním fiasku zastal Hegsetha |
„Je docela možné, že za nějakých 40 let bude Trump zapomenutá figurka,“ doplňuje Žantovský. „Když se podíváme pravdě do očí, zjistíme, že toho dokázal velmi málo.“ Nikdo z přítomných akademiků si také není jistý blízkou budoucností ministra zahraničí Marca Rubia, natož silně nepopulárního ministra války Peta Hegsetha.
Tomáš Pojar k budoucímu vývoji tvrdí, že nejvíc závisí na tom, jak se mezi sebou dohodnou obě komory Kongresu s parlamentními většinami demokratů. Není tudíž zaručeno, že by z prezidenta udělaly takovou chromou kachnu, jak by si představovali. „I tak nás ale ještě Trump překvapí. My nevíme jak, on zatím taky ne, ale překvapí,“ dodává.
Právě vysíláme
