Chmel na Hané zdevastovalo sucho, kvalita může patřit mezi nejhorší v historii

Letošní extrémní sucho a vysoké teploty tvrdě dopadají na producenty chmele. Svaz pěstitelů očekává sklizeň zhruba o 15 až 20 procent pod dlouhodobým průměrem a první rozbory navíc ukazují výrazné zhoršení kvality.

Situace se výrazně liší mezi jednotlivými pěstiteli, a to i v rámci střední Moravy. Zatímco v Kokorách na Přerovsku počítají s propadem nejméně o pětinu, několik desítek kilometrů vzdálené Prosenice ze stejného okresu očekávají „jen“ průměrnou až mírně podprůměrnou sklizeň.

„Sucho se projevuje strašně negativně, chmel je v současné době moc drobný,“ popsal předseda Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský. Některé rostliny podle něj stále ještě kvetou a družstvo proto plánovanou sklizeň odkládá o týden až deset dní.

„Pokud nezaprší a neochladí se, chmel bude k ničemu. Na Moravě není závlaha. V Čechách ji mají alespoň z Ohře, tady ale není nic,“ podotkl. Očekává, že přímo v Kokorách sklidí přinejmenším o pětinu méně chmele než loni. Zatímco v roce 2025 se zde výnos pohyboval kolem 1,2 tuny z hektaru, letos budou rádi za 0,8 tuny.

Ryby se ve vodě dusí a hynou, rybáři vyhlížejí deště. Je to katastrofa, říkají

Tamní zemědělské družstvo v současnosti obhospodařuje 195 hektarů chmelnic, jež se rozkládají v katastrech obcí Kokory, Nelešovice a Čekyně. Patří zároveň mezi největší pěstitele odrůdy Žatecký poloraný červeňák v České republice.

Že nejde o problém jednoho podniku, potvrzuje předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana. Letošní sucho označuje za historické a podle něj jde o nejhorší situaci od roku 1961. K nedostatku vody se navíc přidaly vysoké teploty na konci června, během července i na začátku srpna. Výsledkem má být sklizeň přibližně o 15 až 20 procent pod dlouhodobým průměrem.

Nejrozšířenější odrůda při suchu nejvíce trpí

Zatímco v celé Tršické chmelařské oblasti očekávají chmelaři nižší úrodu, lepší situace panuje v Prosenicích. Podle Martina Rýpara, hlavního chmelaře tamní Moravské zemědělské akciové společnosti, se úroda udrží přibližně na průměrných, možná lehce podprůměrných číslech.

„Rok byl celkově atypický. Nebyla voda, takže porosty dostaly každopádně dost zabrat,“ popsal. S množstvím nasazených chmelových hlávek je však zatím spokojený.

Agronomické sucho, poslední (známý) týden. Více informací na idnes.cz/sucho.

Jedním z důvodů rozdílných výsledků může být skladba pěstovaných odrůd. Zatímco v Kokorách se zaměřují na Žatecký poloraný červeňák, v Prosenicích mají vedle něj i hybridní odrůdy Premiant a Sládek. Právě první zmíněná tradiční odrůda snáší podle Rýpara extrémní teploty hůř.

„Jakmile vystoupají nad 30 stupňů, chmel automaticky zastavuje růst,“ vysvětlil s tím, že hybridní odrůdy vysoké teploty zvládají lépe.

Oázy ve vyprahlém regionu. Hospodáři i obce se přizpůsobují suchu

Rozdílný je také jejich výnosový potenciál. Žateckého poloraného červeňáku v Prosenicích běžně sklidí přibližně jednu až jeden a půl tuny z hektaru. U Premiantu se lze dostat na dvě až dvě a půl tuny a Sládek může v dobrém roce dát až kolem tří tun z hektaru.

Prosenický podnik letos hospodaří na sto sedmi hektarech chmelnic. Přibližně sedmdesát zabírá Žatecký poloraný červeňák, patnáct Premiant a dvacet Sládek.

„Chmel je prostě loterie“

Podle Rýpara rozhoduje o úspěchu úrody kombinace lokálního počasí, zvolené odrůdy i péče o chmelnici. Prosenice například na jaře na rozdíl od některých jiných podniků výrazněji nezasáhly mrazy. Význam má také hnojení, ochrana proti chorobám a škůdcům či pravidelná kultivace půdy.

Pokud je navíc porost dostatečně hustý a souvislý, dokáže se před spalujícím sluncem částečně chránit sám. V Prosenicích jsou poškozené především rostliny po obvodu chmelnic, zatímco uvnitř zůstává chmel zelený.

„Chmel je prostě loterie. Buď to vyjde, nebo ne,“ shrnul Rýpar s tím, že pěstitel musí během celé sezony reagovat především na vývoj počasí.

Kritické sucho na Hané. Ani jednorázový déšť už nepomůže, říkají zemědělci

Ještě větším problémem než množství ovšem může být letos kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, jež jsou důležité pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 až 3,5 procenta. Letošní předsklizňové rozbory podle Smetany ukazují sotva 2 procenta.

Rok 2026 by tak mohl z pohledu obsahu alfa hořkých látek patřit k nejhorším sklizním v historii. Dosud nejhorší byl podle Smetany rok 2015 s průměrem kolem 2,2 procenta.

Případný déšť už většinu úrody nezachrání

Horší kvalitu už ukázaly také první rozbory v Kokorách. „Obsah alfa hořkých látek je tam nižší, než je normálně,“ potvrdil Lichnovský.

Při dlouhotrvajících teplotách nad 35 stupňů se totiž rostlina soustředí především na vlastní přežití. Omezuje růst, tvorbu hlávek i vznik lupulinu a alfa hořkých látek. Letošní vedra navíc na některých chmelnicích dokonce přímo spálila vegetační vrcholy rostlin, takže se na nich hlávky vůbec nevytvořily.

Případné ochlazení a déšť už podle oborového svazu většinu úrody Žateckého poloraného červeňáku nezachrání. Smetana odhaduje na devadesát procent, že je pro tuto odrůdu pozdě. Pomoci by srážky mohly ještě pozdějším odrůdám, mezi něž patří právě Premiant a Sládek. Ty však zabírají méně než pětinu českých chmelnic.

Jeseníky vysychají a umírají, změny klimatu zde symbolizuje příchod kudlanek

Právě pozdější odrůdy mohou být jedním z důvodů, proč jsou vyhlídky v Prosenicích příznivější. Sklizeň tam chtějí zahájit 20. srpna a oproti původnímu plánu ji neposouvali.

Naopak v Kokorách, kde podle Lichnovského nemají možnost chmelnice zavlažovat, čekají na sklizeň s výrazně většími obavami. Podobně suchý rok tam podle něj za posledních zhruba čtyřicet let zažili pouze dvakrát.

Při nízkém obsahu hořkých látek se chmele spotřebuje víc

Dopady slabší sklizně mohou pocítit také pivovary. Výraznějšího zdražování nebo nedostatku chmele se však zatím neobávají. Například Pivovary Zubr produkující v regionu piva Zubr, Litovel a Holba se podle vrchní sládkové Nataši Rouskové před podobnými výkyvy chrání dlouhodobými zásobami a smlouvami s dodavateli.

„Zásoby máme dlouhodobější. Vždy nakupujeme s předstihem v dostatečném množství tak, abychom na případné výkyvy byli připraveni,“ nastínila s tím, že v roce 2027 by se případná letošní nižší sklizeň neměla zásadně projevit.

Větší spotřebu chmele však může způsobit jeho horší kvalita, která je dána také zmiňovaným obsahem alfa hořkých látek. „Logicky, když je nižší obsah hořkých látek, je spotřeba chmele vyšší,“ potvrdila Rousková.

Mrazy, kroupy a choroby nutí sadaře ke změně strategie. S meruňkami končí

O kolik více chmele budou muset pivovary skutečně použít a jak se to promítne do výrobních nákladů, ale zatím podle ní nelze předvídat. „V tuto chvíli lze o případném navýšení nákladů jen spekulovat, potřebujeme konkrétní hodnoty obsahu hořkých látek,“ vysvětlila.

Pivovary Zubr přitom případný nedostatek českého chmele nechtějí řešit jeho nahrazováním surovinou ze zahraničí. „Naše pivo je postaveno na českých odrůdách chmele z Tršické a Žatecké oblasti a není předpoklad, že bychom nakupovali chmel ze zahraničí,“ uzavřela Rusková.