Díky týmu výzkumníků z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) vznikly tři geovizualizace, které ukazují, jak by mohl návrat historické paměti do regionu vypadat. Jde o křtitelnici z 15. století, která se nacházela v Albrechticích, takzvaný odpočivný kámen ze 17. století z Libkovic a cenný gotický portál z Bystřice.
Současná praxe rekultivací se zaměřuje především na obnovu přírody, vznikají nová jezera a lesy. Podle odborníků z UJEP však v této nové krajině chybí kulturní vrstva a historická kontinuita.
„Vzniká tak nová krajina bez vnitřních vazeb, která nereflektuje svou minulost. Pokud do rekultivovaného prostředí nebude navrácena kulturní vrstva, hrozí, že ke krajině obyvatelé nikdy plně nepřilnou,“ uvádějí autoři výzkumné zprávy Veronika Chalupová, Miroslav Klofáč, Petr Meyer a Monika Stará.
Tady stál kostel. Přesunutou mosteckou památku připomenou stromy u jezera |
V projektu Region univerzitě – univerzita regionu výzkumníci zmapovali více než pět set dochovaných artefaktů, které byly v minulosti přemístěny, a navrhli, jak je vrátit zpět do vhodného kontextu.
Výzkum začal před třemi lety a kompletně hotov má být v příštím roce. Podílejí se na něm různé fakulty tak, aby se nad výzkumnými tématy sešli odborníci z různých oborů, propojili své specializace a vytvořili výstupy přesahující hranice jejich domovských disciplín. Tým tedy tvoří zástupci Filozofické a Přírodovědecké fakulty UJEP, ke kterým se připojil externí architekt.
„Nešlo o náhodné objevy, ale o výsledek mravenčí práce v archivech a v terénu. Objekty přesunuté v důsledku těžby uhlí v Ústeckém kraji systematicky evidujeme v databázi, která bude zveřejněna na konci projektu v podobě mapy v GIS (geografický informační systém, pozn. red.). Z dosavadních nálezů jsme vytipovali tři příklady, které byly rozpracovány podrobněji tak, aby se myšlenka návratu drobných památek do krajiny dala lépe přiblížit veřejnosti,“ nastínila Monika Stará z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví při FF UJEP.
Práce probíhala pomocí moderních technologií, jako jsou 3D skenování a fotogrammetrie. Díky nim vznikly realistické vizualizace a animace, které ukazují, jak by mohly být tyto předměty nově umístěny.
Záměrem projektu není podle jeho tvůrců předkládat jediné striktní řešení. „Jde o to otevřít odbornou diskusi a nastínit alternativy, které by umožnily navrátit krajině její historickou hloubku a podpořily obnovu identity dotčeného regionu,“ nastínili.
Výsledky projektu jsou určeny širokému spektru aktérů v regionu – od zástupců měst a obcí přes orgány územního plánování a památkové péče až po subjekty zabývající se rekultivacemi a rozvojem cestovního ruchu. Ty se mohou samotného navrácení památek do krajiny ujmout.
„Nechceme, aby cenné historické artefakty zůstávaly skryté ve sklepích muzeí nebo chátraly na nevhodných místech. Naším cílem je ukázat cestu, jak je smysluplně vrátit do veřejného prostoru. Do konce projektu navíc vydáme komplexní manuál, který shrne metodiku nakládání s odkazem těžby v postindustriální krajině – a to jak s technickými relikty, tak s transferovanými památkami,“ poznamenala Stará.
U gotického portálu z Bystřice na Chomutovsku odborníci navrhují jeho přesun na Bystřický kopec u Kadaně, odkud je výhled na místa, kde původní obec stávala.
Geovizualizace se týká křtitelnice ze zaniklých Albrechtic na Mostecku, jež pochází z 15. století. „Pískovcová křtitelnice se v současnosti nachází v atriu mosteckého magistrátu. Výzkumníci navrhují její umístění v okolí jezera Most, v blízkosti již existujícího památníku přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie. Návrh počítá s důstojným ochranným ocelovým přístřeškem, jehož průhled je symbolicky orientován směrem k zaniklým Albrechticím,“ popsala mluvčí UJEP Jana Kasaničová.
Na území zbourané obce vyroste dům přírody, přiblíží i těžařskou historii |
Co se týče takzvaného odpočivného kamene z Libkovic na Mostecku, ten nechal v roce 1672 vytesat osecký opat a původně lemoval poutní cestu. Dnes je provizorně umístěn na hřbitově v Mostě. „Nový architektonický návrh jej vrací k jeho původnímu účelu – do blízkosti nově vzniklé cyklostezky západně od Mostu, kde by fungoval jako klidné zastavení s výhledem na utlumující se těžbu i Krušné hory. Místo doplňují lavičky se jmény dalších zaniklých obcí,“ zmínila mluvčí UJEP.
Poslední návrh naznačuje možné nové umístění gotického portálu z Bystřice na Chomutovsku. Portál z kostela Narození Panny Marie je dnes rozdělen na několik dílů a leží ukrytý ve sklepě chomutovského muzea. Odborníci navrhují jeho přesun na Bystřický kopec u Kadaně, odkud je výhled na místa, kde původní obec stávala.
„Portál by zde byl zakomponován do upravené plochy s lavičkami, jejíž tvar symbolicky kopíruje původní zastavěné území zlikvidované obce,“ sdělila Kasaničová.
