„V den vyhlášení příměří na konci 2. světové války napadla sovětská letadla tehdejší dvojměstí Děčín-Podmokly, shazovala bomby a útočila na obyvatele z palubních zbraní. Při náletu bylo zničeno či poškozeno mnoho budov, v jejichž troskách zemřelo odhadem na 200 lidí,“ líčí událost historik děčínského archivu Petr Joza.
Nejpravděpodobnějším smyslem náletů bylo podle historiků zabránit německým vojskům ustoupit za demarkační linii do amerického zajetí a narušit silnice využívané k ústupu. Odnesli to ale civilisté.
„V Plavební ulici bomba zasáhla frontu žen čekajících před obchodem. Mezi oběťmi byla i řada dětí či několik sester Červeného kříže, jež se snažily pomoci zraněným a zasáhla je střelba z palubních kulometů,“ přiblížil Joza.
Děčín nebyl jediným městem, na které po uzavření příměří padaly sovětské bomby. Zasažen byl například i Mělník či Mladá Boleslav, a to dokonce až 9. května. Jen 2. letecká armáda ze sestavy 1. ukrajinského frontu, který pronikal do Čech od severu, ještě 9. května 1945 podnikla 1 320 vzletů.
Oběti náletu byly pohřbeny v rychlosti do hromadných hrobů
Při bombardování zemřelo více než tisíc lidí, nejvíc právě v Děčíně. Oběti náletu byly tehdy pohřbeny v rychlosti do hromadných hrobů na obou městských hřbitovech, tedy ve Škrabkách i Folknářích. Do nich se později ukládali i další zabití v následujících dnech, především z děčínské nemocnice, a někteří vojáci z lazaretních vlaků.
„V hromadném hrobě ve Folknářích bylo více než 300 těl, z nichž některá se nepodařilo identifikovat. Kromě německých obyvatel města mezi nimi nalezneme osoby různých národností: Rusy, Řeky, Čechy, Italy a další,“ uvedl Joza.
Hromadné hroby ve Folknářích i Škrabkách zůstaly po válce neoznačené a památku civilních obětí konce války nikdo neuctíval. Jen málokdo o nich vůbec věděl. Pietní akty se konaly a dodnes konají pouze u pomníku vojáků sovětské armády.
Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnost se proto ve spolupráci s krajanským sdružením Heimatverband Kreis Tetschen-Bodenbach, které sdružuje bývalé německé obyvatele okresu Děčín a příbuzné obětí náletu, rozhodla označit hromadný hrob na folknářském hřbitově dřevěným křížem a pamětní deskou. Text na ní připomínající padlé vymyslel člen spolku Karel Stein.