Patřil k mladé generaci umělců, kteří v 60. letech minulého století rozvíjeli svoji autentickou tvorbu, ovšem po roce 1968 museli na dvě dekády upadnout v zapomnění. Jedním z nich byl akademický malíř a grafik Zbyšek Sion.

Představitel strukturální abstrakce, jehož díla jsou zastoupena v nejvýznamnějších státních i soukromých sbírkách, odkázal v závěti rozsáhlou a mimořádně cennou sbírku svých děl městu Polička.

„Jde o výjimečnou věc v dějinách Poličky. Podobný dar městu jsem za svého působení nezažil. Akademického malíře Zbyška Siona považuji za významného rodáka města Poličky a velikého umělce, který měl ohromný vztah ke svému městu,“ řekl starosta Poličky Jaroslav Martinů.

Otce vzali Němci, on celý život vzdoroval totalitě. Zemřel významný malíř Zbyšek Sion

Zbyšek Sion, který byl celý život svobodný a bezdětný, zanechal městu skutečný poklad v podobě své celoživotní tvorby. Sbírka zahrnuje desítky obrazů a kreseb.

„Je jich celkem 103 kusů. Podle znaleckého posudku jejich hodnota dosahuje řádově milionů korun. Obrazy jsme přemístili, aby byly v bezpečí. Pan Sion nám navíc odkázal půlku rodinného domu,“ dodal Martinů k dědictví oceněnému znaleckým posudkem na zhruba 19 milionů korun.

Podle ředitelky Městského muzea a galerie v Poličce Pavly Junkové město přijetím dědictví významného výtvarníka získá jeden z nejucelenějších souborů děl od jednoho autora.

„Muzeum má ve sbírkách již dlouhodobě zastoupena jeho díla ze 70., 80. a 90. let až po současnost. Soubor, který město získalo, je skutečně výjimečný. Jde o hodnotná a zajímavá díla, nejenom ta malířská. Je v něm poměrně velký počet kreseb, které jsou různé povahy a výtvarného pojetí reagující na určité období. Město Polička získá i méně známá díla z rané tvorby a jeho studentských let,“ sdělila Juklová k významnému rozšíření sbírky výtvarných děl poličského muzea.

Po roce 1968 přišel zákaz

Zbyšek Sion měl v 60. letech možnost svoji zcela autentickou tvorbu představit na několika důležitých výstavách v českém i zahraničím prostředí, kterou mu však po roce 1968 na další dvě desetiletí zcela znemožnila nastoupivší normalizace. Stal se tehdejším režimem vnímaný jako nepohodlný.

Kriticky se ve svých dílech vymezoval vůči nesvobodě a státem prosazované doktríně socialistického realismu. „Malířova morální podobenství o tehdejší společnosti, snaha dobrat se skryté podstaty světa a poukázat na absurdnost totalitní ideologie i tíživost atmosféry studené války byly aspekty, které v jeho tvorbě aktualizovaly existenciální a naléhavé sdělení o své době a vnitřním světě umělce,“ uvedl kurátor David Junek.

Poličská galerie byla za normalizace jediná, která si troufla Sionova díla nakupovat a několikrát i vystavovat. Až po roce 1989 se otevřel prostor pro svobodnou prezentaci jeho díla. Poličské muzeum již v minulosti opakovaně prezentovalo Sionovu tvorbu včetně rozsáhlých retrospektivních výstav.

Vedení města teď čeká s muzejníky debata, jak celoživotní dílo Zbyška Siona důstojně prezentovat. Ve hře je i vytvoření speciálního otevřeného depozitáře. „Nepojmenovala bych to přímo síň, ale místo, kde by mohla být díla vystavena a v cyklu se obměňovat,“ dodala ředitelka.

Co bude s polovinou umělcova domu, radnice zatím nerozhodla. O jeho osudu bude vedení města jednat se synovcem pana Siona, který vlastní druhou polovinu domu.