Jeho nejnovější snímek poutavou formou popisuje problematiku ochrany slonů a boje proti pytlákům v africkém Kongu, kde český ochránce Arthur F. Sniegon provádí zákulisím černého trhu se slonovinou známého českého zpěváka Bena Cristovaa.

„Ben s Arthurem se v utajení vydávají mezi pytláky a překupníky, kteří jsou často součástí rozsáhlejších struktur sahajících až do Asie. Pytláctví však společně poznají také z jiného úhlu pohledu, kdy za zabíjením zvířat nemusí stát honba za penězi, ale potřeba obyčejných lidí uživit vlastní rodinu nebo ochránit pole před nájezdy slonů,“ popisuje autor projektu i scénáře Hodis.

11 fotografií

Sniegon se svojí neziskovou organizací Save-Elephants už řadu let působí právě ve státech střední Afriky, kde bojuje proti pytláctví. V blízké době se jeho spolek chystá převzít od konžské vlády správu nad rezervací Tsoulou. Půjde tak o vůbec první africkou chráněnou rezervaci ve správě české neziskové organizace.

Známý český zpěvák a umělec Ben Cristovao má kořeny v nedaleké Angole. Kromě hudební tvorby se dlouhodobě věnuje osvětě tématu ochrany zvířat a přírody, udržitelnosti a veganství. Pravidelně podporuje činnost právě neziskových organizací, které bojují za práva zvířat.

Sloni dovedou vnímat bouři až na vzdálenost 240 km, říká vědec

„V Kongu žije slon pralesní, jeden z nejohroženějších tvorů naší planety, kterému hrozí vyhynutí. Jsem člověk, co miluje zvířata. Proto jsem tuhle příležitost nemohl odmítnout. Chtěl jsem slony vidět, zjistit, proč musí přicházet o život, a pokusit se nějak pomoct,“ říká Cristovao.

Zahradník džungle

Film má podle něj především v divákovi vzbudit zájem o důležité téma a ukázat, že řešení problému, který se nás na první pohled netýká, může být důležité pro další budoucnost celé planety.

V čem konkrétně? „Dalo by se říct, že slon pralesní je zahradníkem džungle, který během dne spořádá desítky kilogramů potravy, ujde několik kilometrů a vyloučí několikrát denně hromádku trusu, plného semínek nejrůznějších rostlin. Zakládá tak nové deštné lesy, jeho role je nenahraditelná. Pokud nebude zahradník, nebude džungle. Pokud nebude džungle, oteplí se planeta a pocítíme to i my,“ vysvětluje Hodis.

Během natáčení protagonisté zažili také řadu nečekaných událostí a nebezpečných situací. „Třeba neustálé vytahování zapadlých aut z bahna, jeli jsme totiž v období dešťů po nezpevněných silnicích. Nebo moment, kdy jsme se vrátili z náročného pětidenního pochodu džunglí a při večerním odpočinku na verandě hotelu vylezla pár metrů od nás z pokoje hotelového správce mamba černá. V něm se přitom někteří členové štábu zhruba půl hodiny před tím momentem pohybovali,“ vzpomíná producent na dvacet dní, během nichž loni v únoru snímek vznikal.

Sloni v Izraeli reagují na zvuk sirén, mládě chránili před palbou svými těly

Dokument, jenž bude možné v prosinci zhlédnout na platformě Oneplay, má upozornit na téma možného vyhynutí slonů pralesních, poukázat na souvislosti, že i nás se témata na druhém konci světa týkají a měli bychom jim věnovat pozornost, ale především se pokusit motivovat veřejnost, aby podpořila českou neziskovou organizaci Save-Elephants v jejím boji za ochranu slonů.

Peníze i díky výtvarníkům

A jak vlastně vznikl nápad na film o slonech? „Arthurův příběh jsem znal už delší dobu. Až v roce 2022 mě nicméně napadlo ho oslovit s nabídkou natáčení. Bylo to v době, kdy jsem se dokumentaristice věnoval teprve druhým rokem,“ dává nahlédnout do tvůrčího procesu Hodis.

„Impulzem se stalo také setkání s režisérem Jakubem Chloubou, kterému se příběh Arthura zamlouval. Na konci pak vznikl krátký dokumentární film The Elephangelist, který je jakýmsi průřezem Arthurova příběhu a jeho aktivit na ochranu zvířat a přírody ve střední Africe,“ doplňuje.

Téma ochrany slonů je podle něj pro většinu lidí v Česku vzdálené. „I proto jsme se rozhodli film zpracovat a poukázat na souvislosti, tedy že bychom se měli o taková ‚vzdálená‘ témata zajímat, že se i nás mohou dotknout a můžeme pro ně něco udělat,“ vyjmenovává scenárista.

Každý, kdo by se chtěl zapojit, může navštívit web kongocenaslona.cz. „Nabízíme zde několik variant, ať už je to možnost finanční podpory v rámci návazné filmové sbírky, možnost pro sdílení osvětových materiálů, zapojení se v roli dobrovolníka, či příležitost vyrazit s námi na další expedici do Konga,“ shrnul Hodis, jenž je podepsán mimo jiné i pod dokumentem Nitěnky.

Olomoucké „Nitěnky“ lidé považovali za prostitutky, vznikl o nich dokument

Námět i scénář se mu v hlavě zrodil poměrně rychle, jelikož věděl, co mu v prvním filmu The Elephangelist chybělo – větší náhled do zákulisí černého trhu se slonovinou.

„Najít ale vhodný termín skrze nabitý Benův program a celé to organizačně zajistit byl trochu oříšek. Jednou z nejtěžších částí projektu se ale následně ukázal být fundraising (shánění financí, pozn. red.). České firmy na téma slonů v Africe příliš neslyšely a peníze jsme tak nakonec museli zajišťovat jinými cestami,“ přibližuje.

Šlo třeba o uměleckou expedici. „Do Konga s námi vyrazilo osm výtvarníků, které téma ochrany ohrožených druhů zvířat inspirovalo pro vznik kolekce několika obrazů, jejichž online aukce a prodej přispěl ke vzniku filmu,“ popisuje Hodis a dodává, že v hlavě nosí i další náměty. Teď si však potřebuje dát chvíli oddech, jelikož film mu prý dal opravdu zabrat.