Oddělovací vzdušné stěny jsou přitom klíčovým opatřením celé sanační strategie schválené ministerstvem průmyslu. V sousedství nebezpečně doutnající hory, kde teploty přesahují 600 stupňů Celsia, je totiž skládka chemických odpadů z koksoven. Pokud by skládka zahořela, nastala by vážná situace pro celé Ostravsko. Úloha budované vzdušné stěny byla prostá, oddělit hořící jádro haldy od okolí a zabránit šíření termiky. Vzduch má nízkou tepelnou vodivost, proto jako izolant funguje dobře.
Z tří plánovaných vzdušných stěn byla zatím vybudována jedna označovaná jako OVS A, a právě u té byl výkop zasypán stavební sutí a dalšími odpady, v nichž byl identifikován i azbest. Státní podnik uvedl, že to nebyl on, kdo oddělovací vzdušnou stěnu vyplnit stavební sutí ani jiným odpadem.
„Podle uzavřené smlouvy se společností Ridera Bohemia měl být použit certifikovaný materiál. Následné kontroly však prokázaly, že použitý materiál těmto podmínkám neodpovídá. Na základě těchto zjištění byly zahájeny kroky směřující k nápravě situace. Celou záležitost nadále prověřuje Česká inspekce životního prostředí,“ sdělil iDNES.cz mluvčí Diama Tomáš Indrei.
Tomu se však Ridera Bohemia kategoricky brání. „Dodávali jsme certifikovaný materiál, jehož charakter byl v době budování stěny znám i České inspekci životního prostředí. DIAMO opakovaně potvrzovalo, že je OVS v souladu se smlouvou a bez závad. Od roku 2021 bylo do 200 metrů dlouhé stěny provedeno minimálně 85 hloubkových vrtů a sond bez jediného prokázaného pochybení. Stěna více než 12 let prokazatelně plní svou funkci, a to navzdory opakovaným snahám o její poškození,“ říká Eva Kijonková, mluvčí společnosti Ridera Bohemia.
Koksovny odmítají další stěny na heřmanické haldě. První z nich nefunguje, tvrdí |
Čeká se na inspekci
Pevná výplň teplo nevede hůř než okolní materiál, spíš naopak. Z izolační bariéry se tak může stát tepelný most. Odborné studie upozorňují, že k destabilizaci některých látek uložených na přilehlé skládce chemického odpadu může docházet od 50 °C. Teploty uvnitř haldy jsou mnohonásobně vyšší. Pokud tepelný most existuje, nejde už jenom o abstraktní riziko.
„Cílem stěny je oddělit termickou aktivitu, tedy hoření od části haldy, která nehoří. Tuto funkci OVS (oddělovací vzdušná stěna) A stále plní,“ doplnil mluvčí DIAMO Indrei.
Technický ústav požární ochrany (TUPO) nyní pro Českou inspekci životního prostředí vyhodnocuje, jak velké riziko hrozí. „Vzhledem k tomu, že se jedná o probíhající znalecké zkoumání, nejsme oprávněni poskytovat žádné průběžné informace, komentovat metodiku, zapojené subjekty ani dílčí závěry. Výsledky budou po dokončení zkoumání předány zadavateli formou znaleckého posudku. Ten bude obsahovat veškeré relevantní informace včetně popisu metodiky, podmínek zkoušek i vyhodnocení,“ uvedl plk. Ing. Jan Karl, vedoucí odd. výzkumu a vývoje TUPO.
Odpad nebo „recyklovaná zemina“
Pochybnosti o zvoleném technickém řešení otevírají rovněž právní a finanční rozměr celé kauzy. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo koncem roku 2024, že státní podnik DIAMO na severní části haldy nezákonně uložil 218 492 tun materiálu označovaného jako recyklovaná zemina. Česká inspekce životního prostředí ho kvalifikovala jako odpad a ministerstvo tento závěr potvrdilo v odvolacím řízení. Šlo o klíčový precedent.
DIAMO může čelit miliardovým poplatkům. Stát je zatím nevymáhá |
Rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi není jen terminologický. Za uložení odpadu vzniká povinnost odvést zákonem stanovený poplatek. Tyto poplatky podle dostupných informací vybírány nebyly. U stovek tisíc tun materiálu se přitom jedná o částky v řádu stovek milionů korun a pokud by stejný princip platil pro celou haldu, mohly by celkové nároky dosahovat miliard.
„V souvislosti s nedostatečnou kontrolou ze strany státního podniku rozhodl ředitel Ludvík Kašpar o odvolání tehdejšího vedení příslušného odštěpného závodu. Zároveň podal podnět policii v podobě trestního oznámení na neznámého pachatele. Policie případ následně odložila s odůvodněním, že nedošlo ke spáchání trestného činu,“ doplnil mluvčí DIAMO Indrei.
Půl miliardy pro Ostravu
Poplatek za uložení odpadu je veřejnoprávním odvodem a padesát procent jeho výnosu připadá obci, na jejímž území odpad leží. V tomto případě městu Ostrava. Při 218 tisících tunách materiálu se potenciální výše poplatků pohybuje přibližně kolem půl miliardy korun. Za celé sledované období nebyl vybrán žádný poplatek.
Plán na sarkofág padl. Sanaci haldy Heřmanice provedou jiným způsobem |
Stejný princip se může teoreticky vztahovat i na materiál navezený při budování oddělovací stěny A. Za jeho dodávku odpovídá firma Ridera Bohemia jako smluvní partner DIAMO, jednalo se o dalších zhruba milion tun srovnatelného materiálu. Pokud by byl klasifikován jako nebezpečný odpad, šlo by o další miliardy. Halda přitom stále roste: od roku 2019 z ní bylo odvezeno asi 200 tisíc tun hlušiny, ale navezeno zpět přibližně 400 tisíc tun zásypových hmot.
Dřívější návrh na překrytí části haldy betonovým sarkofágem za několik miliard korun byl zamítnutý kvůli vážným pochybnostem o funkčnosti takto nákladného řešení. Současná strategie sanace cestou budování oddělovacích vzdušných stěn je sice levnější, ale kvůli zvolenému postupu dnes naráží na otázku, zda vůbec funguje.
