Argonauti ideálu jsou vyvrcholením několikaletého výzkumu v českých a zahraničních archivech historičky umění a kurátorky Anny Habánové. Výstava se zaměřuje na výtvarnou scénu Liberce první poloviny 20. století, kdy se město na severu Čech stalo díky silnému průmyslovému rozvoji významným regionálním centrem.
„Už před první světovou válkou usiloval básník Erich Posselt o propojení mladých Liberečanů hledajících vyšší umělecké cíle. Sebe a své souputníky označil jako argonauty ideálu. Jeho snahy ale zhatila první světová válka. Teprve dvacátá léta 20. století můžeme označit za dobu výtvarného rozkvětu,“ doplňuje historický kontext Habánová.
Koncert pro Henleina i sebevraždy. Výstava ukazuje válku skrze nevšední osudy |
Projekt zahrnuje vybrané práce německy i česky hovořících autorů a autorek, které odráží realitu dobových výtvarných snah.
„Zařazena jsou jak díla vycházející z akademické malby 19. století, tak tvorba ovlivněná expresionismem a nastupující novou věcností. Stejným dílem tu jsou zastoupeny olejomalby a práce na papíře, tedy zejména grafiky, které tvořily podstatnou část dobové produkce. Výběr je pak doplněn plakáty, knižní ilustrací, bronzovými plastikami a plaketami, ukázkami autorských návrhů ze skla a dobovými filmy,“ říká kurátorka.
K vidění tu je celkově přes 200 děl. V takovém rozsahu liberecká umělecká scéna první poloviny 20. století ještě nikdy nebyla představena.
Část výstavy je věnovaná jizerskohorské krajinomalbě a také činnosti členů skupiny Oktobergruppe. Ta vznikla právě v období výtvarného rozkvětu Liberce, konkrétně v roce 1922, kdy proběhla první společná výstava. Uskupení založila čtveřice umělců Erwin Müller, Rudolf Karasek, Alfred Kunft a Hans Thuma. Později se k nim připojili i další, například Edith Plischke, Richard Fleissner nebo Alfred Dorn.
Výročí i podoba školy
Výstava GEN 105 – Křehkost tvaru, síla myšlenky je počinem Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě. Už samotný název odráží její dvě základní myšlenky. Škola jednak letos slaví 105. výročí od svého vzniku, jednak má představit současnou podobu školy, a to její energii, tvorbu i vize směřující do budoucna.
„Slovo Gen v názvu výstavy symbolizuje kulturní a výtvarné dědictví školy, které se proměňuje spolu se společenským vývojem. Je to kulturní, lidský a výtvarný kód, jenž se zde v průběhu času rozvíjí. Každá generace žáků i pedagogů přináší nový pohled, energii i odvahu tvořit,“ vysvětluje vznik názvu výstavy její kurátorka Lenka Patková.
Liberec versus Jablonec. Výstava ukazuje soupeření i podobnost měst |
Na návštěvníky čekají studentské práce z posledních pěti let napříč sedmi obory – od broušení a tavené plastiky přes design šperku až po produktový design.
„Představené produkty nejsou jen výstupy vzdělávacího procesu, jsou to samostatná díla vzniklá v kontextu současnosti a reagující na její témata. Ukazují napětí mezi křehkostí a silou, mezi materiálem a myšlenkou. Potkávají se tu funkce a estetika, řemeslná přesnost a volné gesto. Výstava je obrazem školy pevně ukotvené v tradici, která však neustále hledá nové cesty – k udržitelnosti, identitě i digitálním výzvám,“ dodává kurátorka. Obě výstavy potrvají v galerii do 22. února 2026.
