Proti čtyřkolkářům se začali bránit majitelé, myslivci a nájemci honiteb. Jejich snaha je bezútěšná. V těchto dnech navíc krajský úřad zrušil vyhlášku pro honitbu Pohoří, která zakazovala neukázněným návštěvníkům celoročně vstup do lesa.
Zákaz vstupu do honitby Pohoří totiž vydal v říjnu 2018 vyhláškou odbor Městského úřadu v Kaplici. Vyhláška vylučuje ze zákazu místně hospodařící subjekty nebo strážce přírody. Turistům povoluje pouze pohyb po zpevněných cestách a bez použití motorových vozidel.
Za porušení hrozí několikatisícová pokuta. Krajský úřad ale vyhlášku zrušil jako protiprávní a zmatečnou. Podle Listiny základních práv a svobod jsou lesy veřejnosti přístupné.
„Čtyřkolkáři sem najíždějí z nedalekého Rakouska. Cyklisté a motorkáři jezdí mimo cesty, turisté táboří na nepovolených místech. Ruší zvěř. Pořádají hromadné hlasité a zábavní akce. Chtěli jsme problém řešit úřední cestou,“ tvrdí Otakar Veselý, který má předmětnou honitbu zčásti pronajatou od státních lesů.
Veselý je spolumajitelem firmy Pohoří, která spravuje celkem 1 317 hektarů hlavně lesních pozemků kolem zaniklé vesnice Pohoří na Šumavě, kde má rovněž rodinný dům. Lokalita přitom souvisí s přírodní ptačí rezervací Natura 2000.
Podle vedoucího odboru životního prostředí v Kaplici Romana Okrouhlého mají stejný problém i další lokality na Kaplicku. Čtyřkolkáři si podle něj vybírají záměrně neschůdný terén, podobně i motorkáři. Tvrdí, že neštěstím pro přírodu byl nedávný mezinárodní motokros na vyhrazeném okruhu v Kaplici. Na akci se sjížděli čtyřkolkáři a motorkáři ze všech stran a ignorovali předpisy o vjezdu do lesů.
„Naši vyhlášku o zákazu vstupu do honitby Pohoří sice kraj zrušil, ale nahrazuje ji lesní zákon, který určuje stejná pravidla pro chování v lese. Dohlížet nad jejich dodržováním má policie. Máme ještě možnost vydat zákazy vstupu dočasné, třeba v době hnízdění nebo v nouzovém stavu v zimě,“ míní Okrouhlý.
Zákaz vstupu do honitby byl přitom i podle kaplického odboru stejně neúčinný. Některé ze stovky tabulek rozmístěných po jejím obvodu strhali vandalové. Policistům se v mnoha případech nedaří narušitele v helmách a bez registračních značek identifikovat nebo už je na místě nezastihnou.
„Agresivitu nelze zakázat“
Jinak se na problém dívá místní patriot Milan Koželuh, který Novohradskem provází turisty. Podle něj ani tak o ochranu přírody nešlo, spíše o gesto bohatých majitelů pozemků, kteří tu vládnou.
„Vydaný zákaz vstupu do honitby byla jen soukromá akce několika majitelů pozemků. Policie má i bez něho dost zákonných prostředků, aby zjednala pořádek,“ míní Koželuh.
Správci honiteb s ním nesouhlasí. Opakují, že policejní akce proti čtyřkolkářům jsou stejně neúčinné, jako je tomu u místních kopáčů vltavínů. Majitelé několika domů postavených nově v Pohoří na Šumavě včetně usedlíka Veselého si navíc stěžují, že turisté jim berou klid a pohodu.
„Agresivní chování návštěvníků Novohradska nelze zakázat, jenom ho změnit. Nejlépe výchovou od nejmladšího věku,“ domnívá se Okrouhlý.
Příkladem jsou organizace skautů či ochránců přírody. „Učíme děti úctě k přírodě. Pořádáme vycházky třeba do Terčina údolí a na Sokolí hnízdo. Každoročně s nimi sbíráme odpadky po turistech v rámci akce Ukliďme svět, ukliďme Česko,“ říká vedoucí základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Nových Hradech Ladislav Starý.
Strážci Šumavy mají jezdce podchycené
Kromě Novohradska si stěžují na neukázněné turisty také správci národního parku Šumava.
„Máme pětadvacet strážců a výhodu oproti jiným regionům, že třeba čtyřkolky jsou tady nepřehlédnutelné. Takové lidi zaznamenáme už v počátku, jako třeba v případě, když návštěvník z Rakouska přivezl na Horskou Kvildu autem terénní motorky. Zakázali jsme mu na nich jezdit, ještě než je vyložil. Přesto se takové případy stávají, ale jde spíš o excesy,“ tvrdí mluvčí správy parku Jan Dvořák.
