Nechci vypadat jako mumie a umřít s jinou tváří, říká o plastikách Vica Kerekes

Slovenská herečka Vica Kerekes (45) prozradila, jak se dívá na nejrůznější kosmetické úpravy. Obdivuje starší kolegyně, které nepodléhají trendům a výstřelkům, i přes vrásky jsou stále poznat a samy sebou. „Nechci vypadat jako nějaká mumie,“ prohlásila Kerekes.

Patříte mezi herečky, které mají zkušenost se světem módy. Jaké bylo vaše největší módní focení, které máte ve svém portfoliu?
Ježíš, to možná budete vědět líp než já. (smích) S tím jak mám rychlý život, že se pořád něco okolo mě děje, pro mě to ani není důležité, i když je to někdy nutnost, tak nevím. Tu velkou fotografii za mnou jsem milovala pro to, že jsme vymysleli něco jiného a něco nového. S výtvarníkem Tomášem jsme o tom hodně mluvili. Nechtěla jsem, aby to bylo takové klasické, jak se dělají šperky, všechno je takové velkolepé. Říkala jsem, pojďme udělat něco cool a fresh. A to se mi strašně líbilo. Moje podporovatelka a kamarádka se zapojila a vymysleli prostředí továrny. Mám ráda, když každý ví, co má dělat a netrápíme se navzájem tím, že jsme tam od rána do večera. Hlavně to musí být rychle!

44 fotografií

Říkala jste, že toho máte hodně a pořád jedete dopředu. Když někdo s vámi mluví o nějaké vaší roli, tak naskočí vám to okamžitě, nebo potřebujete napovědět?
O mé roli? Právě že já ty věci prostě vypouštím, vůbec v sobě nenosím minulost. Hodně herců má v sobě, že uskladňuje věci a potom je vytahuje a různé příhody, co se staly. Já nemám takovou potřebu, ale možná proto nejsem až tak zábavná. Nechodím na ty různé večírky a nebavím lidi, protože pro mě to není důležité. Stalo se to a jedeme dál. Je to součást mého života, mé tvorby, ale důležitější je to, že v tom momentě to bylo pravdivé. Jedeme dál a už nad tím nepřemýšlím.

Takže když si vás vybere režisér, nemáte ani problém s odhalováním před kamerou jako součást té role? Že vlastně to není velká věc?
O tom už jsem mockrát mluvila. Už to nebudu rozebírat. Pro mě to absolutně už není vůbec žádné téma, protože to je prostě součást herectví.

Je to součást profese. Jak pohlížíte na herečky, které si na tom staví kariéru a pořád o tom dokola mluví? I když je to třeba jen jedna jejich role.
Tak to se asi spíše třeba ptát těch hereček, proč to tak mají. Asi prostě něco řeší. Je zbytečné nad tím polemizovat. Ony to tak mají, já to mám jinak.

Kdo jsou vaše ženské ikony? Protože vy jste hodně jedinečná. Je vůbec někdo, ke komu vzhlížíte? Nebo kdo vás inspiroval v životě?
Isabel Huppertová i Juliette Binoche se mi strašně líbí. Ony jsou dodnes normální, nevybočily, nenapíchaly se různými botoxy a neudělaly ze sebe něco, co nejsou. Na to musím upozorňovat, protože to je obrovský dar, jak jsme se narodili. Rozhodně bych nechtěla umřít tak, že mám najednou jinou tvář. Toto mi bylo nadělené, tak o to chci pečovat a jsem za to velmi vděčná. Nechci mít během svého života x tváří. Chci jen ukázat nitro, co se může projevovat v různých emocích. Ve vráskách se to objevuje. Jaký jsi člověk? Co prožíváš? Jak ten život prožíváš?

Takže mně se líbí herečky, které mají třeba šedesát let, ale stále vypadají cool a sexy. To myslím tak, že si vnitřně stále užívají ženu v sobě, mají v sobě tu energii. Julia Robertsová se mi také líbí i Caroline DeMaigre. To jsou přesně ženy, které prdí na to, co jsou, co je co, co je fashion. Určitě to sledují, ale nepodléhají tomu, prostě mají svoji linii. Stále se objevují na premiérách, ale tak čistě. Nechtějí ohromit tím stylingem. Furt tam jsou ony.

Často se stává, že přijdeš na premiéru a vidíš kostým a toho člověka ne. Jako kdybys byl na nějaké maškarádě. Mnohokrát mám takový pocit. Líbí se mi, když tam vidím i toho člověka. Absolutně nechci hodnotit, ale mně se právě líbí, že vás vidím. Pro někoho to může být extrémní, ale vidím vás tam a to se mi líbí. Ale když vidím, že přijde nějaké šatstvo... Jako dětičky, když jsme si hrály a obouvaly jsme si maminky botičky, ale to taky nebylo naše. Toto mnohdy zažívám, když se dívám na svět kolem mě.

Vica Kerekes na Česko-Slovenském plese (Praha, 17. února 2024)

Chápu. Aby celebrity nebyly jen věšákem na šaty, aby to byly autentické osobnosti. Říkala jste, že si chcete zachovat tvář. Lichotí vám, když třeba spíše bulvár spekuluje ve smyslu „ona vypadá podezřele mladě“?
To jsem vůbec nezachytila. Ale je poznat, která tvář má něco v sobě a která ne. U mě je vidět, že se měním, že už nemám ta líčka a tak dále. Tam je ta změna a samozřejmě, že se starám o sebe. Miluji domácí péči. S kamarádkami si vždy o tom povídáme a dáváme si rady a to zbožňuji. Mám své rituály ráno, večer. Vnitřně užívám nějaké bylinky, čaje, vitamíny a chodím na kosmetiku, ale všechno úplně s rozumem a s dobrou náladou hlavně. Nechci vypadat jako nějaká mumie, která se bude tvářit jen tak, aby vypadala dobře. Dobrá nálada je strašně důležitá a dělat obličejovou gymnastiku.

Je to vtip, nebo je to realita, že spokojené ženě naruší život jenom muž?
(smích) To si mockrát říkáváme s kamarádkami, že nevíme, jestli potřebujeme muže. No, já teď mám dokonalého kocoura doma. Ale myslím zvířátko. Je božský.