Rakovina ho stála dva miliony. Teď se Honza Musil bojí víc stáří než nemoci
Všichni ho mají spojeného s TV Barrandov, kde moderoval dlouhé roky pořad Nebezpečné vztahy. Starší diváci si jej pamatují ještě z diskusního pořadu Áčko nebo Snídaně na Nově. Už tam občas něco zazpíval. Teď vydal další CD. Honza Musil vstupuje před šedesátkou do nové etapy svého života.
Od mala tíhl k divadelním prknům. Hrál v brněnském loutkovém divadle, kde také poprvé na jevišti zpíval. Když coby populární moderátor uváděl později nějaké akce, jako bonus dával k dobru písničku. „Nebavilo mě jenom vyjmenovávat sponzory, chtěl jsem nabídnou něco jiného. Kromě toho, že jsem nechodil po pódiu s papírem v ruce, ale to, co jsem měl říkat, jsem se naučil zpaměti, jsem ještě něco zazpíval,“ vzpomíná na své začátky.
Párkrát se dostal se zpěvem i před kameru. Vystoupil v Nikdo není dokonalý Jiřího Krampola nebo v pořadu s Hanou Zagorovou a Snídani.
V roce 1997 vydal první desku, pak další dvě a tu poslední Šeptám své jméno letos v září. K ní patří kniha s texty písní a úvahami o životě a také film se stejným názvem. „Příští rok mi bude šedesát, tak je to takový soubor dárků, které jsem si sám sobě věnoval,“ usmívá se.
Teď hodlá jezdit po republice s vlastním recitálem. Jmenovat se bude Šeptám své jméno – Večer s Honzou Musilem. „Jsem ten, co zpívá a předává pocity,“ říká.
Označení zpěvák se vzpírá. Jeho písničky jsou šansonového charakteru. Napsal mu je Jakub Kubín, se kterým spolupracuje už dlouhá léta. „Doba se změnila, jsou tady sociální sítě a lidi si moc nepovídají. Ve společnosti je blbá nálada, ve světě taky, a tak se to pokusíme během té hodiny a půl vrátit společně do normálu. Aby posluchači nabyli pocitu, že v tom nejsou sami,“ říká Musil, kterého budou na pódiu doprovázet dva až tři muzikanti a písničky bude prokládat povídáním.
„Všichni mi sdělují nějaké příběhy a já je promítám do těch písniček. Každý má svoje téma: u někoho je to láska, jiný se bojí o práci, bydlení, další někoho ztratil, ale ti lidi si ty věci nechávají pro sebe. A ani vy nečekáte, když se někoho zeptáte, jak se má, že vám je sdělí. Lidi se strašně uzavírají a nosí nějakou masku. Navenek vypadají, že je všechno fajn, ale pak zjistíte, že to tak není,“ říká.
Deska je koncipována jako příběh mezi životem a smrtí. „Vždycky Jakubovi něco převyprávím, zadám úkol a on vyplivne písničku. Píše hudbu i text,“ říká o svém kamarádovi, který přispěl dvěma songy i na poslední desku Haně Zagorové.
Na CD Šeptám své jméno se dostaly v nových aranžích i dvě písničky Gilberta Bécauda z Musilovy první desky Mezi tichem a tichem, na kterou teď pomyslně navazuje. „Ticho je před tím, než se narodíme a pak, když zemřeme. A já už ušel kus cesty, něco zažil…,“ míní, že teď je ten správný okamžik, aby vyrazil se svým recitálem mezi lidi.
Smrt mu dýchala na záda před třiceti lety, když onemocněl rakovinou lymfatických uzlin a následně leukémií. A pak před osmi roky, když spadl z žebříku tak nešťastně, že mu hrozilo ochrnutí.
Dodnes klepe na dřevo, když se ve vzpomínkách k oběma „katastrofám“ vrací. Z rakoviny se léčil tady i v Austrálii. „Moje doktorka mi to doporučila, protože tam byly větší možnosti. Lékaři udělají, co můžou a pak nabízejí alternativy. A vy si musíte akorát sehnat peníze, to je celý,“ říká.
Už jsem plánoval, že skončím na vozíku, vzpomíná na vážné zranění Jan Musil![]() |
„Dneska je to trošku snazší, protože existují sbírky na Doniu, tenkrát jsem si je musel obstarat sám. To byla velká rána,“ popisuje, jak dával dohromady dva miliony korun. „Pomohli mi kamarádi a známí. Byl jsem tam šest týdnů a prošel si chemoterapiemi.“
„Jasně, že jsem měl strach. Nejhorších bylo prvních deset let, bál jsem se, aby se to nevrátilo. Dneska už na to člověk tak intenzivně nemyslí, akorát, když ho někde zabolí. Teď už mám větší paniku ze stáří. V rodině nikdo rakovinu neměl, nevím, jak jsem k ní přišel. Beru to tak, že každý si do života něco přinese a já jsem dostal tuhle nemoc, abych ji zdolal a porazil,“ říká.
Prožitá zkušenost se propsala do jeho písniček. O umístění ve Slavíkovi, ale nepřemýšlí. „Samozřejmě mě potěší, když se moje deska bude líbit, ale o anketách si myslím svoje,“ usmívá se.
Jeho manžel Jakub Gareth Bialý se o jeho nový projekt stará produkčně, i když na svém kontě mají také společný duet. „Ale on není exhibicionista, zpívá si jenom v koupelně, na pódium ho to netáhne,“ prozrazuje Musil.
Kniha, kterou souběžně vydává, obsahuje texty písniček, básničky a úvahy na nejrůznější témata a také fotky z natáčení hudebního filmu. Ten rovněž vychází z desky a přináší divákům videoklipy spojené mluveným slovem. „Dva klipy jsou už venku, ve filmu jich bude třináct. Jsou seřazené jako deska a ilustrují celý příběh, jehož rozuzlení diváci uvidí na konci,“ uzavírá Musil.
Další zprávy




