Dohromady jsme se dali až po natáčení, říkají herečka Švestková a režisér Karásek

Pozval ji na casting, dal jí roli ve filmu, ale chodit spolu začali až později. Herečka Marie Švestková (38) a režisér Bohdan Karásek (48) v rozhovoru pro Magazín DNES zavzpomínali nejen na seznámení a první setkání. Prozradili také, jak to vypadá u nich doma.

Marie Švestková nejen o hraní a režírování

PROČ JSEM HEREČKOU
Fascinoval mě dramatický kroužek, kam chodila kamarádka Šárka. Jednou jsem je na náměstí viděla a úplně si pamatuju, jak mi to vystavení sebe před ostatní přišlo něčím až nesnesitelné, ale zároveň neodolatelné. A tak jsem se do kroužku přihlásila, tehdy jsem chodila do třetí třídy. Že chci na DAMU, jsem se dlouho styděla říct. Přijímačky hned vyšly a mě čekalo studium pod vedením Miroslava Krobota známého pokynem „Nehraj“.

Marie Švestková Absolventka DAMU má v Bohdanově filmu Mistryně hlavní roli. Obsadil ji i do filmu Karel, já a ty. Objevila se taky ve snímcích Wirbel, Franz či Rok vdovy a ve spoustě seriálů, třeba v Ordinaci v růžové zahradě. Věnuje se rovněž rozhlasové tvorbě. Z předchozího vztahu má sedmnáctiletou dceru Magdalenu a s Bohdanem sedmiletého Bohuslava.

BOHDAN JAKO REŽISÉR
Protože si píše i scénáře, má hlubší vhled do toho, co chce, a šanci držet se prapůvodní myšlenky. Na place mnohé překvapí rozporem mezi empatickou povahou a urputností. Jeho vytrvalost je až fascinující.

CO SI K NĚMU DOVOLÍM
Nikdy bych si netroufla radit, jak by měl pracovat. Ale taky reflektuju, co se ve mně děje. Takže u Mistryně občas nastaly okamžiky, kdy jsem žádala, aby mi už nic neříkal, že už nemám kapacitu. Možná ho to někdy trochu ranilo. A možná jsem vůči němu otevřenější než k jiným režisérům. Na druhou stranu jeho preciznost se někdy opravdu může střetnout s únavou týmu. (smích)

NÁŠ PRVNÍ KONTAKT
Po telefonu, když mi volal kvůli pozvánce na konkurz. Zrovna jsem neměla dobrý den, vlastně ani moc dobré období. Tím hovorem mě vyloženě občerstvil, vystřelil náladu nahoru. A to nejen možností role, ale i projevem, nesmírně sympatickým hlasem.

KDY JSEM REŽÍROVALA JÁ
Bohdan má kapelu Ploy, kde hraje na bubny. Před pár lety vydali skvělý singl, který si říkal o klip. Spoluhráči ho začali hecovat, aby se toho ujal, jenže se k tomu neměl.
(Bohdan: Hudební klipy mi nic neříkají, ale Maruška mi začala líčit, o čem by ten klip byl a jak by mohl vypadat. Tak jsem jí navrhl, ať to zkusí.)

10 fotografií

JAK SE MI TO LÍBILO
Výborná zkušenost vyšperkovaná tím, že kamery se ujal sám Pavel Berkovič, prezident Asociace českých kameramanů. Režírovat je úžasné v tom, že můžete zhmotňovat, co máte v hlavě. Byla to taky obrovská lidská zkušenost. Ale ten pocit, že jste hlavní hybatel, na kterém vše stojí, je pro mě zatím stále dost tísnivý.

JÁ A MALOVÁNÍ
Můj velký koníček, který by si zasloužil víc času. S kamarádkou, výtvarnicí Zlatkou Lamrovou, teď máme minivýstavu u ní v kavárně.
(Bohdan: A co ty dětské knížky?)
A jo, vidíš. Dostala jsem kdysi nabídku vybavit několik dětských knížek obrázky.

Bohdan Karásek o seznámení i stěhování

KDY MĚ ZLÁKAL FILM
Odjakživa mě lákaly všechny možné umělecké formy i to, že s jejich pomocí můžu napodobovat skutečnost. Že prostřednictvím napodobování můžu o životě říkat něco, co prostým prožíváním uchopit nemůžu. Pro FAMU jsem se rozhodl asi v šestnácti. Hodně mě ovlivnily československé filmy šedesátých let, které jsem hltal, z některých filmařů jsem si udělal soukromý kult.
(Marie: Oslovil jsi i Vojtěcha Jasného!)
No jo, s bušícím srdcem jsem k němu přistoupil na zlínském festivalu a potom se byl podívat na natáčení jeho posledního filmu.

Bohdan Karásek Točí takzvané konverzační filmy. Nedávno měl premiéru snímek Mistryně, u něhož se vedle režie postaral i o scénář a střih. Za scénář k filmu Karel, já a ty byl nominovaný na Českého lva. Podílí se i na divadelních textech, za jeden získal nominaci na Cenu divadelní kritiky. Jeho maminkou je novinářka Ivana Karásková, která píše rozhovory i pro Magazín DNES.

MARIE JAKO HEREČKA
Je pro mě uvěřitelná. Vlastně stejně jako v životě z ní necítím, že na mě něco hraje. Předstírání je s herectvím logicky spojované, ale já jsem přesvědčený, že základem je zůstat svůj. A tohle Marie výborně umí.

CO SPOLU NAPÍŠEME
Nějaké plány máme. Dokud o nich jenom mluvíte, je to ošemetné. Ale zamýšlíme se třeba nad seriálem, dost by nás lákalo testovat diváckou přitažlivost bez použití kriminálních motivů. Zajímají nás spíš thrillery všedního dne: soužití rodičů s dětmi, potřeba hravosti i v dospělém věku a tak různě.

NAŠE PRVNÍ SETKÁNÍ
Je dokonce celé zaznamenané! Pozval jsem Marušku na casting pro svůj první celovečerák. Celý rozhovor je natočený, kousek jsme pouštěli hostům na naší svatbě. Ale dohromady jsme se dali až po natáčení.

ČÍM TEĎ ŽIJEME
Stěhováním. Brzy se přesuneme z Vinohrad na Žižkov, tedy asi o deset ulic dál. Což bude dobrodružství i proto, že Maruška je teď pracovně vytížená. Já tolik ne, což se zrovna docela hodí.

KDO VEDE DOMÁCNOST
Musím uznat, že nejsem moc dobrý vůdce.
(Marie: Já domácnost taky vést neumím.)
Myslím, že docela uplatňujeme vzájemnost. Snažíme se dělit i o povinnosti, i když na některé věci mám trochu slepou skvrnu a iniciativa je občas na Marušce.
(Marie: Bohdan některé věci dokáže zcela nevidět, třeba nepořádek. To já v určitou chvíli už řeknu dost a uklidím.)

CO VŠECHNO JSEM DĚLAL
Civilku v nemocnici, vyzkoušel jsem i zvukařinu nebo knižní korektury. Nejčastějším zaměstnáním byla hotelová recepce, tam jsem byl ještě letos a zase mě to, myslím, brzy čeká. Práce ve službách s lidmi mě baví, ale když se to nepotká, může přiživovat i pocit podřadnosti, což jako režisér nepotřebujete. Snažím se tyhle věci v sobě vědomě hlídat – a snad se to nějak daří.