Hni se! Návštěvníkovi zoo vadil nečinný aligátor, házel po něm kameny

Hračky, mobilní telefony, brýle, plastové sáčky, ale i kameny ošetřovatelé vytahují pravidelně z výběhů a bazénů v zoologických zahradách v Ústeckém kraji. Cizí předměty představují pro zvířata obrovské riziko zdravotních komplikací i úhynu, jak ukázala nedávná smrt lachtana Huga v liberecké zoo – pozřel část plastové panenky, která skončila v jeho bazénu.

Těžko uvěřitelnou situaci řešili v létě v ústecké zoo. Během tropických dnů tam někdo házel kameny po odpočívajícím aligátorovi, zřejmě aby ho přiměl k aktivitě. Jeden kámen zvířeti skončil na zádech.

Fotogalerie zobrazit 2 fotografie

„Takové jednání zvířata stresuje, může je zranit a v krajním případě mít i fatální následky,“ uvedla mluvčí zoo Veronika Schranková s tím, že toto je opravdu nevhodný způsob, jak si ověřovat, zda je zvíře na živu.

„V letních měsících, zejména za vysokých teplot, jsou zvířata přirozeně méně aktivní a většinu dne odpočívají. To je zcela normální součást jejich chování,“ dodala mluvčí s tím, že jindy u aligátora našli dlouhý kus černého igelitu, který měl v tlamě.

Ne vždy jde ale o zlý úmysl. Podle zástupců zoologických zahrad končí nežádoucí předměty ve výbězích častěji kvůli neopatrnosti, když lidem do expozice jednoduše upadnou. „Občas se tak objeví čepice, brýle, hračka nebo kojenecký dudlík. Kuriozitou bylo, když paní se zrakovým postižením propadla mezerami mezi prkny lávky do výběhu divokých prasat slepecká hůl,“ popsal zoolog děčínské zoo Petr Haberland.

Uhynul z lidské blbosti, smutní po ztrátě lachtana v Liberci. Nejde o první případ

Ve výbězích často chovatelé nacházejí papírové či igelitové sáčky od svačin, obaly a kelímky od potravin.

Někdy mohou o část oblečení, mobil či brýle návštěvníci přijít v momentě, kdy se příliš přiblíží k výběhu – zvlášť pokud nerespektují bezpečnostní bariéru a překonají ji. „Primáti jsou velmi zvídaví, rádi s lidmi interagují a předměty jim kradou,“ zmínila vedoucí zoologického útvaru v ústecké zoo Petra Padalíková.

Jakmile se cizí předmět do expozice ke zvířatům dostane, je klíčový čas. Návštěvník, kterému věc upadla nebo který si jí ve výběhu všimne, by měl okamžitě informovat personál. Nejhorší je takovou situaci ignorovat, či dokonce zatloukat. „Naše zahrada je maličká a je to všude relativně blízko. V našem případě je nejlepší doběhnout na pokladnu. Pokladní už telefonem kontaktuje kompetentního chovatele nebo přímo mě,“ vysvětlil Haberland.

V ústecké zoo najdou lidé nouzový kontakt na strážní službu v prostoru Venkovského dvorku, v ostatních částech je uveden na provozních řádech dětských hřišť či u vybraných expozic. Podobně je tomu i v chomutovském zooparku. „Lidé se mohou obrátit na kteréhokoli zaměstnance, pracovníky pokladen nebo využít pohotovostní číslo. To je rozmístěno přímo v areálu na informačních tabulích, plotech a na webu,“ doplnil mluvčí zooparku Matěj Maršík.

Nevhodné krmení

Kromě cizích předmětů ve výběhu zvířata ze strany návštěvníků velmi ohrožuje nevhodná strava, po které jim hrozí vážné zažívací potíže, nákladné veterinární zákroky a v nejhorším případě i smrt. Nabídnout kousek svačiny nebo sušenku přátelské opici, která na lidi dělá grimasy, nebo roztomilé ovci či oslíkovi se může zdát lákavé, následky ale mohou být pro zvířata fatální.

Bude hezčí i ekologická. Chystané úpravy zoo v Ústí vyjdou na stovky milionů

V Děčíně už takový tragický případ zažili – před lety tam tam uhynul tříletý beran ovce ouessantské poté, co ho návštěvníci nakrmili čerstvým pečivem. Zažívací potíže zvířat řeší velmi často i v Ústí nad Labem, zejména u primátů. „Ti pak trpí průjmy nebo zácpami, což provází silné bolesti,“ vylíčila Padalíková.

Také v Chomutově se s nevhodným krmením potýkají během celé sezony. „Nejčastěji se to týká domácích zvířat, jako jsou koně, ovce nebo kozy, ale lidé bohužel krmí i tuleně či velké kopytníky. Opakované přikrmování vede k nadváze a nevhodná strava může způsobit akutní i chronické komplikace, v nejhorším případě úhyn,“ přiblížil Maršík.

Lidé přitom o zážitek krmení a kontakt s vybranými zvířaty přijít nemusejí – v areálech fungují automaty na speciální granule určené přímo pro daná zvířata.

Způsob zabezpečení výběhů, a tím i samotných zvířat, je v zoologických zahradách obdobný a odvíjí se především od chovaného druhu. Zahrady využívají předsazená oplocení, zábradlí, pletivové zábrany nebo skleněné stěny. Vybrané expozice navíc monitorují kamerové systémy, které už v několika případech pomohly nevhodné chování návštěvníků odhalit. V Ústí nad Labem pak během víkendových špiček dohlíží na některá místa personál, jde třeba o dva průchozí výběhy pro klokany a lemury.