Půl bytu u popelnice. Město chválí změny v ghettu, místní však tvrdí: Dál je to hrůza

Návštěvy úředníků a kontroly stavu budov. Sídliště Mojžíř v Ústí nad Labem, které je označováno za sociálně vyloučenou lokalitu a kde žijí převážně Romové, je už několik let pod větším dohledem města. Podle radnice se tak podařilo odstranit desítky závad a zlepšit stav zdejších paneláků. Místní ale tvrdí, že běžný život se příliš nezměnil a za opravami dál zůstává nepořádek, hluk či vysoké nájmy.

Radnice zahájila kontroly v Mojžíři před dvěma lety, zaměřují se zejména na technický stav domů. Velká část bytů na sídlišti totiž nepatří městu, ale soukromým vlastníkům, kteří je dál pronajímají. Právě to podle vedení Ústí výrazně omezuje možnosti radnice zasahovat do toho, jak jednotlivé byty vypadají nebo kdo v nich žije.

Město tak může kontrolovat právě technický stav budov, veřejný pořádek nebo dodržování předpisů. „Nemůžeme soukromým majitelům určovat, komu své byty pronajmou,“ uvedl náměstek primátora Michal Mohr (SPD).

39 fotografií

Podle radnice byly při prvních kontrolách zjištěny desítky závad. „Když jsme sem přišli poprvé před dvěma lety, domy nesplňovaly skoro nic. Chyběly revize, byly problémy s elektroinstalací i požární bezpečností,“ nastínil Mohr.

Pravidelné kontroly podle ústecké radnice donutily některé vlastníky investovat do oprav a zajistit povinné revize. „Dnes už jsou domy z pohledu technických kontrol ve výrazně lepším stavu,“ doplnil náměstek primátora.

Místní nicméně poukazují na rozdíl mezi technickým stavem domů a běžným životem na sídlišti. Kontrast je znát prakticky okamžitě. Vedle kontejnerů leží staré matrace, rozbité skříně, sedačky nebo pytle s odpadem. Kusy nábytku zůstávají několik dní přímo u chodníků a mezi paneláky se povalují rozházené odpadky.

Podle místních nejde o výjimečný stav, ale o každodenní realitu sídliště. Odpad se sice sváží dvakrát týdně, pořádek prý ale vydrží jen krátce. „Ráno přijedou popeláři, všechno odvezou - a za pár hodin je to tu zase stejné. Gauče, pytle, hadry, skříně. Pořád dokola,“ popsal Ivan, který v Mojžíři vyrůstal.

Dodal, že část lidí už si na podobný stav zvykla natolik, že ho přestala řešit. „Tady někdo vyhodí půlku bytu vedle popelnice, a nikomu to nepřijde zvláštní. Děti kolem toho běhají, lidi sedí venku před domem a prostě to berou jako normální věc,“ řekl.

Právě děti jsou podle místních tím, na kom se situace na sídlišti podepisuje nejvíc. Mezi paneláky totiž prakticky chybí větší hřiště nebo prostor, kde by mohly trávit volný čas. Většina z nich tak celé dny pobývá venku mezi popelnicemi, parkovišti a vchody domů. „Ty děti tady nemají vůbec nic. Žádné vyžití. Jen sedí venku mezi paneláky a pak se všichni diví, že dělají bordel,“ řekla Maria, která se do Mojžíře přestěhovala z části Předlice.

Zdejší lidé dále popisují, že s nástupem večera se situace ještě zhoršuje. Mezi domy je slyšet hluk dlouho do noci a strážníci pravidelně řeší rušení nočního klidu. „Děti lezou po kontejnerech, běhají po střechách vchodů nebo ničí věci kolem domů. A spousta rodičů to vůbec neřeší,“ nastínil Ivan.

Nechali nás napospas tady těm lidem, slyšel v Mojžíři od starousedlíků Fiala

S přibývajícími problémy kolem sídliště podle místních roste počet lidí, kteří se z Mojžíře chtějí odstěhovat. Ne každý si to ale může dovolit. Řada rodin podle vyjádření obyvatel zůstává v lokalitě, protože jinde bydlení neseženou. Někteří mají dluhy, jiní narazí na vysoké kauce nebo odmítání ze strany majitelů bytů. Mojžíř se tak pro část lidí stává jednou z posledních možností, kde ještě dokážou získat nájemní bydlení.

Paradoxem však je, že mít domov na tomto sídlišti neznamená levnější život. Nejčastěji je v této souvislosti zmiňována výše nájmů. Podle místních jsou částky za malé byty často výrazně vyšší, než by odpovídalo stavu některých domů nebo okolí. „Za jedna plus jedna tady platím skoro dvanáct tisíc bez energií. Na to, jak to tu vypadá, je to strašně moc peněz,“ uvedla Maria.

Lokalita je tak často označována za symbol takzvaného obchodu s chudobou, kdy soukromí majitelé pronajímají byty za vysoké částky i lidem, kteří mají jen omezené možnosti, kam se přestěhovat.

Místní také mluví o vlhkosti či štěnicích v bytech nebo přeplněných domácnostech, kde bydlí i několik rodin pohromadě. „Vedle nás žije v jednom bytě dvanáct dětí,“ uvedla například jedna z místních.

Je to lepší, říkají někteří

Někteří lidé také poukazují na to, že problémy mnohdy nekončí u samotného bydlení - zdejší obyvatelé často narážejí i na předsudky okolí a pocit, že adresa sídliště pro ně znamená nálepku potížisty. „Jakmile někde řeknete, že jste z Mojžíře, lidi se na vás začnou dívat úplně jinak. Hned si myslí, že jste problémový člověk. Přitom člověk chodí normálně do práce a snaží se žít slušně,“ podotkla například paní Dana.

Podle některých obyvatel ale není situace na sídlišti jen negativní. Tvrdí, že oproti minulým letům je v Mojžíři vidět určitý posun, hlavně v již zmíněném technickém stavu domů nebo aktivitě některých obyvatel.

Mojžíř bojuje s parazity. Děti trápí vši a svrab, štěnice nosí v aktovkách

„V poslední době se situace výrazně zlepšila. Bydlím tu deset let, se sousedy se známe, uklízíme okolí domů a pořádáme různé akce pro lidi i děti,“ řekl Matouš Semerád ze spolku Pro lepší Mojžíř. Podle něj se část vlastníků o své domy stará více než dříve. „U vchodů jsou kamery a někteří lidé už si svoje okolí hlídají,“ dodal.

Mohr pak doplnil, že ústecká radnice bude v kontrolách na sídlišti pokračovat dál. „Bez pravidelných kontrol by se situace znovu rychle vrátila tam, kde byla před několika lety,“ uvedl. Na dotaz redaktorky, jak chce město řešit další potíže zmiňované místními, třeba chybějící hřiště pro děti, uvedl, že pokud se budou zdejší problémoví obyvatelé dál chovat tak jako teď, není hřiště na pořadu dne.