Ústí nepotřebuje obří projekty, ale čisté ulice, tvrdí lídryně Ústečáků Nechybová

Bývalá primátorka a současná náměstkyně primátora Ústí nad Labem Věra Nechybová jde do komunálních voleb jako lídryně kandidátky Ústečáků. V předvolebním rozhovoru zdůrazňuje, že městu chybí důraz na obyčejné fungování, pořádek, péči o seniory i rychlou reakci na problémy občanů. Místo obřích projektů chce navázat na to, co funguje.

Věra Nechybová je na ústecké politické scéně známou tváří. V letech 2015 až 2018 byla i primátorkou. V posledním volebním období podporovala koalici ANO a SPD ve městě poté, co byla vyloučena z Ústeckého fóra občanů (UFO). V nadcházejících komunálních volbách kandiduje jako lídr uskupení Ústečáci.

V ústecké politice působíte řadu let a prošla jste několika uskupeními – od ANO přes ZaRegionem a UFO až po dnešní Ústečáky. Co vás vedlo k jednotlivým změnám, a které z těch rozhodnutí bylo pro vás politicky nejtěžší?
Především bych trochu opravila tu otázku. Z ANO jsem neodešla. Andrej Babiš tehdy zrušil celou ústeckou organizaci ANO, a tím skončilo členství všech jejích členů. Důvodem byl spor o dění na ústecké radnici. Odmítla jsem slepě respektovat rozhodnutí, se kterými jsem nesouhlasila a o kterých jsem byla přesvědčená, že nejsou dobrá pro město. ZaRegion byla kandidatura do krajských voleb, nikoli moje další stranická štace. A pokud jde o UFO, tam byl příběh zase jiný.

Možná to o mně něco vypovídá – dobrého i špatného. Nikdy jsem nebyla člověk, který bude souhlasit se vším jen proto, aby si udržel stranickou legitimaci nebo funkci. Když si myslím, že něco není správně, řeknu to. Někdy za to člověk zaplatí politickou cenu. Ale sama se sebou bych se vyrovnávala mnohem hůř, kdybych mlčela jen proto, že je to pohodlnější.

A které rozhodnutí bylo nejtěžší? Asi žádné neumím vybrat. Těžká byla všechna. V politice se nikdy nezavděčíte všem a každý vaše rozhodnutí vidí ze svého úhlu. Časem jsem se naučila jednu věc: rozhodnout se tak, abych se za to rozhodnutí nemusela za pár let sama před sebou stydět.

V roce 2015 jste se nečekaně stala primátorkou Ústí. Po více než deseti letech máte možnost své tehdejší působení hodnotit s odstupem. Je něco, za co byste dnes jako tehdejší primátorka přijala větší odpovědnost?
Určitě bych dnes některé věci řešila jinak. Byla jsem v politice nová, možná až příliš přímočará a měla jsem pocit, že když máte pravdu a čísla na své straně, musí to ostatní pochopit. Dnes vím, že to tak jednoduché není. Člověk musí mnohem víc vysvětlovat, komunikovat a někdy být i trpělivější. Za to odpovědnost klidně přijmu.

Ale za výsledky toho období se nestydím. Přebírali jsme město zatížené problémy z minulosti a hrozily mu obrovské finanční korekce za problematické projekty. Řadu z nich se podařilo vyřešit nebo odvrátit. Pamatuji si například projekt Za nádraží, kde kvůli nevyužívání prostor hrozilo vracení více než čtvrt miliardy korun. Řešili jsme i další projekty a částky, které v součtu představovaly pro město obrovské riziko. Přesto bylo město ve velmi dobré finanční kondici a dál jsme ho nezadlužovali.

A nebylo to jen o číslech. Na Střekov se vrátilo Činoherní studio, otevřeli jsme magistrát lidem, zavedla jsem dny otevřených dveří u primátorky a setkání s radnicí. Zajistili jsme také prostory pro setkávání seniorů. Právě kontakt s lidmi mi z té doby zůstal dodnes. Když chcete opravdu vědět, co ve městě nefunguje, nestačí sedět v kanceláři. Musíte tam dojít, podívat se a mluvit s lidmi.

V roce 2022 vás UFO vyloučilo poté, co jste podpořila vznik koalice ANO a SPD. Tehdy kolem toho vznikl poměrně ostrý spor.
Možná to, že moje rozhodnutí nebylo začátkem toho příběhu, ale reakcí na to, co mu předcházelo. Před volbami jsme v UFO počítali se spoluprací s ANO. Pak přišel volební večer a najednou se všechno změnilo. Vznikl takzvaný Trojblok a já jsem se o zásadních změnách dozvídala prakticky jako o hotové věci. A nakonec se i tento projekt ještě před ustavujícím zastupitelstvem rozpadl.

Já jsem asi ze staré školy. Nepotřebuji na všechno desetistránkovou smlouvu. Když si s někým podám ruku a něco si domluvíme, tak to pro mě platí. A očekávám totéž od druhých. UFO se pak rozhodlo mě vyloučit a já to respektuji. Nemám vůči nikomu zášť a už vůbec ne potřebu se někomu mstít. Politika je jen část života. Neodešla jsem proto, že bych přes noc změnila svoje názory. Naopak. Celý ten spor vznikl právě proto, že jsem si je chtěla zachovat.

Po volbách v roce 2022 jste se stala náměstkyní primátora a jste součástí vedení města. Když dnes sledujete kroky své současné koalice, je něco, co byste jí vyčítala, přestože jste u těch rozhodnutí v minulosti sama byla?
Bylo by ode mě dost laciné teď před volbami tvrdit, že všechno špatné udělali ostatní a všechno dobré já. Čtyři roky jsem byla součástí vedení města, takže za jeho rozhodnutí nesu svůj díl odpovědnosti. A neutíkám od ní. Zároveň ale rada není jeden člověk. Každý máme jeden hlas, svoje kompetence a svoje priority. Já jsem měla na starosti především majetek, Městské služby a divadlo a myslím, že právě tam je za námi práce vidět. Městské služby se podařilo výrazně posunout a velmi důležité pro mě bylo také majetkové vyřešení Divadla města Ústí nad Labem. Samozřejmě jsou věci, které bych dělala rychleji, jinak nebo bych jim dala vyšší prioritu. Někdy jsem kolegy přesvědčila a někdy ne. Měla jsem jeden hlas. Ale myslím, že byl docela slyšet. A přesně tak podle mě politika fungovat má.

23 fotografií

Dnes kandidujete za Ústečáky a mluvíte o potřebě změny. V minulosti jste ale byla součástí několika různých politických vedení města. Co jste tehdy prosazovala, ale neprosadila – a chcete to nyní zkusit znovu?
Já bych to nepostavila tak, že jsme čtyři roky nic neprosadili a teď to konečně napravíme. To by nebyla pravda. Prosadila jsem řadu investic do Městských služeb a jejich rozvoj je dnes podle mě vidět. Podařilo se také majetkově vyřešit Divadlo města Ústí nad Labem, protože předchozí model společného vlastnictví s Ústeckým krajem byl dlouhodobě problematický.

Ale vždycky je možné udělat víc. Mně dlouhodobě chybí větší důraz na obyčejné každodenní fungování města. Čistotu, pořádek, veřejný prostor, služby pro lidi, dostupnou kulturu a sport, péči o seniory a hlavně rychlost, s jakou město reaguje na konkrétní problémy. Ne všechno musí být projekt za stovky milionů. Někdy lidem mnohem víc pomůže opravený chodník, lavička, čisté okolí domu nebo to, že se jejich problémem vůbec někdo začne zabývat. Ústečáci proto nejsou o tom, že všechno dosavadní bylo špatně. Chceme pokračovat v tom, co funguje, změnit to, co nefunguje, a hlavně se méně hádat o politiku a více pracovat pro město.

Ústečáci jsou nové hnutí, ale jejich kandidátka stojí především na vašem jménu a politické zkušenosti. Nebude pro vás v kampani nakonec těžší vysvětlit vlastní politickou minulost než představit nový program?
Já svoji minulost vysvětlovat nepotřebuji a ani ji nechci přepisovat. V Ústí působím dost dlouho na to, aby lidé věděli, jaká jsem. Mohou se podívat, co jsem za ty roky udělala, co se povedlo, co se nepovedlo i s kým jsem se kdy pohádala. Nic z toho neskrývám.

Ústečáci jsou nová značka, ale nejsme noví lidé, kteří se měsíc před volbami rozhodli zachraňovat Ústí. Za námi už nějaká práce je – v Městských službách, kultuře, sportu, se seniory i v dalších oblastech. A na kandidátce jsou lidé s vlastními profesemi, zkušenostmi a názory. Takže to nechám na voličích. Buď mě znají, vědí, co ode mě mohou čekat, a dají nám hlas – za který budu moc ráda – nebo ho dají někomu jinému. I to je demokracie. Politika pro mě není životní závislost. A moje rodina by možná byla docela ráda, kdybych konečně měla víc času na ni.

Jste ekonomka a dlouhodobě se věnujete také veřejným financím. Když se podíváte na dnešní hospodaření Ústí, které rozhodnutí současného vedení považujete za nejvíce problematické?
Tady vás možná zklamu, protože nechci hledat jedno rozhodnutí jen proto, abych mohla před volbami někoho kritizovat. Celý život jsem byla velmi opatrná vůči zadlužování. Když jsem vedla město, raději jsem na investice vytvářela rezervy a šetřila. Dluh pro mě nikdy nebyl první volbou. Na druhou stranu se změnila doba. Prošli jsme pandemií, vysokou inflací, prudkým růstem cen stavebních prací a energií a dopady válečných konfliktů. A jako ekonomka musím být schopná změnit názor, když se změní podmínky. Pokud má město připravenou smysluplnou investici, kterou potřebuje udělat teď, a další čekání by ji výrazně prodražilo, může být úvěr ekonomicky rozumnější než několik let spořit.

Kde bych tedy byla kritická, jsou priority. U každé velké investice bych se ptala: opravdu ji Ústí potřebuje? Kolik bude stát nejen postavit, ale dalších dvacet let provozovat? A nemáme před ní něco důležitějšího? Já bych některé priority seřadila jinak. Neznamená to ale, že všechno, co současné vedení připravilo, je špatně. Řada těch projektů smysl má.

Jaký volební zisk očekáváte a s kým byste případně vstoupili do koalice ve vedení města?
Kdybych vám teď řekla konkrétní procento, tak si ho prostě vymyslím. Samozřejmě chceme uspět co nejlépe a chceme mít takovou podporu, abychom mohli skutečně něco ovlivnit. Ale o tom rozhodnou Ústečané, ne moje přání ani předvolební průzkumy. A koalice? Já jsem se za ty roky naučila neposuzovat lidi jen podle loga na plakátu. Důležité pro mě bude, jestli se shodneme na tom, co Ústí potřebuje, jestli jsou naši partneři schopní normálně pracovat a jestli platí to, co si domluvíme. Nechci před volbami rozdávat funkce ani kreslit koalice za voliče. Nejdřív musí rozhodnout oni.

Jednu podmínku ale mám dlouhodobě: když si s někým podám ruku, očekávám, že dohoda platí. A totéž může každý očekávat ode mě. Pro mě je to někdy důležitější než deset stran koaliční smlouvy.