Jako vysadit dva miliony stromů. Cementárna bude víc eko díky lince za miliardu

Společnost Holcim Česko otevřela v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku novou linku na zpracování kalcinovaných jílů, která využívá unikátní technologii patentovanou mateřskou skupinou. Jde o první linku na tento materiál ve střední a východní Evropě a zároveň největší investici v historii Holcim Česko v hodnotě přibližně jedné miliardy korun.

Novinka, která zpracovává místní kalcinovaný jíl, pomůže k výrazně ekologičtější výrobě cementu. Jeho klíčovou složkou je totiž slínek, který je však emisně náročný. Právě kalcinované jíly ho mohou částečně nahradit. Uhlíková stopa takto vyrobeného cementu se sníží přibližně o 30 procent. Společnost počítá s tím, že roční úspora oxidu uhličitého dosáhne zhruba 45 tisíc tun, což z hlediska přínosu pro životní prostředí odpovídá vysazení přibližně dvou milionů nových stromů.

V čem všem spočívají výhody kalcinovaných jílů a jaké další ekologické projekty se chystají, popisuje generální ředitel společnosti Holcim Česko Milan Kadlec.

30 fotografií

Otevíráte novou linku na zpracování kalcinovaných jílů. Proč a na co se tato surovina bude používat?
Jíl budeme používat v důsledku reakce na změnu enviromentálních směrů a obecných změn v průmyslu, které jsou spojené s dekarbonizací (snižování emisí oxidu uhličitého, pozn. red.). Tím, že nyní končí uhelné elektrárny, přicházíme o popílek. Tím, že končí vysoké pece a přechází se na elektrický oblouk, přicházíme o strusku. Vedle slínku, který zde v cementárně vyrábíme, jsou toto dva důležité komponenty, které potřebujeme k výrobě cementu, a nyní je musíme nahradit alternativní přísadou. A tou je právě kalcinovaný jíl.

Oproti slínku, který se vyrábí ve velké peci a na zpracování potřebuje výrazně vyšší teplotu, tedy 1 450 stupňů, navíc jílu stačí jen 800 stupňů. Díky tomu se ušetří velké množství paliva a emisí. Také vlastní složení kalcinovaného jílu pomáhá snižovat uhlíkovou stopu. V budoucnu proto počítáme s tím, že kalcinovaný jíl bude snižovat podíl slínku v cementech. A protože slínek je největší emitent oxidu uhličitého v cementu, díky kalcinovanému jílu bude možné dosáhnout výrazně nižších emisí.

Další výhodou je, že v čížkovickém lomu se kalcinovaný jíl nachází ve vrstvách uložených pod cementářskou surovinou, ze které se vyrábí slínek, a umožní tak prodloužit těžbu suroviny ve stejné lokalitě. Díky tomu se také těžba nemusí tolik rozšiřovat do šířky, ale můžeme všechny vrstvy v lomu využívat efektivněji. Jinými slovy – tím, že slínek nahrazujeme kalcinovanými jíly, nemusíme tolik těžit vrchní vrstvu.

Těžbu písku lidé dávno odmítli. Bude ho málo, vysvětluje firma oživení plánu

Nová technologie tudíž umožní částečně nahradit slínek, tedy klíčovou a emisně náročnou složku cementu, kalcinovaným jílem. V čem bude tento cement jiný?
Novou technologií zpracování kalcinovaného jílu sice nahrazujeme něco, na co jsme tu léta zvyklí, ale kvalita cementu zůstane zachována. Musíme se řídit normou, na kterou spoléhají jak betonáři, tak i další zpracovatelé cementu. Suroviny se mění, ale pravidla, jak má cement vypadat, zůstávají. Výsledné cementy tedy budou stejné jako ty současné.

Jedná se o největší investici v historii Holcim Česko v hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Za jak dlouho se tato investice vyplatí?
Vybudování naší nové linky na zpracování kalcinovaných jílů jsme realizovali také díky využití dotace z modernizačního fondu ministerstva životního prostředí, což v této miliardové investici tvořilo zhruba 330 milionů korun. Zbytek jsme financovali z vlastních prostředků firmy Holcim.

Návratnost investice zmiňovat nechci. Je to interní údaj, který není určen pro informace, které jdou mimo společnost. Ale například tím, jak se z roku na rok mění ceny emisních povolenek a jak zároveň dochází ke snižování přídělu těchto povolenek, musíme i tato fakta započítat do budoucího vývoje cen cementů. Naším cílem je výrazně snížit energetickou náročnost výroby, abychom zůstali konkurenceschopní nejen v českém prostředí, ale i v rámci celé Evropy.

Nová linka umožní snížit uhlíkovou stopu výroby cementu až o 30 procent. Jaké další ekologické inovativní výrobní procesy chystáte?
Začal bych od konce výrobního procesu. Hodně se v poslední době v Evropě hovoří o zachytávání uhlíku. K tomu dochází na komíně, kde se jímá zbytkový oxid uhličitý, který se časem bude ukládat pod zem někde ve vytěžených ropných polích nebo se z něj budou vyrábět syntetická paliva. To je poslední článek řetězu, který je však nejnáročnější technologicky i energeticky.

Naším cílem je co nejvíce snížit uhlíkovou stopu ještě před tímto finálním krokem. To konkrétně znamená snižování spotřeby elektrické energie, využívání solární energie, optimalizace logistiky, modernizace mlecích linek s nízkou spotřebou elektřiny a separátní mletí, které zvyšuje kvalitu a lépe využívá materiály. To je cesta, která nás čeká do roku 2030, kdy bychom chtěli rozjet finální fázi zachytávání oxidu uhličitého přímo na komíně.