Násilná kriminalita v Praze stoupá. Vyděrači hledají oběti na sítích

Vraždy, loupeže, vydírání, nebezpečné vyhrožování či týrání lidí žijících ve společném obydlí. Statistiky násilné kriminality v hlavním městě za devět měsíců letošního roku v porovnání s loňskem narostly. Za agresí stojí nezvládnuté emoce, alkohol či drogy. Většina násilných deliktů se podle policistů odehrává za zavřenými dveřmi nebo na síti.

Jestli jde o dlouhodobý trend, nelze dosud předvídat. Praha však dál zůstává jednou z nejbezpečnějších metropolí Evropy.

Aktuální statistiky upozorňují, že na konci září počet násilných trestných činů překročil hranici 1 300 případů. Zhruba o pětinu více než ve stejném období roku 2025. Vyšetřovatelé objasnili dosud takřka 44 procent případů.

Mezi obviněnými hrají význačnou roli recidivisté, obvinění si vyslechli ve 238 věcech, cizinci 165. Devět měsíců roku 2026 přineslo 24 vražd místo loňských 18. A také 171 loupeží, o 23 více než za shodné období roku 2025.

Neexistuje jediná příčina, proč počet násilných deliktů roste. Významnou roli podle policistů hrají zejména mezilidské a partnerské vztahy, alkohol, drogy nebo psychický stav útočníka.

Virtuální zátah na citlivá data

„Podle našich údajů je přibližně 35 procent násilných trestných činů spácháno na ulici. Zbylých 65 procent se odehrává mimo ni, například za zavřenými dveřmi nebo na internetu,“ vysvětlil mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Kauz vydírání na konci letošního září kriminalisté registrovali 216, o 62 více než loni. Tento delikt patří k frekventovaným násilným skutkům, které se rostoucí měrou stěhují do virtuálního prostředí. Čtvrtina celkového nárůstu této sorty trestné činnosti se letos odehrála právě na internetu.

„Setkáváme se například s případy, kdy pachatelé získají přístup k datům oběti nebo zablokují její systém a následně požadují výkupné. V jiných případech zneužijí důvěru člověka, který jim například v rámci internetové komunikace pošle intimní nebo jiné citlivé fotografie,“ popsal nejčastější kauzy Daněk.

Kriminalita v metropoli klesá. Statistiky však kazí nárůst násilí a loupeží

Obrana je podle kriminalistů vcelku jednoduchá. Pokud se někdo stane terčem vydírání, měl by uchovat komunikaci a další důkazy, pachatele dále nekontaktovat a obrátit se na policii. „Zaplacení požadované částky nezaručuje, že pachatel materiály smaže nebo přestane požadovat další peníze,“ varují policisté. Doporučují proto také používat aktualizovaný software, silná a jedinečná hesla, dvoufázové ověření a pravidelné zálohování důležitých citlivých dat.

Do virtuálního světa se stěhují také další delikty, třeba distribuce drog. Současným distribučním trendem je podle kriminalistů skrytá komunikace přes šifrované aplikace. Drogy doručují kurýři, ukrývají je na domluvených místech nebo maskují jako běžné zásilky. Platby pomocí kryptoměn dál zvyšují anonymitu narkobyznysu. Drogový trh se tím stává méně viditelným, ale též dostupnějším.

„Zda jde o dlouhodobější trend, zatím nelze říct. Každý nárůst či pokles kriminality je třeba posuzovat v delším časovém horizontu. Krátkodobý výkyv sám o sobě ještě neznamená, že se situace trvale mění,“ upozornil Daněk. Meziroční nárůst proto neznamená, že se Praha stává méně bezpečnou. V sousední Vídni statistiky z letošního června uvádějí, že soudy vynesly 11 736 verdiktů.

V Praze klesá kriminalita, přibývá ale násilných a sexuálně motivovaných činů

„Největší vzestup počtu odsouzení byl zaznamenán u sexuálních trestných činů s nárůstem o 41,2 procenta neboli 322 rozsudků,“ shrnují odborníci. Se 4 115 odsouzeními k frekventovaným deliktům náleží také loupeže a různé druhy majetkové trestné činnosti. Jde o nárůst o 4,5 procenta.

Porovnání nabízí též studie „Kriminalita, data za rok 2025“, kterou zpracoval Český statistický úřad. Ta registrovala v Česku 69 vražd na 100 tisíc obyvatel. V Belgii šlo o 166 skutků na 100 tisíc lidí.

Počet násilných deliktů v metropoli klesal od roku 2015 z 1 662 skutků na 1 410 roku 2021. Mezi lety 2022 a 2023 poklesl o desítky kauz a poté opět stoupá. Praha však není nejzatíženějším krajem. Loni na 100 tisíc obyvatel registrovala 115 násilných deliktů, na Ústecku 195,7. A v divokých 90. letech šlo o nyní těžko představitelná čísla. Za celý rok 1998 policisté registrovali 62 vražd a 1 420 loupeží.

Neodolní vůči stresu

Důvodů, proč roste násilná kriminalita, může podle odborníků být více.

„Jedním z faktorů může být reakce na frustraci, nižší odolnost vůči stresu či zkratkovité jednání řešené agresí. Ochota jednat agresivně záleží také na předchozích zkušenostech s násilím, postoji skupiny, jíž je konkrétní člověk členem, a osobnostními vlastnostmi,“ vysvětlil Joža Spurný, psycholog z policejní akademie ČR.