Středočeský kraj se proměňuje před očima. Peníze míří do školství i dopravy

Ještě nedávno tu stály vojenské přístřešky a velkou část plochy pokrýval beton. Dnes se v Kamýku nad Vltavou lidé procházejí parkem, který pomáhá zadržovat vodu a vrací přírodu k řece. Podobných změn ve Středočeském kraji přibývá. Nové školky, modernější nemocniční oddělení, cyklostezky, knihovny i obchvaty ukazují, kam v posledních letech směřují investice do života v regionu.

Kamýk nad Vltavou: Vítězný projekt roku 2026

Ještě před několika lety by sem člověk na procházku nejspíš nezamířil. V centru Kamýku nad Vltavou se rozkládal bývalý vojenský areál, kdysi využívaný ženijním vojskem. Na betonových plochách stávaly nákladní automobily a pontony, území bylo oplocené a část půdy poznamenaly ropné látky.

Dnes je všechno jinak. Někdejší brownfield se proměnil v Povodňový park Kamýk nad Vltavou, který spojuje veřejný prostor pro obyvatele s návratem přírody k řece. Zmizely rozsáhlé nepropustné plochy, obnovilo se slepé rameno Vltavy a místo dostalo cesty i místa k odpočinku. Park zároveň umožňuje lepší vsakování dešťové vody, omezuje přehřívání území a při vysoké vodě nebrání přirozenému rozlivu řeky.

V září 2026 získal tento projekt celkové prvenství v soutěži Komunální projekt roku 2026.

Proměna vyšla na 100 milionů korun, z toho téměř 70 milionů pokryla evropská dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Projekt byl dokončen na konci roku 2025 a park dnes slouží veřejnosti k odpočinku, sportu a setkávání. „Odstranění staré vojenské zátěže je pro centrum obce obrovským přínosem. Projekt nejenže likviduje tepelný ostrov, který betonové plochy vytvářely, ale zároveň otevírá řeku lidem. IROP zde pomáhá financovat změnu, která výrazně zlepší kvalitu života místních i stav životního prostředí v nivě Vltavy,“ vysvětlila pro Příbramský deník Dana Čechová, ředitelka středočeské kanceláře Centra pro regionální rozvoj, které IROP administruje.

Kamýk dobře ukazuje, jak se mění charakter investic v českých městech a obcích. Nejde jen o novou silnici nebo opravenou budovu. Stále častěji se propojuje několik funkcí najednou – ochrana před extrémy počasí, obnova přírody, veřejný prostor a místo, kde mohou lidé trávit volný čas.

Od školky po knihovnu

Ve Středočeském kraji se podobné investice týkají velkých měst i malých obcí. Jen v současném programovém období má podle údajů CRR středočeské pracoviště v administraci 694 projektů IROP v hodnotě přibližně 7,8 miliardy korun.

Peníze míří do školství, zdravotnictví, dopravy, kultury, veřejných prostranství i dalších oblastí. Jejich dopad přitom může být velmi konkrétní: rodič najde místo pro dítě ve školce, pacient dostane lepší podmínky pro rehabilitaci a cyklista se vyhne nebezpečnému úseku silnice. Proměňuje se také představa o tom, k čemu má sloužit veřejná knihovna.

Příkladem je Čáslav, Příbram nebo Rakovník.

Čáslav Nová mateřská škola ve tvaru chameleona

Bezbariérová budova mateřské školy v ulici Prokopa Holého v Čáslavi má tři kmenové třídy a kapacitu 68 dětí, prostor pro pohybové aktivity, vlastní kuchyň a dvě venkovní hřiště. Už na první pohled školka zaujme nevšedním vzhledem. Architekti se totiž inspirovali chameleonem a jeho proměnlivou barevností a design doplnili praktickými prvky, jako je zatravněná střecha, tepelné čerpadlo nebo rekuperace vzduchu. Stavba byla dokončena na jaře 2025.

Příbram Moderní oddělení následné péče

V oblastní nemocnici Příbram byla modernizována a rekonstruována lůžková oddělení následné péče. Ta jsou určena především pacientům, jejichž stav už nevyžaduje akutní nemocniční péči, stále ale potřebují doléčení, rehabilitaci nebo dlouhodobější lékařskou a ošetřovatelskou péči.

Investice do zdravotní péče sice nejsou na první pohled tak nápadné jako nový most nebo park. Pro stárnoucí populaci však bude kvalita a dostupnost následné péče stále důležitější.

Rakovník Knihovna jako centrum veřejného dění

Knihovna už nemusí být jen místem pro půjčování knih. Dobře je to vidět v Rakovníku, kde se podařilo spojit dvě historické budovy s novou moderní částí a vytvořit z nich Víceúčelové studijní a společenské centrum.

Městská knihovna tím získala po 182 letech vlastní prostory, ve kterých jsou její oddělení pohromadě. Vedle knih pro děti a dospělé tu návštěvníci najdou kavárnu, klubovnu či přednáškový sál. Nově upravený je také prostor před budovou.

Podobné stavby ukazují širší posun a knihovny mohou fungovat také jako místa vzdělávání, setkávání a komunitního života. Zvlášť v menších městech tak mohou plnit roli, pro kterou by jinde existovalo několik samostatných institucí.

Bezpečněji pěšky, na kole i za volantem

Jednou z nejviditelnějších oblastí investic zůstává doprava a v Rakovníku se zlepšil nejen život čtenářů, ale také motoristů a především lidí žijících kolem frekventovaných silnic. V září se otevřel nový severní obchvat Rakovníka, který vytváří nové spojení mezi komunikacemi II/229 a II/237. Nová komunikace vede mimo zastavěnou část města a má převést část tranzitní dopravy z ulic Rakovníka. Výsledkem má být nejen plynulejší doprava, ale také méně hluku a emisí a bezpečnější ulice.

Nejde přitom pouze o opravy silnic, změny se týkají také cyklistů:

• V Nymburce například vznikla levobřežní cyklostezka s přemostěním Starého Labe. Nové řešení umožňuje cyklistům vyhnout se rizikovému křížení frekventované Kolínské ulice, trasa vede pod kamenným mostem a přes novou lávku. Stezka slouží nejen cyklistům, ale také chodcům, běžcům nebo rodinám s dětmi a vytváří souvislejší propojení podél Labe.
• Mezi Tuhaní a Kly se právě staví další důležitý díl labské trasy. Téměř 3,7 kilometru dlouhý úsek má odstranit jedno z posledních chybějících míst na trase mezi Mělníkem a Čelákovicemi. Cyklisté se díky němu budou moci vyhnout frekventované silnici I/9.

Vybrané projekty IROP ve Středočeském kraji Povodňový park Kamýk nad Vltavou: proměna bývalého vojenského brownfieldu, obnova slepého ramene Vltavy a nový prostor pro rekreaci; příspěvek EU téměř 70 milionů korun. MŠ Prokopa Holého v Čáslavi: stavba byla dokončena na jaře 2025; příspěvek EU 69,3 milionu korun. Následná péče v Oblastní nemocnici Příbram: modernizace a rekonstrukce lůžkových oddělení; příspěvek EU 22,82 milionu korun. Městská knihovna Rakovník: moderní knihovna a společenské centrum ve zrekonstruovaných historických objektech; příspěvek EU 56 milionů korun. Levobřežní cyklostezka v Nymburce: bezpečnější spojení pro cyklisty a pěší včetně přemostění Starého Labe; příspěvek EU přes 13 milionů korun. Severní obchvat Rakovníka: odvedení části tranzitu mimo zastavěnou část města; příspěvek EU 140 milionů korun. Labská cyklostezka Tuhaň–Kly: téměř 3,7 kilometru nového propojení podél Labe; příspěvek EU téměř 42 milionů korun. Zdroj: Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR)

Od žádosti k hotovému projektu

Za modernizací školek, nemocničních oddělení nebo silnic stojí kromě samotných investorů také rozsáhlá administrativa. Právě zde vstupuje do hry Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR). Jeho středočeské pracoviště sídlí v pražských Holešovicích a má specializované pracoviště pro projekty školství.

Úkolem pracovníků není rozhodovat, co si má které město postavit. CRR funguje jako zprostředkující subjekt, který administruje podporované projekty, kontroluje jejich realizaci a pomáhá žadatelům orientovat se v podmínkách dotačních programů. V aktuálním období jde o stovky projektů za miliardy korun a další přibývají – od cyklostezek až po silniční obchvaty.

Žadatelé o dotace, což jsou typicky obce, kraje a jejich organizace, získávají cenné rady jak na krajských pobočkách CRR, tak online prostřednictvím Konzultačního servisu na webu crr.gov.cz. Tým specialistů na dotační tituly a veřejné zakázky si zakládá nejen na kvalitě odpovědí, ale i na rychlosti: třetinu dotazů se jim daří vyřídit ten samý den. Za dobu fungování Konzultačního servisu už zodpověděli přes 18 tisíc různých dotazů.

Jejich expertíza teď bude velmi potřebná, protože čerpání evropských fondů se zásadně promění. „Od roku 2028 skončí samostatné operační programy a Česko bude mít jeden národní plán. Při hodnocení žádostí o podporu se bude mnohem větší důraz klást na výsledky, kterých má daný projekt dosáhnout. My jsme připraveni být nadále průvodcem a oporou, aby se české regiony mohly stále rozvíjet,“ uzavírá ředitelka středočeské pobočky CRR Dana Čechová.

30 let Centra pro regionální rozvoj Už tři desítky let je CRR lídrem v administraci projektů financovaných z fondů EU a od roku 2024 má na starost i vybrané národní dotační programy. Žadatelům o dotace pomáhá s přípravou a realizací projektů a provádí i kontrolní činnost. Pobočka pro kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě poskytuje žadatelům konzultace a metodickou pomoc při realizaci projektů IROP v regionu. Co má CRR na starosti? Integrovaný regionální operační program – s jeho podporou vznikají například nové školky, silniční obchvaty, dopravní terminály či výjezdové stanice záchranářů, modernizují se učebny, nemocnice nebo obnovují památky. Interreg – v rámci programů přeshraniční spolupráce s Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem se například propojují cyklostezky na obou stranách hranic, organizují se společná cvičení záchranářů nebo chrání ohrožené druhy zvířat. Národní dotace – patří sem podpora obnovy a rozvoje regionů, která zahrnuje třeba pomoc po povodních.

Obsah vznikl ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj České republiky.