Pražská zoo oslavila 95 let. Připomněla své začátky, zvířata ale i povodně

Pražská zoologická zahrada oslavila v pondělí své 95. narozeniny. Slavnost se nesla ve stylu 30. let, návštěvníci přišli v dobových kostýmech, k vidění byla historická vozidla či kameloti s novinami. Zahrada si připomněla také své začátky, první zvířata ale i ničivé povodně.

„Moje babička se jako malá holčička chodila dívat na vlčici Lotu,“ říká návštěvnice trojské zoo Tereza, která sem dnes chodí se svými vnoučaty. Právě Lota totiž byla prvním zvířetem, které vstoupilo na území budoucí pražské zoo. Do Troje ji dovezli v červnu 1931, několik měsíců předtím, než se zahrada 28. září otevřela veřejnosti. Návštěvníci tehdy měli přístup zhruba na osm hektarů.

Zoo nyní slaví 95 let a k jejím nejnovějším chovatelským úspěchům patří pět gepardích mláďat, která se mají tento týden představit návštěvníkům. „Ohlížíme se nejen za skoro stoletím práce našich předchůdců, ale především hledíme do budoucna,“ řekla ředitelka zahrady Lenka Poliaková.

Stromovka, Štvanice či Jelení příkop

Založení zahrady předcházely desítky let debat o tom, kam ji umístit. „Uvažovalo se o Stromovce, Jelením příkopu či Štvanici. Nakonec zvítězila Troja,“ popisuje mluvčí zoo Filip Mašek.

O vznik zahrady usiloval především přírodovědec a ornitolog Jiří Janda, který se stal jejím prvním ředitelem. Při otevření viděli lidé voliéry, rybníky a vlčinec vytesaný do skály. Hlavní vstup, jak jej Pražané znají dnes, byl dokončen až o rok později.

Zahrada se postupně rozrůstala. V roce 1933 se jejím prvním slonem stal sameček Baby ze Srí Lanky.

Za druhé světové války se její rozvoj téměř zastavil, chyběly peníze. Tehdejší zaměstnanci si na provoz přivydělávali představeními se zvířaty, při nichž sami vystupovali jako artisté. Přesto přišel v roce 1942 mimořádný chovatelský úspěch – umělý odchov lední medvědice Ilun, podle zoo první na světě.

Na přelomu 40. a 50. let si návštěvníci oblíbili další lední medvědici. Její sláva nakonec přesáhla brány zoo a dostala se i do názvu oblíbené zmrzliny. „Medvědice Polárka inspirovala název pro polárkový dort,“ říká Mašek.

Další důležitou kapitolou se stali koně Převalského. V roce 1959 byla pražská zoo pověřena vedením jejich mezinárodní plemenné knihy. O více než půl století později instituce zahájila projekt Návrat divokých koní a začala je přepravovat do Mongolska. Koně Převalského byli také jedním z hlavních témat letošní výroční slavnosti.

Pětice roztomilých koťat geparda, velmi ohrožené šelmy, je zázrakem Zoo Praha

Proměňoval se i samotný areál zahrady. V roce 1977 začala návštěvníky vozit sedačková lanovka mezi její dolní a horní částí. „Pamatuju si, jak jsme s tátou poprvé jeli nahoru, byl to neskutečný zážitek,“ vzpomínal návštěvník Marek.

Tragické povodně

Naopak jedním z nejbolestnějších milníků se stal srpen 2002. Povodeň zaplavila spodní část zahrady a život při ní ztratilo 134 zvířat. Jejím symbolem se stal lachtan Gaston, kterého proud odnesl až do Německa. Chytit se jej podařilo, zachránit ale ne a po vyčerpávající cestě uhynul.

„Povodně vzbudily obrovskou vlnu solidarity a podpory a daly nám náboj k nebývalému rozvoji, který ze Zoo Praha učinil jednu z nejrespektovanějších zahrad v Evropě i ve světě,“ dodává Mašek.

Voda se do zoo vrátila také v roce 2013. Zkušenosti se záplavami ovlivnily další výstavbu, nové prostory pro slony a hrochy i gorilí pavilon Rezervace Dja vznikly mimo záplavové území. Otevření Indonéské džungle v roce 2004 zase přineslo prostředí inspirované pralesem jihovýchodní Asie.

K jejím obyvatelům patří orangutani, které Praha chová nepřetržitě od roku 1961. První zdejší mládě, sameček Káma, se narodilo o deset let později.

Na minulost nyní navazuje příběh gepardů. První samec Mignon přišel do Troje z cirkusu v roce 1933. V roce 1972 se v metropoli podařil odchov, který byl prvním v tehdejším Československu a teprve třetím na světě. Naposledy před nynějším úspěchem se zde geparda podařilo odchovat před osmi lety. Nová paterčata se narodila 18. června sedmileté samici Daenerys. Jsou mezi nimi čtyři samci a jedna samice.

Mláďata s matkou přečkala letní lijáky i její zdravotní potíže. Za sebou už mají očkování a odčervení, vedení zoo však upozorňuje, že zatím nejsou plně odchovaná. Návštěvníci by je od tohoto týdne měli vídat ve výběhu vedle Pavilonu šelem a plazů.

Zoo do budoucna plánuje dostavět Arktidu pro lední medvědy a tuleně a upravit prostory pro tygry ussurijské, člunozobce africké a gaviály indické. „To jsou jen některé z projektů, které už běží nebo vbrzku začnou,“ říká Poliaková.