Nový stacionář v Praze se v mžiku naplnil, místa dlouhodobě chybí

Slavnostní otevření nového stacionáře v pražském Opatově (8. září 2026)
Slavnostní otevření nového stacionáře v pražském Opatově (8. září 2026)
Foto: Technologie hlavního města Prahy/Facebook

Jakmile se dozvěděl, že se na Opatově připravuje nový denní stacionář, syna do něj přihlásil. Ján Sokol pro svého potomka Radovana, který má poruchu autistického spektra, potřebuje nepřetržitou péči. Kapacita stacionáře se však rychle naplnila a desítky dalších zájemců na podobnou službu čekají.

„Máme velké štěstí, že je stacionář blízko našeho bydliště. V této lokalitě podobná služba chyběla a dojíždění někam dál by pro nás bylo velmi náročné,“ říká Ján Sokol, otec Radovana.

Nové zařízení organizace Dobromysl je určeno lidem od 15 do 64 let s mentálním a kombinovaným postižením nebo poruchou autistického spektra. Fungovat bude každý všední den od 8 do 17 hodin. Praha za rekonstrukci prostor v prvním patře panelového domu nedaleko stanice metra Opatov zaplatila přibližně 18 milionů korun. Vybavení zajistila organizace Dobromysl.

Naděje pro mladé s postižením i pomoc rodičům. Nový stacionář ale poptávce nestačí

Stacionář nyní využívá deset klientů, postupně by jejich počet měl vzrůst až na dvacet. Nové klienty však pracovníci přijímají pozvolna podle toho, jak náročnou podporu potřebují. „Klienty postupně adaptujeme. Zakládáme si na tom, aby si na nové prostředí dobře zvykli,“ vysvětluje ředitelka organizace Dobromysl Kateřina Dvořáková.

Čas na oddych

Klienti zde mohou během pracovního dne trávit čas mimo domov, rozvíjet samostatnost a sociální dovednosti nebo si nacvičovat běžné domácí činnosti. Do programu přibudou také pravidelné terapie, například muzikoterapie, arteterapie nebo canisterapie. Pro rodiče a další pečující představuje služba možnost chodit do práce, věnovat se ostatním členům rodiny nebo si alespoň na několik hodin odpočinout.

Fakta

Denní stacionář

  • Je to sociální služba pro lidi, kteří potřebují pravidelnou a většinou nepřetržitou podporu druhé osoby.
  • Do zařízení docházejí klienti přes den, na noc se vracejí domů.
  • Ve stacionáři klienti rozvíjejí samostatnost a sociální dovednosti, nacvičují běžné domácí a každodenní činnosti.
  • Klienti se mohou účastnit terapií a společných volnočasových aktivit.
  • Díky této službě mohou ostatní členové rodiny pracovat, věnovat se dalším povinnostem, rodinným příslušníkům nebo si od péče odpočinout.

„Dítě potřebuje mnohdy péči 24 hodin denně, sedm dní v týdnu,“ říká Ján Sokol s tím, že na vznik služby na Opatově čekal dlouhou dobu. V Praze je totiž nedostatek podobných zařízení.

Náročnost péče potvrzuje i Dvořáková. „Nejhorší je, že to nikdy nekončí a člověk si nemůže odpočinout. Ti lidé často ani v noci nespí a celý svůj život musejí přizpůsobit člověku s handicapem,“ popisuje. Kapacity podle poskytovatelů sociálních služeb nestačí. „Přestože jsme otevřeli novou pobočku, její kapacita je už plná a bohužel nejsme schopni uspokojit všechny zájemce. Kdybychom se rozhodli otevřít hned další zařízení někde jinde, zaplnilo by se také,“ říká Dvořáková.

Přesný počet lidí, kteří by podobné zařízení využili, ale vedení magistrátu nezná. „Jeden společný registr žadatelů neexistuje. Z informací od jednotlivých organizací ale víme, že evidují převisy v řádu jednotek až desítek klientů,“ uvádí náměstkyně pražského primátora pro sociální oblast Alexandra Udženija.

Jednotný registr by podle ní pomohl lépe zmapovat skutečnou poptávku a plánovat rozšiřování služeb. „Kapacit je málo jak v denních, tak v týdenních stacionářích. Připravujeme proto otevření dalšího zařízení v Praze 10,“ dodává Udženija.

Služba je sice placená, klienti ale mohou využít příspěvek na péči. „Většina našich klientů má třetí až čtvrtý stupeň příspěvku na péči a pokud naši službu využívají pětkrát v týdnu po celý den, náklady na službu jsou zhruba 60 až 70 procent tohoto příspěvku,“ říká mluvčí organizace Dobromysl Karolína Mandíková.

Dlouhé každodenní dojíždění

Někteří klienti podle Dvořákové dojíždějí z Kladna, Slaného nebo dalších míst v okolí metropole i třicet kilometrů denně. Cesta tak pro jejich rodiny představuje další časovou zátěž. Hodiny, které stráví rozvážením svých blízkých, jim pak chybějí na práci, odpočinek či péči o další členy domácnosti.

Dlouhé čekání na vhodnou sociální službu potvrzuje také mluvčí pražské Diakonie Karolína Tesfaye. Situace se podle ní liší podle typu péče. U odlehčovacích služeb se místa uvolňují častěji, protože je klienti využívají pouze dočasně. Na dlouhodobou pobytovou službu však mohou lidé čekat rok i několik let.

Z chátrajícího domu bude stacionář. Dětskou psychiatrickou nemocnici čeká změna

„Klienti zde zpravidla žijí dlouhodobě, často až do vysokého věku. Místo se proto uvolní většinou až při výrazné změně jejich zdravotního stavu,“ vysvětluje Tesfaye. Právě kvůli velkému zájmu Diakonie na podzim rozšíří kapacity Domova pro osoby se zdravotním postižením v Dolních Počernicích.

O osm nových míst se ucházelo přes osmdesát lidí, většina rodin tak bude muset čekat dál. „Poptávka po dlouhodobých pobytových službách výrazně převyšuje jejich kapacitu,“ uzavírá Tesfaye.

Právě hrajeme Právě vysíláme

Dopoledne s dobrým Korcem

09.00-12.00
Přehrát rádio Pozastavit rádio

JIŘÍ KORN & LUCIE BÍLÁ

BYL BY HŘÍCH

Následuje 12.00-15.00
Avatar

Impulsy Honzy Benešovského