Metropole energeticky využije až 95 procent odpadu, říká ředitel Pražských služeb

Pražské služby uzavřely rok 2025 se ziskem po zdanění 342 milionů korun a jejich tržby dosáhly 4,668 miliardy. Generální ředitel Patrik Roman v rozhovoru pro iDNES.cz vysvětluje proměnu firmy, význam Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) Malešice i odměňování managementu. Reaguje také na kritiku a politický tlak před komunálními volbami.

Do vedení Pražských služeb jste nastoupil v roce 2004. Generálním ředitelem jste od roku 2005. Jak moc se společnost za tu dobu změnila?
Změnila se zásadně. V roce 2004 měla firma tržby 1,6 miliardy korun a zisk po zdanění necelých 39 milionů. V roce 2025 už byly tržby 4,7 miliardy a zisk po zdanění více než 342 milionů, zisk jsme tedy téměř zdevítinásobili. Provozní cash flow vzrostlo z 89 milionů na více než 1,1 miliardy korun. To ale nejsou jen čísla. Vybudovali jsme moderní firmu, která umí odpad nejen svézt, ale také vytřídit, energeticky využít a vrátit jeho hodnotu Praze.

V jakém stavu tehdy Pražské služby byly? Co je nejvíce trápilo?
Firma měla rozhodně na čem stavět. Pražské služby nikdy za dobu své existence neskončily ve ztrátě. Potřebovaly ale dlouhodobý plán, investiční disciplínu a modernizaci. ZEVO Malešice, vozový park i zázemí firmy vyžadovaly velké investice. Naším úkolem bylo přestat řešit jen dnešní směnu a začít připravovat firmu na další desítky let.

Popeláři v nejistotě. Nová smlouva na svoz odpadu je nechrání před inflací

Co pro vás bylo při nástupu nejtěžší? Co jste se musel naučit profesně i lidsky?
Nejtěžší bylo získat důvěru lidí, kteří znali provoz lépe než já. Ve třiceti můžete mít energii a nápady, ale firmu tohoto typu neřídíte od stolu. Musel jsem se naučit naslouchat našim zaměstnancům. Ano, musel jsem pochopit co mi říká řidič, technik, pracovník ZEVO, manažer, ale i popelář. Když člověk naslouchá provozu a zároveň drží směr, může firmu skutečně posunout.

Při nástupu vám bylo třicet let. Co byste dnes řešil jinak?
Dnes bych některé změny vysvětloval déle a trpělivěji. Jako mladý manažer chcete mít všechno rychle. Časem pochopíte, že u velké firmy není nejdůležitější rychlost jednoho rozhodnutí, ale schopnost získat pro změnu lidi a dotáhnout ji. V jednom jsem se ale nezměnil. Pořád věřím v jasné cíle, osobní odpovědnost a měřitelné výsledky.

Jak byste dnes popsal ekonomickou kondici Pražských služeb?
Pražské služby jsou zdravá a stabilní společnost. V roce 2025 jsme dosáhli zisku před zdaněním 434 milionů korun a zisku po zdanění 342 milionů. Tržby činily 4,668 miliardy korun. Firma má silné cash flow, včas hradí své závazky a plní ukazatele stanovené bankami. Běžný provoz nestojí na provozní dotaci. Musíme si na něj vydělat poskytovanými službami a vlastními obchodními aktivitami.

Stop pirátské tyranii, skandovali popeláři. S kritikou radní Komrskové ale neuspěli

Které ukazatele nejlépe vypovídají o tom, zda firma hospodaří dobře?
Samotný zisk nestačí. Dívám se na cash flow, hodnotu majetku, schopnost splácet závazky a na to, zda firma dokáže investovat. Od roku 2004 se zisk po zdanění zvýšil téměř devětkrát, a to z necelých 39 milionů na 342 milionů korun a hodnota majetku vzrostla téměř trojnásobně.

V roce 2004 měla firma majetek v hodnotě 3,5 miliardy a v roce 2025 přesáhla hodnota majetku 9,1 miliardy korun. Do klíčových rozvojových projektů jsme investovali přes 4,6 miliardy korun, z toho více než 1,6 miliardy z vlastních zisků. To je podle mě nejlepší důkaz zdravého hospodaření.

Jak se v posledních letech vyvíjely náklady společnosti a co je ovlivňuje nejvíce?
Náklady rostou, stejně jako rostou ceny v celé ekonomice. V roce 2021 činily 3,7 miliardy korun, v roce 2025 už 4,4 miliardy. Největší vliv má práce. Osobní náklady představují přibližně 40 procent všech nákladů. Firma navíc roste, dělá více práce, potřebuje více lidí a techniky.

Do jaké míry se do hospodaření promítly vyšší ceny energií, pohonných hmot a práce?
Největší položkou jsou mzdy, nikoli nafta nebo elektřina. Energie a pohonné hmoty dohromady tvoří zhruba čtyři procenta celkových nákladů. Jejich výkyv ale samozřejmě cítíme. U velkých smluv navíc neumíme růst nákladů promítnout do cen ze dne na den. Na druhou stranu jsme výrobci energie. Když rostla cena elektřiny, zvýšily se také výnosy ZEVO Malešice. I to ukazuje, proč je důležité mít více zdrojů příjmů a správně řídit rizika.

Jakou ekonomickou roli dnes v systému Pražských služeb hraje ZEVO Malešice?
Zásadní, ale tady je potřeba vrátit se zpět a připomenout správné manažerské rozhodnutí vybudovat kogenerační jednotku, díky které je možno od roku 2010 z odpadu vyrábět i elektrickou energii a diverzifikovat příjmy prodejem energií na volném trhu.

V roce 2025 ZEVO Malešice energeticky využilo téměř 389 tisíc tun odpadu a vytvořilo tržby přibližně 991 milionů korun. To byla asi pětina všech tržeb Pražských služeb. Většina provozních nákladů ZEVO Malešice je kryta cenou za energetické využití odpadu. Prodej elektřiny, tepla a vytříděných kovů pak pomáhá vylepšovat hospodářský výsledek.

Piráti tlačili na dozorčí radu Pražských služeb. Členové odmítli účast na jednání

Jak velká část odpadu se dá dále energeticky nebo materiálově využít?
Energeticky se využije až 95 % komunálního odpadu v Praze. Snažíme se, aby nic nepřišlo na zmar. Po procesu využití odpadu pro výrobu energie z jeho objemu zůstane přibližně 22,5 %, z čehož většinu tvoří škvára. Právě nyní rozjíždíme projekt FENIX, který škváru sofistikovaně upraví do podoby, která umožní její bezproblémové využití ve stavebnictví a lepší výtěžnost železného šrotu a dalších kovů, které odpad obsahuje.

Jaký ekonomický význam má výroba energie z odpadu pro Prahu?
Jednou technologií řešíme dva problémy. Praha potřebuje bezpečně zpracovat odpad a zároveň potřebuje energii. V roce 2025 jsme vyrobili přibližně 85 tisíc megawatthodin elektřiny a 850 tisíc gigajoulů tepla. To odpovídá spotřebě až 30 tisíc domácností. Z odpadu, který by jinak byl jen nákladem, vzniká světlo, teplo a další ekonomická hodnota pro město.

Co se za posledních deset let na čistotě Prahy a nakládání s odpady změnilo nejvíce?
Změnila se celá filozofie. Odpad už není něco, co jen odvezete a někam uložíte. Je to zdroj materiálů a energie. Praha výrazně rozšířila třídění, zavedla sběr bioodpadu, textilu i multikomoditní sběr a více využívá sběrné dvory a Reuse pointy. Směsný komunální odpad už prakticky nekončí na skládce. Končí v ZEVO Malešice, kde z něj vzniká energie.

Většina lidí si představí, že Pražské služby jen odvážejí odpad. Co všechno pro Prahu děláte?
Svážíme směsný i tříděný odpad, bioodpad, objemný a nebezpečný odpad. Provozujeme deset sběrných dvorů, Reuse pointy, třídicí provozy a ZEVO Malešice. Uklízíme a udržujeme ulice, chodníky a komunikace, staráme se o zimní i letní údržbu, zeleň a dopravní značení. Jednoduše řečeno: aby byla Praha čistá, bezpečná a aby se s jejím odpadem nakládalo rozumně.

Na jaký projekt jste za ty roky nejvíce hrdý?
Nejvíc jsem hrdý na tým, který ty projekty dokázal uskutečnit. Pokud mám vybrat jeden, je to GOLEM, tedy kompletní obnova čtyř linek ZEVO Malešice, a navíc unikátně za plného provozu. Investice přesáhla 2,8 miliardy korun. Zvýšili jsme kapacitu přibližně na 400 tisíc tun ročně, dramaticky snížili emise a zajistili Praze moderní zařízení na desítky let. Důležité bylo i dřívější úspěšné dokončení projektu kogenerace. Právě díky ní dnes z odpadu vyrábíme nejen teplo, ale i elektřinu.

Pražské služby jsou kritizovány za výši odměn vedení. Proč jsou tak vysoké?
Odměňování si vedení neurčuje samo. Současný systém schválila dozorčí rada v roce 2024. Vycházela přitom ze dvou nezávislých srovnávacích studií společností Korn Ferry a BD Advisory, které porovnávaly obdobné manažerské pozice ve veřejném i soukromém sektoru. Nastavené odměny jsou pod úrovní, kterou tyto analýzy ukázaly.

Systém odměňování je nastaven motivačně a současně zohledňuje značnou míru odpovědnosti spojenou s řízením společnosti takového rozsahu a významu. Nejedná se však o automaticky zaručený nárok. Přiznání příslušné složky je vždy podmíněno splněním předem stanovených náročných kritérií a dosažením požadovaných výsledků.

Předseda dozorčí rady Pražských služeb porušil mlčenlivost, ukázal posudek

Proč jste podali žalobu proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů ohledně zveřejnění odměn dalších ředitelů? Nebylo by jednodušší informace poskytnout?
Údaje o odměňování členů představenstva jsme poskytli, protože tam je zákonná úprava jednoznačná. U dalších zaměstnanců se střetává právo veřejnosti na informace s jejich právem na soukromí a ochranu osobních údajů. Máme na tuto hranici jiný právní názor než úřad, a proto jsme požádali správní soud o přezkum. To není obstrukce. Je to standardní právní cesta. Rozhodnutí soudu budeme samozřejmě respektovat.

Když se podívám na novinové titulky v hlavním městě za poslední rok, Pražské služby byly téměř tak skloňované jako pražský dopravní podnik. K vašim nejvýraznějším kritikům patří náměstkyně primátora Jana Komrsková. Čím to?
Nemohu mluvit za paní náměstkyni ani hodnotit její motivy. Kontrola městské firmy je v pořádku. Veškeré vznesené pochybnosti jsme opakovaně a transparentně vysvětlili a naše závěry doložili odbornými posudky, právními stanovisky i závěry auditorských společností. Mrzí mě proto, že navzdory těmto podkladům a jednoznačným odborným závěrům, pochybnosti nadále přetrvávají a je neoprávněně zpochybňována velmi dobrá kondice společnosti i její prokazatelné výsledky.

Vadí mi, když práce tisíců našich zaměstnanců je namísto jejich docenění dehonestována. Já se proto držím faktů: firma je zisková, investuje, plní své závazky a více než 85 % Pražanů je s našimi službami spokojeno. To mě těší hlavně kvůli kolegyním a kolegům v terénu. Dělají tvrdou a nezastupitelnou práci za každého počasí. Výsledek patří především jim.

Popeláři v Praze jsou připraveni stávkovat. Vybrali místa, kam pro odpadky nevyjedou

Jana Komrsková mluví o unesené firmě a usiluje o změnu jejího vedení. Co na to říkáte?
Takové označení zásadně odmítám. Pražské služby mají valnou hromadu zastupující akcionáře, dozorčí radu, představenstvo a podléhají kontrolám i pravidlům pro veřejné zakázky. Vedení se musí ze svých rozhodnutí zodpovídat a také se zodpovídá. Pokud je kritika oprávněná a podložená fakty, tak ji samozřejmě beru. Předem vyslovený rozsudek ale není kontrola. Je to politické hodnocení, do kterého firmu nechci zatahovat.

Jak byste popsal svůj vztah s paní náměstkyní?
Hodnotil bych ho jako pracovní. Paní náměstkyně zastupuje město a má právo požadovat informace a kontrolu. Já mám povinnost je v zákonném rozsahu poskytovat a obhajovat rozhodnutí vedení před dozorčí radou. Potřebujeme spolu jednat věcně, férově a podle stejných pravidel.

Myslíte, že současný tlak souvisí s komunálními volbami?
Nebudu spekulovat o motivech politiků. Načasování si každý může vyhodnotit sám. Pražské služby ale nejsou součástí volební kampaně a nechci, aby se jejími rukojmími stali naši zaměstnanci. Politici se zodpovídají voličům. Já se zodpovídám orgánům společnosti a odpovídám za to, aby firma každý den fungovala.

Přemýšlel jste kvůli opakovanému tlaku o odchodu?
Jsem přesvědčen, že o úspěšnosti či neúspěšnosti manažera by měly rozhodovat výsledky, a nikoliv články v médiích či politický tlak. Právo vybrat si ředitele společnosti má samozřejmě příslušný akcionář, a to jsem vždy respektoval.