Opravili jsme tisíce prken, strop malovali poslepu, říká šéf obnovy Průmyslového paláce

Vizuálně návrat k roku 1891, ale technicky odpovídající standardům moderní doby. Právě takový je podle vedoucího rekonstrukce Davida Čecha znovuotevřený Průmyslový palác. V rozhovoru pro iDNES.cz prozradil, co vše se změnilo a jaké technické vymoženosti nově prostor skrývá. Řekl také, co bylo největší výzvou, proč se rekonstrukce protáhla a zda je nyní budova chráněná před požárem.

„Nejsložitější byla kombinace spousty požadavků. V jedné chvíli jsme museli pracovat na obnově střechy, pod tím jsme měli postavené velké lešení a pod ním výkopy a různé kanály,“ uvedl na otázku Čech, který působí jako vedoucí projektu ve společnosti Metrostav.

Po rekonstrukci za miliardy ožívá Průmyslový palác. Zcela nové je levé křídlo zničené požárem

Palác z roku 1891 podle něj prošel kompletní rekonstrukcí, jakou doposud budova nezažila.

„Dnes je objekt v té podobě, jak vypadal před 130 lety. V původních barvách jsou třeba štukové prvky,“ popsal. Střední hala byla postavená v době vzniku jako trvalá stavba, křídla byla oproti tomu provizorní.

OBRAZEM: Průmyslový palác postavili za deset měsíců, v roce 2008 vyhořel

Právě na hale se vždy propsala změna režimu.

První zásah přišel za první republiky, kdy byla z budovy odstraněna třeba socha císaře Franze Josefa.

„Za okupace zmizela výzdoba v hlavním průčelí, na které byly například erby patřící donátorům výstavby. V roce 1949 zmizela koruna, která byla nahrazena pěticípou hvězdou a v 90. letech došlo k přemalovaní,“ popisuje plejádu změn Čech.

Při rekonstrukci architekti hlavní znak ve středu budovy obnovili, a přidali sem svatováclavskou korunu.

Požadavkem památkářů také bylo, aby obě křídla stárla stejně, čemuž se stavba musela přizpůsobit. A ačkoli postranní části budovy vypadají zvenčí stejně, rozdíly jsou patrné při vstupu do interiéru.

„V obnoveném pravém křídle byla po rekonstrukci zachována vestavba z 50. let,“ popsal Čech. Naopak v levém křídle je při pohledu na strop viditelná ocelová konstrukce a krokve.

Enormní zájem vyprodal prohlídky Průmyslového paláce. Budou další, ale dražší

Stavba se podle Čecha zpozdila zejména kvůli třem zásadním komplikacím.

„Nejprve bych vypíchl samotné založení objektu levého křídla. Následně komplikace s malovaným stropem ve střední hale. Původně se nepočítalo s tím, že se bude demontovat a my jsme museli najít technologii, jak zinventarizovat jednotlivá prkna, kterých, jestli se nepletu, jsou až dva tisíce. Následně jsme je po jejich obnově skládali svrchu a kresbu pod nimi jsme neviděli. Ale podařilo se,“ popsal Čech nastalá příkoří.

V havarijním stavu byla i hodinová věž, kterou bylo taktéž nutné při nároční operaci sejmout a rekonstruovat.

Další problémy stavitelům přichystalo i pravé křídlo budovy, zejména tamní dřevěný podhled a obnova střechy. Právě dřevěný strop, který je na střeše zavěšen, se musel při obnově postupně celý odebrat. „Uvnitř objektu byla v rámci rekonstrukce vykopaná také až šestimetrová jáma,“ popsal.

Plameny už by budovu dostihnout neměly

I proto, že byl podle Čecha v roce 2008 dřevěný strop hlavním důvodem ničivého požáru, nabízela se otázka, zda je nyní Průmyslový palác proti podobné tragédii vybaven.

„To se nedá srovnat, je to jako srovnání dvou století,“ míní vedoucí projektu. „V tuto chvílí máme objekt střežen lineárními čidly a laserovými paprsky, které detekují kouř. Je zde nízkotlaká i vysokotlaká vodní mlha, jež prostor začne v případě požáru zkrápět,“ přiblížil.

Hala má v současnosti tři kouřové sekce a odvětrávat je možné světlíky a únikovými portály. Světlíky poslouží také v letních večerech k ochlazení budovy, protože umožní přirozenou cirkulaci vzduchu, která navíc vyjde na nulové náklady. Samozřejmostí je ale i klimatizace.

OBRAZEM: Průmyslový palác postavili za deset měsíců, v roce 2008 vyhořel

„Světlíky se automaticky v případě velkého deště či větru zavřou,“ říká k jejich další funkci Čech. Prostor je vybavený také baldachýny, které se naopak samy zatáhnou při velkém slunci.

Mezi další novinky patří také zateplená fasáda, podlahové topení a v podlaze nechybí ani instalační žlaby, které při koncertech či jiných akcích šikovně skryjí kabely a povrch zůstane nenarušen.

Zcela nový je také podzemní suterén, jenž se nachází pod levým křídlem paláce. Do něj vedou eskalátory nebo venkovní schodiště. Suterén má velkoprostorové šatny, nové sociální zázemí i gastro zázemí s kompletně vybavenou kuchyní.

V podzemí se dále nacházejí datové rozvodny, požární systémy, nádrže na vodu s objemem 300 kubíků vody, nejrůznější strojovny a velkoprostorové garáže, do nichž se pohodlně vejdou také zásobovací kamiony.

Pro Davida Čecha nebyl Průmyslový palác první prací v historickém prostoru. „Podílel jsem se na obnově Národního muzea, což jsou za mě, nepočítám-li Pražský hrad, dvě takové nejdominantnější části Prahy. A jsem rád, že jsem zde měl možnost zde pracovat,“ dodává s pokorou.

Provozní kapacita je 3,5 tisíce lidí. Teoreticky by prostor dokázal pojmout až 5 000 návštěvníků.

Čech také s humorem připustil, že by se objekt dal využít i ke konání sportovních akcí a žertem nadhodil pingpongové turnaje. „Je to však na kreativitě Výstaviště,“ uzavřel.