Pražští lesníci ulovili loni dvojnásobný počet kanců. Přemnožené jsou i nutrie

Na první pohled roztomilá a často kontaktní zvířátka, ve skutečnosti ale představují zdravotní riziko. Populaci nutrie říční se na území metropole nebývale daří a je nutné ji snižovat odchytem u vodních toků. Okrajové části Prahy zase obývají divoká prasata, která čas od času zavítají do zástavby. Zkušenosti s divoce žijícími zvířaty mají i v okolí Prahy.

Pravidelné naháňky pořádají na černou zvěř třeba v Mníšku pod Brdy. Podobně je tomu s nutriemi, v kraji i hlavním městě. V Praze na snížení populace hlodavců pracují odborníci městských lesů.

Nutrie nově chytají na Šeberáku

Až do konce srpna potrvá projekt redukce nutrie říční podpořený z operačního programu ministerstva životního prostředí. Pražští lesníci nicméně odchyty provádějí opakovaně už více než dekádu. „Občas zasahujeme také na vltavských ostrovech, nicméně se soustředíme spíše na menší toky, jako je například Botič,“ říká mluvčí Lesů hlavního města Prahy (LHMP) Petra Fišerová s tím, že obyvatele nabádají, aby zvířata nekrmili a nepřibližovali se k nim. Důvodů je hned několik.

Cedule se zákazem krmení nestačí. Invazi potkanů a nutrií krotí jedy, pasti i lovci

Nutrie říční je u nás nepůvodní neboli invazivní druh, který narušuje břehy vodních toků a vytlačuje ostatní vodní živočichy. Navíc mohou přenášet infekce, jako je salmonelóza či krysí žloutenka.

Dospělý jedinec dosahuje váhy až devět kilogramů a na délku může mít i přes půl metru. Jejich čelisti jsou vybavené dlouhými a ostrými zuby. Nutrie nemá v Česku přirozené nepřátele, tudíž se rychle množí. Jak připomíná Petra Fišerová, růstu populace navíc nahrávají teplejší zimy.

20 fotografií

Ze stovek kusů za několik let počet nutrií v Praze narostl až na tisíce. „V roce 2025 jsme populaci nutrií redukovali na 15 lokalitách, kde zasahujeme opakovaně. Nově jsme zasahovali u rybníka Šeberák,“ upozorňuje vedení LHMP ve výroční zprávě za uplynulou sezonu.

Do problémů s nekontrolovatelným množením nutrií říčních se dostali třeba v Králově Dvoře. Vedení města v sousedství Berouna rovněž varovalo obyvatele a návštěvníky před jejich krmením.

Nutrie tam obývají zejména pobřeží říčky Litavky. „Žije jich tam několik desítek, neradi bychom přistupovali k nějakému drastickému hubení. Jde nám o to, aby se dál nemnožily,“ uvedl královodvorský místostarosta Jan Šilhavý (za Nezávislí Králův Dvůr). Břehy Litavky jsou podle jeho slov důležitou součástí protipovodňové ochrany. Z menších měst pak zdánlivě neškodného tvora známého též jako vodní krysa monitorují v Sedlčanech.

Válka s nutriemi. Roztomilí hlodavci byli atrakcí, teď obtěžují celé město

Nedaleko Příbrami u Vokačovského rybníka dokonce obyvatelé mluví o ojedinělé agresi nutrií. Terčem se stal pes, který tam byl s majitelem na procházce. Lidé by se tak měli od hlodavců držet dál, přestože primárně nejde o agresivní zvířata. Podobný případ už zaznamenali v Mladé Boleslavi. Situaci, stejně jako v Praze, řešili odchytem. „Nutrie jsme převezli do průmyslového chovu v 77 Odoleně Vodě,“ řekla mluvčí mladoboleslavského magistrátu Šárka Charousková.

V Praze zase část odchycených hlodavců předáva do zookoutků, kde mohou posloužit k výuce.

Divočáci u zahrádek

„Upozorňujeme veřejnost, aby se nepohybovala v neděli dopoledne kolem rybníku Sýkorník a pod silnicí z Čisovic do Mníšku,“ varovali loni v říjnu prostřednictvím webu a dalších kanálů obyvatele Mníšecka před jedním z plánovaných odstřelů černé zvěře.

Právě v městečku vzdáleném jen zhruba deset minut jízdy autem od hranic Prahy čelí nechtěným výletům divočáků do ulic řadu let. Výjimkou nejsou rozryté zahrádky na periferii, ale ani prasečí skupinka v městské zástavbě. Problémy souvisejí s přemnožením divočáků. Zásah okolních mysliveckých sdružení je tak nezbytný a myslivci jej opakují několikrát do roka.

Obec nedaleko Ostravy trápí nutrie, myslivci hlodavce odchytávají do pastí

Takzvaná černá stejně tak navštěvuje okrajové části metropole. „V loňském roce jsme intenzivně řešili výskyt divokých prasat v Motole, v zahrádkářské kolonii Hercovka v Praze 8 nebo v areálu našeho Zahradnictví Ďáblice. Odchytili či odlovili jsme 77 kusů zvěře, zatímco v roce 2024 to bylo 39,“ představují bilanci zástupci pražských lesů. Ti mají na starost snižování počtu zvěře na nehonebních pozemcích.

Protože se tato zvěř často vyskytuje i v obydlených částech města nebo v oblastech využívaných k rekreaci, snaží se lesníci zajistit bezpečnost obyvatel a návštěvníků. Honitby pak mají na starost jednotlivá myslivecká sdružení a spolky.