Nejlepší kámoš dětí je AI. Poradí se s ní dřív než s rodičem, ukázal průzkum

Více než polovina pražských žáků nemá ve škole dospělého, kterému by natolik důvěřovala, aby se mu v případě potíží svěřila. Pomoc při psychických potížích děti čím dál víc hledají u umělé inteligence (AI) ve svých mobilech.

Vyplynulo to z dat průzkumu Centra sociálních služeb Praha (CSSP), kterého se zúčastnilo téměř 11 tisíc pražských školáků.

„Za deset let, po které průzkumy pravidelně děláme, nám výsledky ukazují, že problémy dětí časem nezmizely, jen mění svou podobu,“ konstatovala Alexandra Udženija (ODS), náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví. Z kouření cigaret a pití alkoholu děti přešly k takzvanému „wapování“ a kratomu.

Problémem zůstává závislost na sociálních sítích a nově se přidalo riziko nekompetentních rad od AI.

Raději se zeptají „robota“

Otázky na AI se v testování objevily letos poprvé a hned 24 procent žáků potvrdilo, že se s ní radí o svých problémech raději, než aby se obrátili na člověka. Fenomén nadužívání této technologie je nový a odborníci se teprve učí problematické aspekty pojmenovat a reagovat na ně.

Pro školáky od zhruba 11 let je podle výzkumu AI už přirozená součást života, používá ji 90 procent z nich. „Je to dostupné zadarmo, jednoduché, můžou si s tím povídat,“ vysvětlil atraktivitu nástroje vedoucí výzkumu z CSSP Roman Petrenko.

Osm procent pražských žáků ale vykazuje rizikové užívání, které má dvě podoby. „Dítě se AI ptá, co má dneska dělat, protože je líné si to samo vymyslet, zříkává se tedy odpovědnosti za vlastní volbu. Závažnější je nahrazování mezilidských vztahů, kdy žáci nemají pocit, že jim někdo rozumí, tak si z AI dělají psychologa, vrbu, kamaráda,“ uvedl Petrenko.

Z testování různých aplikací s AI vyplývá, že i když většinou dobře doporučí, aby se žák například při šikaně poradil s dospělým, může docházet i k chybám, které mohou být velmi riskantní.

Kvůli hraní vynechají kroužek

Rostoucím problémem je obecně nadužívání digitálních technologií.

„Zejména nadměrné hraní digitálních her a používání sociálních sítí. Žáci častěji přiznávají, že se kvůli pobytu v online světě nestačili připravit do školy nebo vynechali zájmový kroužek. Pozornost dětí významně narušují krátká videa, zvlášť když je sledují i cestou do školy nebo o přestávkách. Má to velký dopad na soustředění při vyučování,“ upozornil Petrenko.

Čísla ukázala i dobrou zprávu – polovina pražských dětí má dobrý nebo velmi dobrý wellbeing, tedy psychickou pohodu, což je nejvíce za celé desetiletí. Naopak podíl dětí udávajících nízký wellbeing je za celou dobu testování nejnižší.

„Není to ale důvod přestat duševní stav dětí sledovat. Mluvíme o každém pátém dítěti, které potřebuje pomoc,“ upozornila Udženija.

Bezmála 20 procent žáků, kteří uvedli velmi nízký wellbeing, jsou podle odborníků hluboko v duševní nepohodě a nedovedou si už pomoci sami. „Potřebují podporu, přenastavit nějaké vzorce, řešit problémy se spánkem nebo se stravováním,“ popsal Petrenko. Pro tyto děti nabízí okamžitou pomoc například příspěvková organizace hl. m. Prahy Zahrada pro duši.

Učitelé jsou pod tlakem

Letos poprvé se výzkum rozšířil také na zjišťování wellbeingu pedagogů, a to pilotně v šesti školách Prahy 9, kam chodí 25 procent cizinců. Třetina učitelů označila svou životní pohodu za nižší a rovněž třetina uvedla, že zažívá stres kvůli problematické komunikaci s rodiči svých žáků.

„Učitel se kromě svých povinností musí vypořádat také se specifickou skladbou třídního kolektivu, kde má zastoupený vysoký podíl dětí bez znalosti češtiny, uprchlíků, které musí přijmout, nebo inkludovaných dětí. Struktura třídního kolektivu se natolik změnila, že tlak na učitele může často směřovat k vyhoření, pokud s tím zřizovatel v rámci své kompetence neumí bojovat,“ pojmenoval problém pražských učitelů Tomáš Portlík (ODS), starosta Prahy 9, kde průzkum probíhal.

Na duševní zdraví testovaných učitelů se dále zaměří program Zahrady pro duši. „Sestavili jsme pro ně speciální vzdělávací program, abychom jim pomohli orientovat se v oblasti péče o duševní zdraví, naučili je zlepšit komunikaci s rodiči a podniknout kroky ke zlepšení duševní pohody, “ přiblížila ředitelka organizace Markéta Školoudová.