Lidé na Kladensku se bojí zamořené vody ze šachty. Katastrofa ale nehrozí

Když se v roce 2002 zastavila těžba na šachtě Schoeller a kladenské doly definitivně utichly, začal se hluboko pod nohama zdejších obyvatel psát nový, ale už tichý příběh. O stoupající vodě, která zaplňuje kilometry opuštěných šachet.

Sociální sítě v posledních týdnech zaplavily katastrofické scénáře o kontaminované podzemní síle, která se co nevidět vyplaví na povrch. Podrobná data a dlouhodobé monitoringy ale mluví jasně. Ekologická katastrofa Kladensku nehrozí.

Potvrzuje to vedoucí odboru životního prostředí kladenského magistrátu Radovan Víta. „V souvislosti se šířícími se fámami nám teď volají vyděšení lidé, kteří mají ze zamořených podzemních vod obavy. Ty ale nejsou opodstatněné. Důlní vody jsou stále hluboko pod povrchem,“ řekl MF DNES Víta.

Provedeno je už osmnáct vrtů

Po ukončení těžby byla zpracována studie, na jejímž základě vydal v lednu 2003 Obvodní báňský úřad v Kladně povolení k ukončení čerpání důlních vod a postupnému zatápění vyrubaných prostor.

S tím souvisela i povinnost monitoringu těchto vod. Tento úkol připadl Palivovému kombinátu Ústí nad Labem, následně státnímu podniku Diamo, do něhož byl v rámci své reorganizace kombinát začleněn. Jeho specialisté letos na jaře dokončili práce na už jedenáctém hydrogeologickém monitorovacím vrtu v okolí Kladna.

„Je umístěn v areálu Hornického skanzenu Mayrau ve Vinařicích,“ informoval podnik. Dalších sedm průzkumných hlubinných vrtů nechalo provést město Kladno na svých pozemcích v areálu bývalých hutí Poldi, a to v reakci na zpracovanou analýzu možných rizik starých ekologických zátěží.

U dvou z nich byla skutečně prokázána kontaminace podzemních vod z bývalých provozů koksoven a oceláren, ale bezmála sto metrů pod úrovní terénu. Nehrozí tak, že by tato voda zasáhla do jen několik metrů hlubokých studní na zahradách rodinných domů v Kladně a okolí. Uvedené území v Poldi už bylo sanováno.

V návaznosti byly Diamem provedeny další vrty východně od Kladna v okolí Libušína a Tuchlovic, kde podzemní voda vystoupala výše než v bývalé Poldi. Žádná kontaminace v nich ale zaznamenána nebyla.

Voda asi prorazí ve Vrapicích

Diamo má zpracované odhady, kdy a kde se důlní vody po naplnění vyrubaného podzemí dostanou na zemský povrch.

„K přelivu do Dřetovického potoka dojde s největší pravděpodobností v místech bývalé štoly Prokop (v městské části Dubí, pozn. red. ), nelze však vyloučit výtok ze štol Bohumír a Amálie ve Vrapicích (jedná se o shodu jmen s bývalým dolem Amálie v centru města, pozn. red.).

Stane se tak zřejmě v roce 2032. Množství vytékající vody je odhadnuto na 30 až 50 litrů za sekundu. Výstavba nové čistírny vod zde bude nevyhnutelná. Nedojde k výtoku do Týneckého potoka protékajícího kolem přírodního parku Čabárna a dále do Brandýsku a Zákolan,“ konstatuje Diamo.

Víta také považuje vybudování čističky za nutnost.

„Podzemní vody určitě nebudou křišťálově čisté, proto je potřeba ji před potokem postavit. Na hledání vhodných pozemků pro ni s podnikem spolupracujeme. Ukazuje se však, že vody stoupají k povrchu výrazně pomaleji, než se čekalo. Už teď je jejich proniknutí ven o několik let zpožděno,“ uvedl k tomu Radovan Víta.

Voda z podzemí pitná nebude

O využití důlních vod jako dalšího, alternativního zdroje před časem uvažovaly i Vodárny Kladno-Mělník (VKM). Vrty a odvádění těchto vod do ne zcela naplněné nádrže Klíčava, pod níž stojí moderní úpravna, se ale ukázaly jako ekonomicky nerentabilní. A to také v souvislosti s možným zasažením těchto vod nežádoucími látkami, jejichž odstranění by bylo velmi drahé.

To potvrzují i data podniku Diamo: „Chemické složení podle posledních provedených rozborů z loňského září odpovídá typickému složení důlních vod v jiných lokalitách. V monitorovacích vrtech byly zaznamenány vyšší koncentrace síranů, v některých i železa a manganu. Důlní voda proto není vhodná k úpravě na pitnou. Za současných technologií je její úprava z finančních důvodů nereálná.“