Mezi Letnou a Holešovicemi vznikne nová čtvrť, její osou bude parkový pás

Klíčová dohoda s developery o podobě proměny oblasti Bubny–Zátory v hrubých rysech může být hotová o prázdninách, dolaďovat se bude po volbách. Jde o zásadní krok směrem k výstavbě nové obytné zóny mezi Vltavskou s plánovanou Vltavskou filharmonií a Nádražím Holešovice pro více než 20 tisíc obyvatel. Územní studii Holešovice-Bubny – Zátory II představilo v pondělí vedení Prahy a architekti, kteří ji zpracovali.

Mimořádné věci se budou dít na někdejších drážních pozemcích mezi Holešovicemi a Letnou. „Nevytváříme novou čtvrť. Půjde o setkání Holešovic a Letné, dlouho rozdělených železnicí. Aby je šlo organicky propojit i velikostí a výškou bloků, půjde o klasické město. Zeleň je zde stejně důležitá jako výstavba,“ vysvětlil architekt Petr Pelčák, jeden z tvůrců územní studie.

Význačnou roli má v záměru zelená páteř o šesti hektarech. Centrální park odděluje obytnou zástavbu od železnice, provázaný je se zelení okolo Výstaviště a Stromovky.

„Park je zde nejen jako veřejný prostor, je důležitý také pro městské klima,“ dodal architekt Ivan Reimann, další z tvůrců zmiňovaného dokumentu. Zpracování podrobné územní studie hlavní město architektům zadalo před osmi lety.

„Jde o důležitou fázi pro Bubny, předposlední krok k dokončení plánovací smlouvy. Jsou podle nového metropolitního plánu podmínkou výstavby, podobně jako v případě Nákladového nádraží Žižkov,“ sdělil Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro územní rozvoj.

Plánovací smlouvy hlavní město bude uzavírat se soukromými investory. To představuje finální krok k otevření výstavby v celé oblasti. Město od developerů naopak získává tzv. kontribuce, jde o význačné příspěvky na výstavbu veřejné infrastruktury.

Mimořádné připomínky

Parcely v této lokalitě dříve vlastnila společnost CPI Property Group. Ta prodala polovinu podílu skupině J&T a později koupila i zbylý podíl. Zda půjde o komplikaci, není nyní zcela jasné.

„Je proto i v rukou jednotlivých vlastníků, jak moc podpoří to dohodnuté řešení, nebo zda přijdou s další sérií dílčích požadavků, které bude potřeba dále dojednávat,“ uvedl Filip Foglar, ředitel magistrátního odboru územního rozvoje.

Bubny čeká proměna. V nové čtvrti vznikne deset tisíc bytů

Připomínkovat studii je možné do 13. července. K dispozici je na webu. „Jde o jakýsi upgrade studie. Odehrává se i nad rámec našich povinností,“ řekl Foglar. Samotná studie je podle něj extrémně pečlivě vypracována. Územní studie představuje aktualizací dřívější verze, schválené v roce 2020.

Magistrát ji upravil na základě jednání s vlastníky pozemků či radnicí Prahy 7.

14 fotografií

Nová čtvrť Bubny-Zátory má sloužit coby domov pro 22 500 obyvatel v 10 tisícovkách bytů. Tato lokalita se může pochlubit mimořádně kvalitním dopravním spojením, v oblasti slouží od loňska také nová železniční stanice Bubny a zastávka Výstaviště.

Hlavní rezidenční část bude v jižní polovině území s výškovou hladinou přibližně šesti až osmi podlaží. Podobný počet podlaží mají například části Smíchova nebo Vinohrad z počátku 20. století.

„Podobně chceme rozpracovat další lokality,“ vysvětlil Petr Hlaváček. S výstavbou desítek tisíc nových bytů v brownfieldech počítá také nedávno schválený metropolitní plán.

Filharmonie i vzpomínky

Nejde o jediné význačné plány výstavby v této lokalitě. Nepřehlédnutelnou dominantou se stane zmiňovaná Vltavská filharmonie dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group. Hotovo by mělo být na počátku 30. let s náklady přibližně 11 miliard korun.

Vzniknout zde má také Památník ticha. Tedy centrum, jež připomene osud přibližně 50 tisíc příslušníků židovské komunity, deportovaných v časech protektorátu a německé okupace od podzimu 1941 z nádraží Bubny do ghett a vyhlazovacích táborů.

„Změny čekají také protilehlý břeh Vltavy,“ upozornil Hlaváček. Proměnou projde 56 hektarů Rohanského a Libeňského ostrova.

Komplex výtopny, dílen a dalšího nezbytného drážního zázemí v Bubnech vznikal postupně ve druhé třetině 19. století. Kapacita technického zázemí, které mělo odlehčit depu na Masarykově nádraží, dosahovala až 140 vozů. Poslední význačnou rekonstrukcí prošel ve druhé polovině 50. let 20. století. Provoz v areálu definitivně s končil před čtvrtstoletím.