Systémy pražské fakulty umí virtuální výcvik i autonomní řízení dronů

Drony operující v roji a v komplikovaném terénu bez závislosti na GPS signálu, holografické velení, autonomní roboti anebo třeba virtuální výcvik pyrotechniků. To už nejsou koncepty z vědeckofantastických knih, ale reálné projekty Fakulty elektrotechnické (FEL ČVUT), které představila před několika dny na akci Defence Research Day 2026.

Díky VR brýlím vývojářů z FEL lze z bezpečí velet roji dronů nebo trénovat pyrotechniky. Nejde o samoúčelné hračky, ale technologie s reálným dopadem pro vývoj a v některých případech i na výrobu.

Simulace nebezpečných situací, chytré makety munice nebo virtuální pracovní nástroje, jako jsou detektory kovů nebo spektrometry, umožňující nalezení a identifikaci výbušniny.

To jsou vlastnosti systému při výcviku specialistů v případě detekce a zneškodňování nevybuchlé munice (EOD). Vývojáři FEL připravili pro výcvik pyrotechniků scénáře, které nejsou statické. Významnou roli při nich hraje analýza chování uživatele. Systém sleduje pohyb ve scéně a vyhodnocuje, zda „hráč“ dodržel bezpečnostní postupy.

České drony by mohla využít i armáda. V roji jsou smrtící zbraní

„Chceme, aby výcvik nestál na pouhém zapamatování scénáře, ale aby uživatel musel přemýšlet a reagovat na nové podmínky, podobně jako v reálném nasazení,“ vysvětlil David Sedláček, který řídí Laboratoř virtuální a rozšířené reality.

Důležitou součástí projektu je také trénink práce s roboty pro zneškodňování munice. Speciální EOD roboti jsou drazí, v praxi jich navíc bývá jen omezené množství. Virtuální prostředí tedy umožňuje trénovat jejich ovládání ve větším rozsahu.

„Nejde o to naučit se jeden konkrétní zásah, ale pochopit celý proces, jak munici identifikovat, jak k ní bezpečně přistoupit a jak se rozhodnout v dané situaci,“ vysvětlil Jiří Žára, vedoucí katedry počítačové grafiky a interakce FEL, který projekt EOD řídí.

Pro armádu je tento výcvikový systém zajímavý. „Otevírá prostor pro širší využití, například ve spojení s 3D modelováním, které může výrazně usnadnit výcvik i pochopení fungování jednotlivých typů munice,“ uvedl podplukovník Martin Turek, náčelník Centra technické a informační podpory 15. ženijního praporu.

V holografickém velíně

Vývojáři na akci představili také rozšířenou realitu HOLO-Swarm, která umožní pomocí speciálních brýlí snazší orientaci a plánování na bojišti. Stávající technologie na sledování situace v terénu zůstává dnes založená na dvourozměrných mapách.

„Klasické mapy jsou ploché a práce s nimi je omezená. My chceme dát uživateli prostorový pohled na situaci a možnost s ní interaktivně pracovat,“ vysvětlil David Sedláček.

Průhledové brýle s rozšířenou realitou předkládají štábním plánovačům trojrozměrný model terénu. Systém zobrazuje pohyb jednotek, například rojů dronů, jejich plánované trasy i aktuální stav.

„Uživatel si může vybrat, jaká data chce sledovat – od základní telemetrie až po detailní 3D rekonstrukci okolí,“ uvedl Sedláček.

Technologie umožňuje do řízení aktivně zasahovat. Velitel může zadávat nové cíle, upravovat trajektorie nebo přeplánovat misi a ověřovat si, jak se změny projeví. Velkou výhodu znamená sdílení dat mezi více uživateli. Na projektu HOLO-Swarm se podílí společnost QuaternAR, která působí v segmentu obranných technologií.

Drony ovládají nebe

Podobné technologie nejsou ale určeny jen pro armádu. „Vidíme jejich využití i v integrovaném záchranném systému nebo při ochraně kritické infrastruktury, kde je potřeba rychle vyhodnocovat situaci a rozhodovat,“ sdělil Jiří Žára.

Autonomní drony představují další špičkovou disciplínu vývojářů z FEL. Moderním trendem je jejich vývoj s vyšší autonomií, rychlejší reakcí na změny v prostředí a zabezpečením robotických platforem proti převzetí nebo zneužití.

„Jde o to vykonávat operace nezávisle na infrastruktuře a bez satelitní navigace. Dokážou vykonávat autonomní průzkum, jsou schopné nasazení v extrémních podmínkách,“ objasnil Petr Štibinger z katedry multirobotických systémů FEL.

Studenti ČVUT porazili celý svět. Jejich autonomní auto vyhrálo soutěž

Roj dronů tak může operovat například v lese, manévrovat mezi stromy a držet formaci. Na zemi je mohou jako další „oči“ doplňovat například pozemní roboti.