Doprava na D1 u Prahy bobtná. Úlevu může přinést dokončení dálničního okruhu

Na první pohled podobné jako před několika lety. V dopravních špičkách a nedělních návratech do metropole je příjezd po D1 stále na dlouhé desítky minut. Auta stojí v kolonách a jen pomalu se posouvají vpřed ke svému sjezdu z autostrády. Nedávná čísla zveřejněná silničáři však ukazují na strmý nárůst počtu aut v nejbližším okolí metropole prakticky v jakémkoliv čase.

„Nejzatíženější je D1 mezi Chodovem a Průhonicemi. Loni tam za 24 hodin projelo průměrně 106 976 aut. Oproti stavu v roce 2020 je to nárůst o třetinu,“ upozorňuje na základě monitoringu hustoty provozu mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl.

Velké celostátní sčítání aut se opakuje v pětiletých cyklech, údaje tak mapují rok 2025.

Pravidelně je přeplněnost tepen směřujících ku Praze patrná v pondělních ranních špičkách. Dopravní zpravodajství plní informace o kolonách jak od severu, tak od jihovýchodu a často i od západu po dálnicích D6 a D5. V případě, že někde dojde byť jen k menší kolizi, situace se ještě zhorší a průjezdnost postižených úseků stoupne až dopoledne, kdy počet aut klesá.

Ze získaných dat také jasně plyne, jak zásadní je potřeba dostavět Pražský okruh, kde nyní ŘSD buduje 12,6 kilometru dlouhý úsek od Běchovic k D1.

„Na úseku D0 Ořech – Jinočany byla loni průměrná denní dopravní intenzita 85 596 aut, což je proti minulému sčítání nárůst téměř o 17 procent,“ řekl Jan Rýdl s tím, že na dálnicích pomáhá i rozšiřování ze čtyřpruhu na šestipruh.

Nicméně další důvody, proč závěr cesty z tranzitních středních Čech do hlavního města často zabere dlouhé desítky minut, představují právě dopravní stavby.

Stavba rozšíření Pražského okruhu u Satalic se zpozdí, soud vyhověl žalobám

Ačkoli jsou nezbytností z hlediska údržby, například na zmiňované D1 se pracuje téměř neustále. Spojnice Prahy s Brnem přitom jen nedávno prošla za provozu rozsáhlou modernizací. Hned po dokončení ale bylo třeba opravit dílčí části dálnice.

Aktuálně může být příkladem komplexní modernizace mostu Šmejkalka jen nedaleko od Prahy. A jakkoli je třeba vyzdvihnout úsilí silničářů, kteří pracují na přemostění Hrusického potoka za plného provozu a téměř jakéhokoli počasí, řidiči tam opakovaně čelí zúžením a dalším omezením provozu.

A také opravy přímo či na okrajích metropole. „Jak je vytížený příjezd od jihu po Strakonické, bylo zřejmé při nedávné opravě Barrandovského mostu,“ připomíná v souvislosti s aktuální rekonstrukcí Plzeňské ulice pražský koordinátor BESIP Oldřich Kassl. Podle jeho slov se taková akce může projevit klidně až 12 kilometrů daleko.

Záchytná stání a nové dálnice

Otázkou je, zda s výjimkou avizované dostavby Pražského okruhu existuje nějaké řešení, jak ulevit hlavním příjezdům do Prahy. Jednou z variant je omezit počet aut, především těch, kterými dojíždějí z kraje za prací Středočeši.

Odborníci na dopravu z pražského magistrátu a středočeského hejtmanství se už před časem shodli na nutnosti výstavby záchytných parkovišť. Loni na podzim začalo fungovat záchytné P+R parkoviště v Olbramovicích na Benešovsku. Kraj má ještě letos v plánu zahájit několik dalších.

Parkoviště mají být systémově propojená s aplikací společné pražské a středočeské integrované dopravy. Řidiči tak na místě nechají auto a do metropole budou pokračovat vlakem.

Olbramovické P+R se navíc nachází jen nedaleko od jednoho z nejvytíženějších úseků na silnicích I. tříd v Česku. Podle celostátního sčítání dosahoval provoz na I/3 u středočeských Votic průměru 20 630 aut denně.

To je ve srovnání s rokem 2020, kdy se podrobně sčítalo naposledy, nárůst o pětinu. Úlevou pro přetížený tah má být další chystaná dálniční stavba. Jde o středočeskou část D3, která by mohla zároveň ulevit také provozu na D1. Stavět by se mohlo začít za dva roky.

„Je pro nás závazek do budoucna dostavět v co nejkratší možné době základní dálniční síť. Výsledky z D0 pak mimo jiné ukazují nutnou potřebu dostavby Pražského okruhu, kde jsme od loňského podzimu obeslali kvůli výkupu pozemků již polovinu majitelů. Letos plánujeme oslovit ostatní vlastníky. Rádi bychom začali stavět už na přelomu let 2028 a 2029,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.