Botanická zahrada razantně zdražila vstupné, rodinné je naopak výhodnější

Japonská zahrada v areálu pražské botanické zahrady.

Foto: Botanická zahrada Praha

Až za pár dní návštěvníci vyrazí do Botanické zahrady na sv. Martina na tradiční košt Veltlínského červeného raného 2026, Zweigeltrebe rosé 2026 či dalších značek ušlechtilého moku, vstupné do populárního areálu na jižní stráni nad Trojou bude o poznání vyšší. Rozhodlo o tom pondělní zasedání rady hlavního města, posledního ve složení podle výsledků voleb z roku 2022. Návštěvníci si poprvé připlatili v úterý.

Dospělí už od úterka 3. listopadu zaplatí při nákupu na místě nově 240 korun místo stávajících 180 korun. Výhodnější ceny nabídnou elektronické lístky při nákupu přes internet. Ty nově vyjdou 210 korun místo dosavadních 150 korun. Změny se týkají také dalších kategorií návštěvníků.

Instituce však naopak rozšíří bezplatný vstup pro nejmenší děti a zvýhodní rodinné vstupné.

„Zvýšení cen reaguje na růst provozních nákladů a rozvoj areálu o nové expozice a služby. Organizace chce posílit vlastní výnosy, aby nemusela zvýšené provozní potřeby pokrývat pouze z příspěvku města,“ uvedl Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady v dokumentu pro radu města. Ta oznámení o úpravě cen vzala na vědomí.

Zahrada proměňovaná

Areál v Troji naposledy zdražoval vstupné před přibližně třemi lety, na počátku března 2023. Zahrada od té doby otevřela nový pavilon s náklady zhruba sto milionů korun. Renovace zahrnuly i další pozoruhodné objekty, například vinotéku sv. Kláry s degustačním prostorem. Investice se tam pohybovaly okolo 27 milionů korun.

Dražší vstupné do botanické zahrady

240 korun zaplatí nově návštěvníci místo dosavadních 180 korun. Při nákupu elektronické vstupenky přes internet uhradí 210 korun místo 150 korun.
Děti od čtyř do 15 a žáci a studenti do 26 let nově uhradí 160 korun na místě a 130 korun při nákupu přes internet. Dosud vstupné činilo 120, popřípadě 100 korun. Senioři nad 60 let a držitelé průkazu ZTP zaplatí 130 korun na místě a 110 korun přes internet, dosud to bylo 95 a 75 korun. Cena vstupného pro seniory nad 70 let zůstává 50 korun.
Rodinné vstupné se nově rozšířilo ze dvou dospělých a tří dětí na dva dospělé a čtyři děti. Na místě stojí 720 korun, přes internet 640 korun. Bezplatný vstup mají nově děti do čtyř let.

Zájem o návštěvu trojského zeleného komplexu roste, loni jím prošlo rekordních více než 421 tisíc návštěvníků. Tím se zahrada přiřadila k top pražským turistickým cílům. Podobnou návštěvnost v roce 2025 dosáhla třeba Staroměstská radnice. Sousední trojskou zoo prošlo 1,4 milionu hostů.

V plné podobě se v uplynulém roce otevřely v Botanické zahradě dvě nové expozice – Archa Bohemica a Japonské mlžné lesy. „Rok 2025 se zařadil mezi nejúspěšnější v historii zahrady,“ shrnul Martin Jodas, náměstek marketingu a PR Botanické zahrady. Plánovaný rozpočet činil pro letošní rok zhruba 182 milionů korun.

Botanická zahrada vznikla v roce 1969. Návrh na její založení je ale ještě starší, pochází z konce 50. let. O umístění instituce tehdy úředníci uvažovali mj. v Průhonicích nebo u Motolského potoka poblíž lokality Cibulka. Idea na výstavbu instituce v Troji se datuje od půle 60. let.

Metropole jako inovační distrikt

Ruzyně, Pelc-Tyrolka anebo Letňany – výjimečný potenciál nabízí hlavní město pro další rozvoj vědy a výzkumu. Dokument o rozvoji lokalit, skrývajících potenciál pro vznik vědeckotechnických parků, náleží mezi další důležité schválené body z pondělního jednání rady. Proměnit je v realitu se ovšem zařadí na seznam úkolů jejích nástupců.

Botanická zahrada ve sporu o Fata Morganě neuspěla, Ústavní soud stížnost zamítl

„Zajímavé je, že materiál směřuje ke spolupráci s vysokým školstvím i soukromým sektorem,“ vysvětlil Petr Hlaváček (STAN), stávající náměstek primátora pro územní rozvoj a žhavý kandidát na příštího muže číslo 1 v metropoli.

Dokument tvoří komplexní analýzu. Tvůrci řešili rozvoj území, majetkoprávní vztahy, dopravní dostupnost, přítomnost škol, technickou vybavenost i atraktivitu lokality.

Noemova archa rostlin. Na mizení druhů má člověk velký podíl, říká botanik

„Neexistuje jediná lokalita, Praha představuje atraktivní místo a může se jako celek stát inovačním distriktem,“ vysvětlil Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR).

Studie uvádí teritoria, kde vědeckotechnické parky mohou vznikat brzy. „Jde například o Dejvice, či Pelc-Tyrolku, kde již existuje základ. Jsou tam univerzity, prostory, které lze začít za určitých podmínek využívat,“ dodal Boháč. Území s ohromným potenciálem mají také Letňany, kde by měl vzniknout též dopravní terminál Praha Sever.

Naopak zajímavé, ovšem komplikované, jsou pro tento účel území jako Nové Dvory, Palmovka, či karlínská kasárna. Mimo jiné i proto, že se tam rozbíhá rozsáhlá bytová výstavba a další záměry. Na delší běh je také rozvoj území okolo ruzyňského Letiště Václava Havla.

Do výdajů na vědu a výzkum v Praze šlo v roce 2025 podle aktuálních dat Českého statistického úřadu 65,8 miliardy korun. V celé České republice putovalo za zmíněné období 158,8 miliardy korun. Na druhé příčce za hlavním městem skončil Jihomoravský kraj s 28,6 miliardami korun.

Peníze směřovaly hlavně z podnikové sféry, veřejných prostředků a evropských zdrojů.