Sušice kupuje obří brownfield po sirkárně, o nové podobě jedná s architekty

Sušice na Klatovsku koupí za 250 milionů korun téměř 17 nevyužitých hektarů areálu bývalé firmy SOLO. Po třech letech se dohodla s brněnským majitelem plochy dřívější sirkárny, akciovou společností N166. Jedná se o přelom v rozvoji města, protože jde o neutěšenou část Sušice přímo navazující na památkovou zónu. Město už jedná se zahraničními architekty.

„V největší rozvojové zóně budou asi na třech hektarech byty a služby a zbytek zaplní lehká výroba,“ řekl po schválení zastupiteli místostarosta Karel Požárek.

„Jde o strategický odkup, protože je to jediné území, kde se můžeme do budoucna rozvíjet,“ řekl starosta Petr Mottl. Cena 250 milionů korun, což po přepočtu odpovídá částce necelých 1500 korun za metr čtvereční, je podle městského architekta Jakuba Mareše vzhledem k rozsahu, poloze a významu území akceptovatelná.

„Pokud by území získal soukromý investor, město by mělo jen omezené možnosti ovlivnit, jak se bude tato část města v budoucnu rozvíjet. Ve vlastnictví města je možné nastavit jasná pravidla a hledat takové využití, které bude dávat smysl nejen ekonomicky, ale také urbanisticky a z hlediska života ve městě,“ říká Mareš.

V Sušici odstřelili 75metrový komín, jednu z dominant bývalé slavné sirkárny

Podle něj mohou být inspirací zkušenosti s proměnou podobných průmyslových areálů v zahraničí, například v Německu či Rakousku. Budoucí podoba území bude předmětem dalších odborných prací, studií a rozhodování města.

„Naší ambicí je proto spolupracovat i s mezinárodním architektonickým nebo urbanistickým studiem, které má s proměnou podobných rozvojových území velké zkušenosti. Nejde jen o jednotlivé domy, ale o vznik nové části města, která musí dobře fungovat urbanisticky, dopravně, ekonomicky i z hlediska veřejného prostoru,“ uvedl Mareš a zmínil, že jedná se světoznámým dánským architektonickým studiem Bjarke Ingels Group (BIG), které navrhlo například novou Vltavskou filharmonii v Praze.

10 fotografií

„V části, která je blíže centru města a městské památkové rezervaci, by měly být služby, veřejný prostor nebo bydlení. Směrem dál od centra pak mohou přibývat pracovní a výrobní funkce,“ nastínil Mareš.

V zahraničí je podle něj běžné, že se v podobných územích kombinuje například bydlení, služby, administrativa nebo lehčí výroba. „Nemělo by jít o těžký průmysl,“ doplnil městský architekt.

Důležitým tématem bude podle něj také zeleň a prostupnost území. Protože bývalé SOLO zaujímá významnou část města, nemělo by v budoucnu zůstat bariérou. „Areál by měl být prostupný. Mělo by dávat smysl projít tudy například směrem k nádraží nebo dál do přírody. Dnes je hlavní spojnicí Nádražní ulice, která je dopravně zatížená a pro pěší není příliš příjemná,“ uvedl Mareš.

Koupě byla podle městského architekta nezbytným krokem, protože Sušice bojuje s výzvami současnosti, kam patří vylidňování. „Mladí odcházejí, a město jim proto musí umět něco nabídnout, příkladem může být dobrá práce, lepší byty, lepší veřejný prostor, zkrátka něco navíc, co jinde nenajdou,“ popsal architekt.

Jedenáctitisícové město uhradí každý rok splátku 50 milionů korun, první letos v prosinci.

Podle Požárka se ještě zpracuje průzkum ekologických zátěží areálu, dohlédne na něj ministerstvo životního prostředí. Sušice už má na průzkum dotaci. Transakce je nastavená tak, že město zaplatí první splátku až koncem prosince podle výsledků průzkumu kontaminace.

„Za ekologické škody do 25 milionů korun odpovídá prodávající. A pokud by to byla vyšší částka a prodávající by ji odmítl zaplatit, tak mohou obě strany od smlouvy odstoupit ještě před první platbou bez sankce,“ řekl Požárek. Sušice koupila 100 procent akcií brněnské společnosti N166, která areál vlastní a nevykonává žádnou jinou činnost.