Po měsících sucha jsou pořád zelená. Šumavská rašeliniště drží vodu jako houba

Po několika týdnech sucha sice zapršelo, ale řeky a přehrady zásobované vodami ze Šumavy a dalších pohoří jsou dlouhodobě na svých historických minimech. Podle odborníků je současný nedostatek vody na jihozápadě republiky kombinací chybějících dešťů, změn v krajině a jejího dlouhodobého odvodňování. Redaktor iDNES.cz se prošel místy, kde strouhy k zadržování vody stále ještě jsou, a lokalitami, kde se koryta potoků již obnovila. Rozdíly jsou obrovské.

Mokřady se vysoušely dokonce i v pramenných oblastech včetně Šumavy. Lidé s tím začali už v 19. století, někde i dříve. Tehdy začali kopat strouhy od pramenišť a rašelinišť, aby vodu odvedli co nejrychleji pryč. Místo nich chtěli louky nebo hospodářský les, které jim zajišťovaly obživu.

„Můžeme teď stavět na řekách odtékajících ze Šumavy i z dalších pohoří nové přehrady k zadržení vody. Ale k čemu nám budou, když se v pramenných oblastech nedoplní zdroje hluboké podzemní vody? Část pramenů přestane fungovat a do přehrad doteče mnohem menší množství vody. Proto je mimořádně důležité vracet krajině schopnost, aby sama zadržela a zpomalila vodu, která naprší,“ říká Ivana Bufková, geobotanička z oddělení ekologie krajiny, vod a mokřadů Národního parku Šumava.

Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz